Předložená práce se zabývá aktuálním tématem vysokoteplotní deformace forem, takzvaným bulgingem. Tento jev je kritický pro rozměrovou přesnost odlitků. V teoretické části práce prokázal student schopnost hluboké rešerše a rozebral témata od principů technologie vytavitelného modelu a rozdílných přístupů výroby přes metrologická měření a rozbor mechanismů degradace skořepin až po reologické modely vysokoteplotní deformace.

V experimentální části práce student provedl značné množství testů – od měření pevnosti v ohybu, testů teplotní zátěže, analýzy strukturních charakteristik a fyzikálních vlastností skořepin, pokročilé materiálové analýzy (XRD, SEM a EDS) až po v neposlední řadě praktický test vydutí skořepiny na testovacím modelu v reálných podmínkách, což považuji za nejhodnotnější část práce. Za zásadní přínos považuji exaktní potvrzení vlivu tepelné izolace na dramatický nárůst deformace a experimentální důkaz, že přítomnost sodíku vede ke vzniku nízkotavitelných fází (albitu), které způsobují viskózní tok a ztrátu stability skořepinové formy.

Práce s literaturou je na velmi dobré úrovni, neboť student využil doporučenou literaturu i aktuální vědecké studie z let 2020–2025. Oceňuji také využití osobních konzultací s experty z Akademie věd ČR a z průmyslové praxe. Využití generativní AI pro stylistické úpravy a rešerši je v práci transparentně deklarováno v souladu s etikou.

Student pracoval velmi samostatně a aktivně vyhledával možnosti realizace experimentů. Jeho diplomovou práci považuji za velmi dobrou a doporučuji ji k obhajobě.

Předložená diplomová práce Bc. Matěje Záviského se zabývá vysoce aktuálním tématem analýzy vysokoteplotního chování keramických skořepin při procesu přesného lití a jeho vlivem na výslednou rozměrovou přesnost odlitků. Cílem práce bylo teoreticky analyzovat mechanismy vysokoteplotního creepu a fázové degradace forem a následně experimentálně ověřit vliv zvolených parametrů na jejich rozměrovou stabilitu a na tzv. bulging.
Teoretická část práce začíná stručnou charakteristikou technologie vytavitelného modelu a možností aditivní výroby. Dále logicky navazuje rozborem faktorů ovlivňujících rozměrovou přesnost a detailním popisem termomechanického chování skořepin za vysokých teplot. Teoretický blok je vhodně zakončen reologickým popisem mechanismů viskoplastického tečení prostřednictvím mechanických modelů.
Experimentální část se věnuje komplexnímu souboru zkoušek – od stanovení pevnosti v ohybu za tepla přes modifikované testy teplotní zátěže (Sag test) až po reálné zkoušky vydutí forem a měření základních fyzikálních vlastností (pórovitost, objemová hmotnost). Výsledky jsou cenným způsobem doplněny o strukturní validaci pomocí rentgenové difrakce a skenovací elektronové mikroskopie s energiově disperzní spektroskopií.

Práce je zpracována na velmi dobré jazykové úrovni, s logickou strukturou a přehledným členěním kapitol. Použitá slévárenská terminologie i názvosloví jsou v souladu s technickou praxí. Nicméně bych upozornil na některé pojmy, které nejsou zcela přesné a bylo by vhodné se jim v dalších pracích vyvarovat. Jedná se například o:
„obrovská cena“ (str. 16) – vhodnější by bylo „vysoká cena“, „slabá pevnost skořepiny za tepla“ (tab. 1), sjednocení pojmů „břečka“ a „suspenze“ – vzhledem k odbornému charakteru textu doporučuji ponechat technický termín „suspenze“, termín „staircase effect (schodišťový efekt)“ – v odborné terminologii se častěji používá označení „schodovitý efekt“.

Rovněž grafické zpracování schémat, lomových ploch z elektronového mikroskopu i XRD spekter je na vysoké úrovni a poskytuje čtenáři jasný obraz o řešené problematice. Použité výzkumné metody jsou plně dostačující a cíle práce stanovené v zadání byly beze zbytku splněny.

K vytyčenému cíli a rozsáhlému experimentu však v závěru postrádám jednoznačnější a konkrétnější doporučení pro slévárenskou praxi (např. jasně definované technologické okno – limitní teploty a časy expozice, případně korelace s tepelným modulem), které by přineslo okamžitý návod, jak vzniku vady vydutí (bulgingu) účinně předcházet. Formulace závěrů tak v některých pasážích zůstává spíše v rovině popisu vědeckých zjištění než praktických doporučení.

I přes uvedené nedostatky se jedná o nadstandardní diplomovou práci s hlubokým vědeckým vhledem do problematiky vysokoteplotní degradace forem. Experimentální část práce je svým rozsahem nadstandardní. Práci jednoznačně doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A. Topics for thesis defence:

1. 1. V diskuzi výsledků (kapitola 5.6 a 5.7) dáváte do souvislosti vysokoteplotní expozici skořepiny s tvorbou nízkotavitelných skelných fází a fázovými transformacemi. Jaký konkrétní vliv má toto fázové složení a lokální pokles viskozity na rychlost creepové deformace (vydutí formy) v reálném čase lití, kdy na formu působí metalostatický tlak kovu? Lze na základě Vašich měření odhadnout kritické časové okno, během kterého je forma nejvíce náchylná k deformaci?
2. 2. Jaká konkrétní nápravná opatření (např. úprava tloušťky formy, změna materiálu ostřiva lícní vrstvy či modifikace pojiva) byste na základě Vašich výsledků doporučil slévárně, která se potýká s výrazným bulgingem u rozměrných deskových odlitků?