Student přistupoval k řešení své bakalářské práce zodpovědně a v průběhu celého období prokazoval stabilní pracovní nasazení. Jako vedoucí práce oceňuji jeho svědomitost a systematický postup, se kterým se zhostil jak teoretické přípravy, tak i následné praktické realizace v rámci laboratorního výzkumu. Student prokazoval dobrou míru iniciativy, na konzultace docházel připraven a dokázal konstruktivně řešit technické komplikace, které se přirozeně objevily během montáže a oživování hardwaru.
Hlavním přínosem této práce je vytvoření funkčního mechatronického prototypu, který byl úspěšně ověřen při experimentálním měření. Díky studentovu úsilí máme nyní na pracovišti k dispozici prakticky použitelné zařízení, které usnadní provádění některých měření v oblasti experimentální dynamiky a pomůže snížit vliv lidského faktoru při rázovém buzení.
Určité inženýrské nedotaženosti, jako jsou limity záchytného mechanismu u velmi tenkých struktur, jsou u takto komplexního hardwarového projektu v rámci bakalářského studia pochopitelné. Oceňuji, že student tato slabá místa v diskuzi sám pojmenoval a navrhl adekvátní kroky k jejich budoucímu vylepšení. S přístupem studenta i s výsledkem jeho práce jsem spokojen, předložený text splňuje náležitosti kladené na závěrečné práce a doporučuji jej k obhajobě.

Bakalářská práce pana Václava Kováře je kvalitní, splnila zadání a přinesla funkční výsledek. Prototyp skutečně funguje, byl otestován na reálné měřicí sestavě s laserovým vibrometrem. Práce je přehledná, struktura logická. Student ve své práci otevřeně popisuje nedostatky, například problém s plastovým hrotem na tenkých nosnících, vliv kabelu na dynamiku odrazu, posun stativu při vibraci, atd.

Rešerše existujících řešení je popisná, ale celkem povrchní. Tabulka 2.2 porovnává kategorie pouze verbálně (střední/vysoká opakovatelnost), bylo by hezké uvést kvantitativní data. Není jasné odkud pocházejí tyto informace.  Tvrzení o "zanedbatelném rozptylu" v kapitole 5 není podloženo žádným číslem. Chybí statistické zpracování přes sérii úderů. Pouze vizuální hodnocení z obrázků 4.8 až 4.10 nestačí pro takovéto tvrzení. Navíc špička na obrázku 4.9 má dle mého názoru blíže k 6 N, než 4,5 N, jak uvádí text. V práci se mnohokrát objevuje pojem opakovatelnost, chybí jakákoliv její kvantifikace.

Navrhuji hodnocení práce stupněm C. Topics for thesis defence:

1. Co to je opakovatelnost A jakou statistickou veličinu byste použil pro kvantifikaci opakovatelnosti úderů a jak byste ji konkrétně vypočítal z naměřených časových průběhů síly, které máte na obr. 4.8 až 4.10?
2. Co je koherence v kontextu modálního měření, jak se počítá a jakou hodnotu byste očekával u kvalitního měření? Šlo by jí využít ve vaší práci jakožto ukazatele kvality modálního měření?
3. Píšete: „Tvar vačky byl během vývoje postupně optimalizován.“ Jakou metodu optimalizace jste použil, a jak vypadala hodnotící (někdy též nazývaná cílová, nebo účelová) funkce?