Ke zvolenému tématu student přistoupil velmi iniciativně. Zadané úkoly plnil samostatně, svědomitě a včas. Z metodického hlediska vycházel z doporučených zásad pro zpracování bakalářské práce a o tématu pojednal celkem v osmi logicky navazujících kapitolách, k čemuž využil dostatečný počet 34 zdrojů. Práce je sepsána přehledně, věcně správně a splnila v celém rozsahu nároky, které jsou na tento typ prací kladeny. Pozitivem je i experimentální část práce, která u rešeršních prací není vyžadována. Student ji z velké části realizoval v KSK Kuřim, kde budou výsledky využity. Autor se v práci vyvaroval závažných chyb a formálních nedostatků, proto ji hodnotím známkou "výborně / A" a doporučuji ji k přijetí jako podklad ke státní závěrečné zkoušce.

Bakalářská obecná práce pana Jakuba Hanáčka s názvem "Materiály používané pro výrobu kuličkových šroubů" přináší rešerši v dnešní době velmi využívaného strojního celku, a to z pohledu materiálového inženýrství. Práce s obvyklým řazením obsahuje cca 34 stran textu s obrázky a 34 citovaných zdrojů.

V první části se autor zabývá konstrukcí kuličkových šroubů a jejich výrobou. V této části postrádám nové poznatky či vyšší úroveň rešerše i přes fakt že autor pracuje u předního českého výrobce této technologie. Těžištěm práce je rešerše materiálů nejčastěji používaných pro konstrukci kuličkových šroubů, matic, valivých elementů a převaděčů. Autor tuto část popisuje značně chaoticky, chybí základní rozdělení ocelí, precizní výklad, jak ovlivňují výsledný mix vlastností ocelí jednotlivé legury, řeší např. korozní odolnosti u nekorozivzdorných ocelích a použije obvykle jeden literární pramen pro analýzu nekonvenčních metod zušlechtění, zpracování povrchu atd. které by měli vést k možnému dalšímu zvýšení životnosti. V této části naprosto chybí popis technologie povrchového kalení s jejím dopadem na mikrostrukturu, ostrost přechodu, křehko-lomové chování atd. V poslední části rešerše se autor zabývá metodou SLM (LPBF), pracuje pouze s 2 materiály (316L a 17-4 PH) které jsou navíc naprosto odlišné a nehodící se pro možnou náhradu např. matic.

Práce obsahuje i praktickou část kde se autor zabývá měřením tvrdosti a mikrostrukturní analýzou 3 vzorků (šroub, matice, valivý element). Zde autor nabyl mylného dojmu, že jádro šroubu je bez TZ i když se tvrdost blíží 30 HRC. Jako problém považuji špatnou čitelnost grafů a prezentace tvrdost HV1 v jednotkách Rockwell HRC! V rámci metalografických analýz chybí malé zvětšení pro fotodokumentaci přechodu indukčně kaleného povrhu šroubu do jádra a u valivého elementu je mikrostruktura značně nečitelná.

Diskuzní část nevykazuje obvyklé premisy, není zde diskutováno srovnání dosažených výsledků. Ve formulovaných závěrech autor většinou prezentuje myšlenky, které se nedostatečně opírají o větší množství vědeckých prací a například zcela nereflektuje realitu použití typu materiálu pro kuličkové šrouby či použití keramiky v hybridních systémech atd.

Práce jako celek také obsahuje velké množství překlepů, stylistických a významových chyb, horší grafickou úroveň a práci s citacemi což je asi důsledek autorovy samostatnosti při vypracování. I přes výše uvedené nedostatky práce splňuje vytýčené cíle a rámcové požadavky tudíž bakalářskou práci pana Jakuba Hanáčka doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. 1. Jakými materiály (charakterizujte) se třískově obrábí indukčně kalený polotovar pro výrobu kuličkového šroubu.
2. 2. Definujte podmínky indukčního kalení pro dosažení ostrého a pozvolného přechodu zakalené vrstvy do jádra.
3. 3. Jaký typ keramiky (charakterizujte) by jste použil na valivé elementy u hybridních systémů popřípadě u požadavku na celý korozivzdorný systém.