Bakalářská práce se věnuje návrhu a realizaci aplikace pro sběr, vizualizaci a vyhodnocení provozních parametrů vysokootáčkového stroje pomocí platformy cDAQ. Student vytvořil funkční aplikaci v prostředí Python umožňující měření vibrací, otáček a teplot, jejich online vizualizaci, ukládání dat a následný postprocessing. Pozitivně hodnotím zejména praktickou realizaci měřicího systému, práci s reálným hardwarem a implementaci metod používaných při diagnostice rotačních strojů, jako jsou FFT, RMS, orbitální a řádová analýza.

Práce však obsahuje i několik nedostatků. Rešeršní část je poměrně stručná a některé pokročilejší metody použité v programu nejsou v textu dostatečně vysvětleny ani technicky zdůvodněny. Chybí například vysvětlení principu Hilbertovy transformace nebo použití SOS reprezentace filtrů. Z programu i textu práce je rovněž patrné využití pokročilých softwarových postupů, jejichž rozsah naznačuje vyšší míru využití nástrojů AI, než je v práci deklarováno. V práci se dále objevují nepřesnosti v interpretaci výsledků, například spojování eliptického tvaru orbitu s nevyvážeností rotoru. Výhradu mám také k části online vyhodnocení, kde je FFT spektrum po výpočtu dále redukováno a vyhlazováno. Tento postup sice zjednodušuje vizualizaci, ale současně vede ke ztrátě části diagnosticky významné informace obsažené v amplitudách a poloze spektrálních složek. Z takto upravených dat je následně prováděna řádová analýza, což nepovažuji za vhodné řešení.

Student pracoval převážně samostatně a splnil stanovené cíle práce. Současně bych však uvítal větší aktivitu z jeho strany během řešení práce. Přes uvedené výhrady práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou C.

Předložená bakalářská práce Tomáše Havla se zaměřuje na návrh a realizaci systému pro měření a vizualizaci provozních parametrů vysokootáčkového stroje. Po funkční, realizační a inženýrské stránce autor splnil všechny definované cíle zadání. Úspěšně propojil hardwarovou platformu NI CompactDAQ s programovacím jazykem Python a navrhl víceúrovňovou softwarovou architekturu. Tato architektura je při vysoké vzorkovací frekvenci signálů klíčová pro zamezení ztráty dat. Student rovněž vytvořil uživatelské rozhraní, zajistil bezpečné ukládání dat a v navazujícím post-processingovém skriptu implementoval pokročilé metody zpracování signálu. Celý měřicí řetězec byl úspěšně ověřen při experimentu na reálném laboratorním zařízení.

Práce však vykazuje nedostatky v textové, stylistické a akademické rovině, které její celkovou inženýrskou hodnotu degradují. Největší slabinou je schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry, kde se autor v diskuzi omezuje na pouhé konstatování zřejmých jevů nebo se uchyluje k nepodloženým domněnkám bez exaktního fyzikálního rozboru. Z hlediska jazykové a stylistické úpravy má text daleko k odbornému slohu. Autor opakovaně používá netechnické a slangové výrazy typu:, „vypnutí motoru se vibrace vyšplhaly“, „pík ve spektru FFT“, nebo „aby program vyresetoval celou stránku“. Práce s literaturou je v praktické části spíše formální; ačkoliv autor cituje např. normy ISO, naměřené vibrace podle nich reálně neklasifikuje ani nehodnotí. Grafy případně amplitudy určené z FFT a např. i Bodeho amplitudovou charakteristiku sice graficky program vytvoří, ale komentář i vyhodnocení jsou velice minimalistické.

Vzhledem k tomu, že cíle práce byly po technické stránce výborně splněny a výsledný software se jeví jako plně funkční, tak i přes uvedené nedostatky a komentáře navrhuji celkové hodnocení známkou velmi dobře / B. Topics for thesis defence:

1. V textu na str. 10 používáte výraz „pík, který odpovídá otáčkám“. Popište tento jev správnou technickou terminologií a vysvětlete, jaká konkrétní mechanická příčina na rotoru generuje tuto frekvenční složku a proč se následně objevují i její násobky?
2. U grafu kde je uvedeno vyhodnocení otáček (5.3) a teplot (5.4) je stroze posouzeno: "Z grafu lze vypozorovat, že teplota ve všech třech měřených bodech postupně narůstá na zvyšujících otáčkách." Dá se z tohoto vyhodnotit něco dalšího? např. je zvýšení teploty na otáčkách závislé lineárně? Dosáhne stroj nějakého rovnovážného stavu a pod.?
3. Je uvedeno: "Naměřené hodnoty vibrací dosahovaly v kritické oblasti hodnot přes 3 µm." Pro čtenáře chybí nějaké další posouzení, např. na základě norem ISO 20816-1, které v práci citujete , do jaké provozní zóny (A až D) byste tento konkrétní stroj pro dané otáčky zařadil? Je takový provoz z dlouhodobého hlediska přípustný a udržitelný?