Autor se v předkládané práci věnuje aktuálnímu tématu zpracování fugátu z ČOV s důrazem na eliminaci mikroplastů v tomto odpadním proudu. V úvodu práce je nastíněna problematika a uveden příklad konkrétní čistírny odpadních vod, kde nadměrný výskyt mikroplastů ve fugátu ztěžuje její provoz. Dále autor předkládá podrobnou rešerši metod čištění fugátu, na jejímž základě vybírá mikrofiltraci jako testovanou metodu v praktické části. Práce též obsahuje přehled analytických metod stanovení mikroplastů ve fugátu.

Na této práci velmi oceňuji její praktický přesah. Experimenty byly provedeny na reálném fugátu přímo z provozu a výsledky z experimentální části tvoří základ pro výzkumný projekt realizovaný ve spolupráci se společností Aqua-reaktor. Dále je nutné ocenit samostatnost autora, který aktivně komunikoval se zástupci čistírny odpadních vod ohledně poskytnutí vzorků a s analytickou laboratoří ohledně analýz stanovení množství mikroplastů ve fugátu.

Práce splňuje všechny vytyčené cíle, je logicky uspořádaná a zpracovaná na velmi vysoké úrovni. Práce s literaturou je rovněž příkladná. Práci plně doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A.

Práce se zabývá zpracováním fugátu z bioplynové stanice integrované do městské ČOV, specificky odstraňováním mikroplastů pocházejících ze zpracování nevytříděného gastroodpadu. Téma je aktuální a originální, navíc přispívá výzkumnému projektu se společností Aqua-reaktor s.r.o.

Práce je logicky vystavěná, od popisu čistírenského systému přes obsáhlou rešerši separačních metod až po experiment. Rešerše je přehledná a na poměry bakalářských prací kvalitní. Za slabší místo lze označit její nevyváženost – zatímco membránové procesy jsou rozpracovány do hloubky, mnohé metody zůstávají na úrovni jednoduchého kvalitativního popisu bez jakéhokoli vyčíslení (např. energetická náročnost, ekonomika). Kapitola o analytice mikroplastů je odborně zdatná, avšak rozsahem neúměrná svému využití (stanovení mikroplastů bylo provedeno externím pracovištěm, nikoli studentem).

Experimentální část prokazuje samostatnost a dvoufázové uspořádání (cross-flow validace, dead-end test) je promyšlené. Oceňuji transparentní popis provozních komplikací a kontrolní analýzu pozadí. Popis však trpí absencí procesního schématu, průtoků, filtrační plochy a výtěžnosti, což omezuje reprodukovatelnost. Navíc data o mikroplastech jsou označena jako předběžná.

Interpretace dílčích výsledků je obstojná, avšak prezentace závěrů sporná: účinnost separace NL (98,6 %) pochází z cross-flow testu na keramické membráně, redukce mikroplastů (97 %) z dead-end testu na jiných vzorcích membrán – jejich spojení do jednoho „systému“ je nepřesné. Také výrok, že „experimentální výsledky potvrzují, že (je) navržená metoda (…) vhodná a technicky realizovatelná“, jde daleko nad rámec toho, co ukázala data. Rovněž cíl 1 (definice cílů ČOV v nakládání s fugátem) je v práci naplněn spíše implicitně.

Formální úroveň je nadprůměrná – kvalitní vlastní grafika a kultivovaný text. Práce s literaturou je rozsáhlá a aktuální, slabinou jsou však sloučené citace, nepodložené pasáže a využití řady webových zdrojů, v některých místech bez zdůraznění, že se jedná o typické či příkladové hodnoty (tab. 2, 5).

Hlavními nedostatky jsou nevyvážená rešerše, poddimenzovaný popis experimentu, nekorektní interpretace a závěry, které nemají oporu v textu. Za přínosy lze označit aktuálnost tématu, propojení s praxí, transparentnost a grafickou úroveň.

Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B – velmi dobře. Topics for thesis defence:

1. V tabulce 13 dosahují hodnoty intenzity toku permeátu řádově desítek tisíc l/(m2·h). Mohl byste přiblížit výpočet těchto hodnot – jakou filtrační plochu jste uvažoval, jaký byl objemový průtok a doba filtrace daného objemu?
2. Ve zhodnocení doporučujete zařadit po primární mikrofiltraci ještě „jeden dočišťující proces“ (navrhujete fyzikálně-chemický). Který konkrétně byste navrhl a proč? Bylo by případně myslitelné pořadí obou stupňů zaměnit, a pokud ano, jak by to ovlivnilo zatížení a životnost membrány?
3. Jaký postup byste zvolil pro hlubší posouzení vhodnosti a realizovatelnosti navrženého řešení v provozním měřítku? Které klíčové metriky byste do takové analýzy zahrnul, aby bylo možné posoudit nejen separační účinnost, ale i dlouhodobou udržitelnost provozu?