Práce Bc. Martina Otýpky pojednává o magnetických doménových stěnách v syntetických antiferromagnetech (SAF) s magnetizací v rovině vzorku, zejména o možnostech jejich zobrazování a studiu jejich pohybu indukovaného proudovými pulzy.

Diskuze a literární rešerše technik pro zobrazování SAF by si ve srovnání s ostatními částmi práce zasloužila větší prostor a více literárních odkazů, zvláště, když se jedná o dva body v zadání práce. Např. více pojednat o synchrotronových technikách (kombinace transmisní rentgenové a fotoelektronové mikroskopie) a rovněž více o rastrovací elektronové mikroskopii s detekcí spinu elektronů (SEMPA), která byla v literatuře úspěšně využita ke zobrazení složitých textur v SAF. Dále zmínit, které techniky jsou použitelné i pro zcela kompenzované SAF. Shrnout parametry důležité pro jejich charakterizaci (chemická, povrchová citlivost, hloubkové zobrazování, ...). Výše uvedené by také zvýšilo využitelnost práce pro další výzkumníky. Ke splnění ostatních cílů (příprava mikrodrátů, přesun stěn pomocí proudu i jejich identifikace) nemám výhrad.

Student si s náročným tématem poradil výborně, vhodně kombinoval experimentální práci s mikromagnetickými simulacemi a modelováním. Prokázal vysokou míru samostatnosti a iniciativy. Když se ukázalo, že původně plánované zobrazování pomocí techniky SEMPA nebude možné z důvodu technického stavu zařízení realizovat, sám přišel s návrhem alternativních mikroskopií podpořený vlastními simulacemi i literaturou.

Celkově hodnotím práci známkou výborně a doporučuji ji k obhajobě.

Diplomová práce se zabývá obsáhlou charakterizací magnetických textur v syntetických antiferomagnetech s in-plane anizotropií. Experimentálně se jedná o téma s řadou specifik a úskalí. Mezi hlavní výsledky patří popis magnetických struktur pomocí magnetooptického gradientního efektu, MFM měření, a také studium pohybu doménových stěn buzených elektrickým proudem. Práce přitom vhodně navazuje na existující experimentální expertizu a teoretické zázemí dané výzkumné skupiny.

Experimentální část je provedena pečlivě a jednotlivé postupy jsou přehledně popsány, včetně jejich limitací. Důležitým kladem práce je systematická konfrontace experimentálních pozorování s výpočty či numerickými simulacemi a jejich společná diskuse, což zvyšuje přesvědčivost interpretace výsledků. Součástí práce je rovněž vlastní příprava vzorků pomocí standardních mikrofabrikačních litografických technik; tato část je vhodně pojata jako podpůrný krok k hlavním experimentům.

Text práce je čtivý, přehledný a do značné míry samonosný. Teoretická část věnuje poměrně velký prostor systematickému zavedení základních konceptů mikromagnetismu a spintroniky. Některé z těchto pasáží však nejsou nezbytné pro pochopení navazujících kapitol a jejich rozsah jde částečně na úkor hlubší diskuse vlastních výsledků. Na druhou stranu je tím práce vhodná i jako úplný úvod do problematiky.

Celkový dojem z práce je velmi dobrý, navrhuji hodnocení stupněm A. Topics for thesis defence:

1. Pohyb doménových stěn v sekci 5, přisuzovaný Oerstedovu poli a „SOT“, dosahuje rychlosti 1 km/s, což je výsledek porovnatelný se známou literaturou „PMA SAF“ systémů (ref. 6). Co mají tyto experimenty společného a co rozdílného? Bylo by možné aplikovat studovaný systém v praxi? Jakými způsoby by bylo možné systém dále zlepšit?
2. V práci bylo ke studiu doménových struktur a jejich dynamiky využito několik experimentálních technik. Které se ukázaly jako nejvhodnější a které byste doporučil pro podobné studie? Mohla by metoda SEMPA, zmíněná v sekci 3.2, ale dále nepoužita, přinést nové informace? Je aplikovatelná na připravené vzorky, případně co by bylo potřeba změnit?
3. V teoretické části jsou rozlišeny tři režimy pohybu doménových stěn dle proudové hustoty, přižemž režim nastávající při vysokých proudových hustotách, tzv. Walker breakdown, není experimentálně pozorován. Je jeho absence v daném systému očekávaná? Jakou roli hraje konkrétní studovaný „SAF“ systém? Za jakých podmínek lze očekávat konec lineárního režimu?
4. V sekci 4.3 je uvedeno, že MFM asistovaná externím polem umožňuje použití hrotu s nižší magnetizací, než stejné měření bez využití pole. Jak lze experimentálně připravit a kvantifikovat magnetický moment hrotu? Jaký je rozdíl mezi měřením daného systému pomocí saturovaného a částečně demagnetizovaného CoCr hrotu a permalloyového hrotu?