Bakalářská práce Martina Kužílka s názvem Limity litografie fokusovaným iontovým svazkem v nanofotonice je experimentálně zaměřená na ověření hypotézy, že pomocí iontové litografie jde vyrábět plazmonické antény na tenkých membránách jen z několika málo kovů, které mají vysokou odprašovací rychlost. Toto omezení je zásadní zejména v oblasti plazmoniky neušlechtilých kovů a bylo objeveno v rámci diplomové práce M. Foltýna (2024). Cíle této bakalářské práce spočívaly v experimentálním určení odprašovacích rychlostí několika materiálů a následném pokusu o výrobu plazmonických nanostruktur z tenkých vrstev z vybraných materiálů. Cíle práce byly jednoznačně splněny.


Student se aktivně zapojil do experimentální práce v laboratořích ÚFI FSI VUT a ve spolupráci s M. Foltýnem prováděl experimenty v CEITEC Nano (součást Czech Nano Lab), neboť do laboratoří CEITEC Nano neměl samostatný přístup. Vyhodnocení experimentů a rešerši literatury prováděl zcela sám a dílčí postup vždy konzultoval se svým vedoucím.


Práce z hlediska formální úpravy a jazykové úrovně odpovídá očekáváním bakalářské práce. Některé obrázky by bylo možné upravit do lepší grafické podoby, nicméně z hlediska obsahu jsou na dobré úrovni. Práce má 36 stran textu (od úvodu po závěr) a zabývá se jak teoretickým pozadím, tak zejména experimenty a jejich vyhodnocením. Splňuje tedy požadavky standardně kladené na bakalářskou práci. Výsledky práce mají, po jistém dopracování, publikační potenciál v imputovaném časopise zabývajícím se nanotechnologiemi.


Přestože předpokládám, že v ročníku budou i tematicky chytlavější a graficky lépe zpracované bakalářské práce, tuto bakalářskou práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě.

Předložená práce, která se zabývá studiem vlivu rychlosti a výtěžku odprašování fokusovaným iontovým svazkem na kvalitu výroby plasmonických struktur, splňuje svým rozsahem, zpracováním a úrovní požadavky na závěrečnou bakalářskou práci.
Práce je logicky uspořádaná a po grafické stránce je na dobré úrovni, i když některé převzaté obrázky mohly být překresleny. Celkově však práce působí nedokončeně, obsahuje polovičaté věty s neúplnými informacemi. Větám chybí slovesa, v některých pasážích není jednoznačné, o čem autor přesně píše. V dalších částech práce dochází k umělému a zbytečnému natahování práce, a to přefrázováním stejných informací a zbytečným opakováním shodných odstavců („Samotné vyhloubení testovacích struktur…“-- 7x téměř identické 4 odstavce).
Dále by také bylo vhodné se zaměřit na přesné formulace u jednotlivých problematik. Raménko AFM není při měření v kontaktním módu v kontaktu s povrchem vzorku (str. 6) a také se elektrony ve vzorku neionizují (str. 7). U obrázku 2.4 popisek neodpovídá zobrazenému grafu (Lennard-Jonesův potenciál není síla). V textu také chybí definice některých veličin, jako např. M (str. 8), Y(E) (str.9) a N_A (str. 13). Dále by se měl autor zaměřit na správné psaní jednotek (stupně, stupně Celsia), mezer před jednotkami (stupňů, stupňový) a velikostí mezer u jednotek. V českém textu se píše desetinná čárka i v tabulkách a grafech. Některé pojmy jsou vysvětleny příliš daleko v textu, nebo nejsou vysvětleny vůbec (SEM, serpentine, bowtie, bar).
V práci vyzdvihuji nalezení částečné korelace mezi odprašovacím výtěžkem a možností vytvoření plasmonických struktur pomocí metody FIB, kterou by bylo vhodné ověřit ještě na anténách vytvořených z bismutu. Celkové hodnocení navrhuji B. Topics for thesis defence:

1. Jaký je rozdíl mezi odprašovacím výtěžkem, sputter yieldem, odprašovací rychlostí a specifickou rychlostí odprašování (veličiny z textu práce) a jaké mají tyto veličiny jednotky?