Diplomová práce se zabývá aktuální a prakticky významnou problematikou spojování termočlánků s měřeným tělesem a jejich vlivu na dynamickou odezvu při měření teploty. Zadání práce bylo jednoznačně splněno – autor provedl rešerši dostupných metod, navrhl a experimentálně ověřil více variant spojů, analyzoval jejich vliv na dynamické vlastnosti a výsledky systematicky vyhodnotil. Postup řešení je logický a přehledný, od teoretického rozboru přes návrh metod až po rozsáhlou experimentální část. Použité metody jsou adekvátní současné úrovni poznání a rozsah práce je nadstandardní, zejména vzhledem k množství testovaných variant a kombinaci experimentu s numerickým výpočtem vedení tepla. Práce přináší vlastní přínos v podobě návrhu a ověření nových technologických postupů, přičemž autor prokázal schopnost samostatného řešení technického problému i správné interpretace dosažených výsledků.

Výsledky práce mají vysokou praktickou hodnotu, neboť budou přímo využity při experimentech v laboratoři LPTP, a současně přispívají k hlubšímu pochopení vlivu spoje na dynamiku měření teploty. Autor vhodně diskutuje omezení jednotlivých metod a správně konstatuje, že nelze stanovit univerzálně nejlepší řešení, ale že volba závisí na konkrétní aplikaci. Práce je logicky uspořádaná a po formální stránce splňuje požadavky na diplomovou práci. Slabší stránkou je grafická a částečně stylistická úroveň – u některých obrázků je použito velmi malé písmo a některé formulace nejsou zcela vhodně stylizované, což však nesnižuje odbornou úroveň práce. Práce s literaturou je na dobré úrovni, použité zdroje jsou relevantní a citace jsou vedeny v souladu s ČSN ISO 690.

Celkově se jedná o velmi kvalitní diplomovou práci s výrazným praktickým přínosem, která splňuje zadání v plném rozsahu a představuje nadstandardní řešení dané problematiky. Přes dílčí výtky ke grafické a stylistické úpravě hodnotím práci jako výbornou a doporučuji ji k obhajobě s klasifikací výborně.

Diplomová práce Bc. Filipa Lukeštíka „Technologie spojování termočlánků s měřeným tělesem a jejich vliv na dynamickou odezvu.“ obsahuje 63 stran textu, obrázků a celkem 3 přílohy. DP je věnována problematice měření teploty pomocí termočlánků na korozivzdorných ocelích a hliníkových slitinách, což klade na vlastní svarový spoj vysoké nároky. V rozboru zadání jsou popsány variantní řešení spojení termočlánků s uhlíkovou ocelí, austenitickými ocelemi a hliníkovými slitinami. Jednotlivé metody jsou popsány velmi podrobně, včetně výhod i omezení. V kapitole věnované experimentální práci jsou postupy a výsledky ověření jednotlivých metod upevnění termočlánků. Jednou z možností je inovativní návrh i praktické využití odporového svařování termočlánků v otvorech malých průměr. Vysoce si cením podání patentové přihlášky právě na uvedený způsob přivařování. Ve vyhodnocení měřením teplotních charakteristik je spousta informací, ale je značně nepřehledné z hlediska používaných metod pro dané vzorky. Grafické vyjádření průběhů teplot u jednotlivých metod v závěru DP je velmi dobré. Přínosem jsou přílohy, které názorně dokládají jednotlivé části experimentu a ilustrují jednotlivé metody připevnění termočlánků na měřený materiál.

V textu jsou nestandardně číslované obrázky vlevo vyšší číslo než vpravo pokud jsou dva vedle sebe. Ne všechny zkratky jsou uvedené v přehledu zkratek př. CMT, LPTP. Chybí materiálové listy používaných materiálů. U jednotky tepelného příkonu pro TIG v seznamu symbolů je uvedeno Q – kJ.mm-. V rovnici (2.12) výpočtu tepelného příkonu je chybně uvedená jednotka rychlosti svařování – má být mm.s-1. Jednotka tepelného příkonu pro odporové svařování dle rovnice (3.1.) 𝑄𝑜 = 0,241 ⋅ 𝐼2 ⋅ 𝑅 ⋅ 𝑡 není Joule ale cal, takže jsou všechny výpočty vneseného tepla na str. 49 v kaloriích. V jednotce Joule je rovnice tepelného příkonu v podobě 𝑄𝑜 = 𝐼2 ⋅ 𝑅 ⋅ 𝑡 (J)

DP má celkově vysokou technickou úroveň je psána technicky správně, bez překlepů a má dostatečnou obrázkovou dokumentací. Diplomant prokázal schopnost samostatné odborné práce a proto doporučuji DP k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Proč byl použit na hliník při kondenzátorovém svařování použit Ar + 2% CO2? Není to inertní plyn.
2. Jakou strukturu a jaké značení dle EN 10027-1 mají oceli 1.4845 a 1.4828?
3. Která z metod upevňování termočlánků je tzv. universální s dostatečně přesným měřením teploty?