Předložená diplomová práce je zaměřena na komplexní hodnocení obrobitelnosti korozivzdorné oceli 316L, přičemž klade důraz na porovnání vzorků vyrobených konvenčním způsobem a moderní aditivní technologií Meltio, a to jak v původním stavu, tak po aplikaci tepelného zpracování. Toto téma je velmi aktuální a představuje významný přínos v oblasti základního výzkumu jehož výsledky lze možné přenést do reálné výroby. Hlavním pilířem práce je experimentální porovnání chování těchto specifických struktur při frézování drážek pomocí frézy D6. Autor v rámci výzkumu precizně posuzuje obrobitelnost na základě klíčových parametrů, mezi které patří silové zatížení, výsledná topografie obrobeného povrchu (hodnocena pomocí optické a elektronového mikroskopu), morfologie třísky a v neposlední řadě také kinetika opotřebení řezného nástroje a změnu mikrotvrdosti v závislosti na vzdálenosti od obrobené plochy a FFT analýzu. V teoretické části jsou detailně popsány veličiny, které jsou následně sledovány a vyhodnoceny v praktické části. Student pracoval samostatně a celé zpracování diplomové práce je na vysoké úrovni odbornost. Ze získaných poznatků jsou vyvozeny adekvátní závěry, které jsou navíc podloženy a komentovány odbornou zahraniční literaturou, což považuji za velmi cenné. Dosažené výsledky jsou navíc zpracovány pomocí statistického vyhodnocení, což značně zvyšuje úroveň DP. Práce například odhaluje fakt, že upínání pomocí upínače Weldon může představovat značné rozdíly zatížení jednotlivých zubů, což je velmi dobře vysvětleno pomocí názorných obrázků. Práce splňuje všechny cíle, a proto ji plně doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením A – výborně.

Posuzovaná diplomová práce je zpracována v souladu se zadáním na požadované úrovni. Práce se mimo jiné zabývá velmi aktuální problematikou hodnocení obrobitelnosti korozivzdorné austenitické oceli 316L vyrobené aditivní technologií, konkrétně 3D metodou Wire Laser Additive Manufacturing (WLAM). Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části diplomant přehledně zpracoval literární rešerši zaměřenou na aditivní metody 3D tisku kovových materiálů, mezi nimiž podrobněji rozebírá technologii tavení v práškovém loži nebo přímé ukládání energie, a současně precizně definoval klíčové fyzikální ukazatele pro posouzení obrobitelnosti. Na tuto rešeršní problematiku plynule navazuje rozsáhlá praktická část, ve které diplomant navrhl komplexní metodiku testování čtyř různých typů vzorků na základě cíleně plánovaného experimentu (DoE). Praktická část práce zahrnuje experimentální frézování vzorků zhotovených pokročilou aditivní technologií WLAM i konvenčním válcováním, přičemž polovina z nich byla podrobena tepelnému zpracování, respektive rozpouštěcímu žíhání. Během náročného testování diplomant pečlivě sledoval a zaznamenával silové zatížení pomocí dynamometru, parametry drsnosti obrobeného povrchu, mikrotvrdost v podpovrchové vrstvě a morfologii odebíraných třísek. Získaná experimentální data byla následně systematicky utříděna, statisticky vyhodnocena a graficky interpretována s cílem stanovit optimální řezné podmínky a doporučení pro průmyslovou praxi. Závěr práce je zaměřen na zhodnocení a porovnání testovaných materiálů, kdy aditivně vyrobená korozivzdorná austenitická ocel 316L vykazuje oproti konvenčně válcovanému materiálu vyšší tvrdost, výraznou strukturní anizotropii a horší obrobitelnost, která se projevuje vyššími řeznými silami a nižší kvalitou obrobeného povrchu. Rozpouštěcí žíhání vedlo k homogenizaci mikrostruktury, snížení vnitřního napětí a potlačení anizotropie materiálu. Jeho vliv na kvalitu povrchu byl mírně pozitivní, protože parametr drsnosti povrchu Rz klesl přibližně o 4 %. Současně však tepelně zpracované vzorky vykazovaly při obrábění v průměru o 11 % vyšší celkovou řeznou sílu. U obou stavů materiálu bylo rovněž pozorováno obdobné deformační zpevnění podpovrchové vrstvy. Celá práce vykazuje logickou strukturu, kde na sebe jednotlivé kapitoly metodicky navazují a směřují k úspěšnému naplnění všech stanovených cílů zadání. Práci oceňuji zejména za vysokou úroveň provedených experimentů, značný rozsah realizovaných měření na pokročilých laboratorních zařízeních i hloubku následné analýzy naměřených dat, kdy její závěry obsahují cenné poznatky přímo aplikovatelné při dokončovacím obrábění aditivně zhotovených součástí v průmyslové praxi.

Je zřejmé, že diplomant věnoval zpracování diplomové práce značnou pozornost. Po grafické stránce je práce zpracována na odpovídající úrovni. Podklady potřebné pro svoji práci diplomant čerpal z literárních, odborných, ale převážně z elektronických zdrojů, o které se také opírá. V práci se vyskytují drobné formální náležitosti, které však nesnižují celkový dojem i kvalitu práce. Při řešení diplomové práce postupoval autor správně. Prezentované výsledky jsou přesvědčivé a jsou přehledně uspořádány pomocí obrázků, tabulek a grafických závislostí. Práce je přehledná a srozumitelná. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že diplomant zadání splnil, a proto doporučuji diplomovou práci k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Jaká konkrétní doporučení z hlediska geometrie řezného nástroje, volby povlaku nebo řezného prostředí byste navrhl pro potlačení tvorby nárůstku, který byl u žíhaného materiálu pozorován při minimálních řezných podmínkách?
2. Jakými metalurgickými nebo fyzikálními mechanismy lze vysvětlit skutečnost, že tepelně zpracované vzorky vykazovaly o 11 % vyšší celkovou řeznou sílu než vzorky v základním stavu, přestože rozpouštěcí žíhání obvykle vede k uvolnění vnitřního napětí a homogenizaci struktury?
3. Jak lze z technicko-ekonomického hlediska posoudit přínos zavedení energeticky i časově náročného rozpouštěcího žíhání aditivně vyrobeného polotovaru, vezme-li se v úvahu zaznamenané zvýšení řezných sil a pouze 4 % zlepšení parametru drsnosti povrchu Rz?