Práce patří k základům nových přístupů řešení optimalizace funkcí, tvarů, interaktivních napětí a technologických schopností strojních součástí při dopravě, zpracovávání a skladování nehomogenních a partikulárních materiálů. Úvod představuje citace dle použitých podkladů a literatury - tedy kapitolu 1, 2 a 3. Tuto méně známou problematiku bylo třeba představit jako základ další práce a experimentů, dle rozsahu práce - převzatých i vlastních. Některé popisy v kapitolách by zasloužily srozumitelnější formu, například vysvětlit, proč odlehčování materiálu je pomalejší oproti stlačování - viz. kapitola 4.4. Podstatný rozsah textu i vlastní práce je převzatý z literatury [17].  Kapitola 5.6 je poněkud neprokazatelná co do uspořádání způsobu měření, přitom výsledky mají podstatný vliv. Co je to hustota částic je třeba zpřesnit - začátek kapitoly 8. "Z grafu byla vybrána síla, která nejlépe odpovídá určenému stavu" - text začátku kapitoly 10.2 a další rozhodování autora je poněkud logicky nepodloženo. Výsledky modelování DEM simulace jsou ovšem velice zajímavé. Následná kapitola 11 FEM analýza s vytvořením sbírky zatížení je velmi podrobná, rozsáhlá a kvalitní. Práce je logicky a přehledně uspořádána, pouze seznam použitých zkratek a symbolů nemá abecední pořadí. Přes jistý optimizmus až euforii při rozhodování autora v průběhu práce je závěr práce logickým přesným vyhodnocením.
Tuto práci doporučuji k obhajobě s uvedeným hodnocením A.

Pan Lukačovič se ve své práci detailně věnuje komplexnímu zadání, pro jehož vypracování je třeba skloubit znalosti více nesourodých simulačních prostředí a fyzikálních oblastí. Bylo nutné aplikovat znalosti teorie DEM a připravit model v prostředí DEM softwaru, dále vytvořit FEM model a zpracovat data z laboratorních testů zemin.

Diplomová práce je vhodně strukturována, přičemž každé její části se autor věnoval v odpovídajícím rozsahu. Teoretická část práce popisuje základní principy DEM modelování, principy kosimulace a detekce kontaktu, kontaktní modely, dostupné materiálové modely a jejich specifika. Věnuje se též vysvětlení jednotlivých vlastností sypkých látek, na které je následně navázáno v dalších částech práce.

Student ve své práci pracuje s materiálovými daty zemin, která vznikla testováním jeho kolegů v předchozích letech. Tato data vhodně zpracoval a vyhodnotil tak, aby byla následně využita k tvorbě virtuálních materiálů, které pomocí virtuálně replikovaných experimentů validuje.

Sestavení FEM modelu korby dumperu z poskytnutých dat student zvládl samostatně, detaily aktivně konzultoval. Sestavil tedy model pro účely kosimulace a provedl simulace definovaných částí pracovního cyklu kolového dumperu v prostředí DEM, přičemž výsledky simulací komentuje v dobrém rozsahu a následně je využívá jako vstup pro strukturální analýzu v prostředí FEM, a to pro několik různých DEM modelovaných materiálů.

V závěrečné diskuzi autor vhodně komentuje získané výsledky a další možnosti zpřesnění. Zamýšlí se nad použitými předpoklady. Celkově se jedná o velmi zdařilou diplomovou práci, která vyniká svou komplexností a potenciálem pro reálnou aplikaci a další rozvoj metody. Zdůraznit bych chtěl zájem, který student o problematiku projevil, a pečlivost, se kterou zapracovával podněty a výstupy z konzultací. Topics for thesis defence:

1. Které z původně přijatých předpokladů aplikovaných při jednosměrné kosimulaci mezi DEM a FEM, mohly s nárůstem velikosti frakce pozbýt platnosti a tedy vést k příliš vysokým hodnotám napětí a deformací?