Hlavním cílem řešení diplomové práce Jakuba Muchy bylo inovovat stávající postup výroby části jistící spony. Student dostal za úkol navrhnout takový postup výroby, respektive nástroj, aby se co nejvíce eliminovala manipulace s polotovarem, snížil počet potřebných pracovišť a zvýšila celková přesnost vyráběné součásti. Tohoto úkolu se diplomant zhostil velmi svědomitě a navrhl výrobu zadané součásti ve sloučeném tvářecím nástroji, kdy na jeden zdvih stroje se vyrobí kompletně hotová součást v požadované přesnosti. Postup výroby spočíval v ohnutí bočnic a následného bočního děrování otvorů. Pro přesný ohyb použil v nástroji rotační ohybníky, které v maximální míře eliminují úhlovou odchylku danou odpružením po ohybu a pro děrování otvorů navrhl speciální boční klínovou střižnou jednotku. V průběhu řešení se diplomant potýkal s mnoha problémy vzhledem k provázanosti pohybů jednotlivých pohyblivých částí nástroje, nicméně si s tím úspěšně poradil a výsledkem je velmi zajímavý atypický tvářecí nástroj se speciálními prvky. V průběhu řešení zadaného úkolu diplomat prokázal technické myšlení a logické uvažování. Pracoval samostatně a aktivně. Práci hodnotím kladně.

Diplomová práce je zaměřena na inovaci výroby součásti horního dílu bezpečnostní pojistky pro napínání pásů. V rozboru zadání jsou uvedeny možné způsoby ohybu ramen pojistky a zhotovení polotovaru možnými dělícími metodami. Jako optimální výrobní metodu zvolil student výrobu ve sloučeném nástroji, kdy na jeden pracovní zdvih nástroje budou ramena ohnuta do tvaru U pomocí rotačních ohybníků a v nich zhotoveny otvory děrováním bočními klínovými mechanismy. Při samotném děrování je kladen důraz na přesnou polohu otvorů čili jejich souosost po ohybu i na jejich kolmost vůči povrchu součásti. Literární rešerše je věnována technologii ohýbání a stříhání v dostačujícím rozsahu, avšak se v ní nachází spousta překlepů a drobných chyb, jako je např. na str. 13 chybně uvedena hodnota výrobní série, na str. 15 je poloha neutrální vstvy zaměněna za těžiště, chybí zmínka o poloze neutrální vrstvy při ohýbání, která se nemusí vždy v rámci ohybu posunout. Dále např. na str. 18 u vztahu 2.6 uvádí, že b je šířka, ale neuvádí, čeho je to šířka. Dle vztahu 2.12 je počítána přidržovací síla u U ohybu, avšak k čemu slouží, není uvedeno. Na str. 24 zaměnil střižnou plochu za hranu. Na str. 28 uvádí “Pouzdro, které je pružinové a slouží k setření vystřižené části během zpětného pohybu razníku.”, což není v kontextu předchozího textu. Na str. 30 je v textu uvedeno, že vnitřní tvar střižnice musí být opatřen úkosem, avšak obr. 33, na který je v textu odkaz, nekoresponduje z výše uvedeným tvrzením. Další kapitola je věnována samotnému řešení součásti. Tato kapitola je zpracována přehledně, ale i zde se nachází pár nejasností, jako např. v kap. 3.1 student tvrdí, že neutrální vlákno zůstává v ose symetrie plechu. Na str. 39 je v jedné větě řečeno, že síla od vratných pružin zvýší celkovou sílu, hned v následující větě je uvedeno, že síla, kterou vyvolávají, je zanedbatelná. Po grafické stránce je tato i další kapitola věnující se výsledkům simulace procesu ohýbání a děrování na pěkné úrovni. Kladně hodnotím dobře zpracovaný podrobný popis sloučeného nástroje doplněného 3D modely jednotlivých částí, který je také zpracován ve výkresové dokumentaci. Jen bych ji doplnila o informaci o nastavení okamžiku, kdy dojde k dohnutí ramen a následnému děrování otvorů, zda je správně nástroj seřízen. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Co způsobuje dokonale hladkou a kolmou střižnou plochu u součásti zhotovené přesným stříháním?
2. Kdy dojde k posunu neutrální vrstvy při ohýbání pásu plechu?
3. Jakým způsobem lze eliminovat tření na třecích deskách při bočním děrování?
4. Jak je zajištěna poloha polotovaru před ohybem na ohybníku, nedojde před samotným zpracováním k jeho vyklopení? Znázorněte graficky těžiště polotovaru vůči ohybníku.