Zpracování bakalářské práce se Martin Kučera věnoval průběžně po celou dobu posledního ročníku bakalářského studia. Práce vyžadovala shromáždění velkého množství dat o současném stavu elektromobility a stanovení trendů a důsledků jejího dalšího rozvoje. Při shromažďování dat se musel autor vypořádat se skutečností, že se údaje z různých zdrojů navzájem liší. V oblasti výhledů do budoucna je třeba ocenit samostatnost autora při návrhu a propočtu jednotlivých scénářů. Oceňuji rovněž šíři záběru práce, především množství důsledků a aspektů rozvoje elektromobility, které Martin Kučera do své práce zahrnul. Jak sám autor v závěru uvádí, jeho predikce vycházejí ze současného stavu a jejich nejistota narůstá s délkou výhledu do budoucnosti. Zadání bakalářské práce považuji za splněné v plném rozsahu a práci doporučuji k obhajobě.

Pan Martin Kučera zpracoval bakalářskou práci na téma Elektromobilita v České republice – možné trendy a důsledky. Práce má celkem 46 číslovaných stran rozdělených do sedmi kapitol. Zabývá se modelováním rychlosti adopce elektrických osobních vozidel v České republice, množství elektrické energie a distribuce elektrického výkonu potřebného pro jejich nabíjení s výhledem až do roku 2050. Jedním z cílů zadání bylo rovněž stanovení možných výpadků příjmů ze spotřební daně z pohonných hmot a dalších poplatků souvisejících s provozem osobních vozidel. Student proto vytvořil soubor analýz a prognóz, které pokrývají široké spektrum problematiky zavádění bezemisní dopravy v České republice.

K práci mám následující poznámky, postřehy a připomínky:

- Kladně hodnotím grafickou úroveň práce a kvalitní sazbu textu. Autor rovněž využívá širokou škálu kvalitních zdrojů dat a statistických podkladů z českých institucí (MD, MPO, Centrum dopravního výzkumu, Registr vozidel apod.) i z recenzovaných odborných článků. Práce odkazuje celkem na 75 literárních a internetových zdrojů.

- Pozitivně hodnotím také rozsah problematiky a oblasti, na které se student zaměřil, a to jak technického charakteru (nabíjecí infrastruktura a její výkonové nároky), tak netechnického charakteru (dopady na daňové příjmy státu, dopady na životní prostředí). Toto propojení je nezbytné pro posouzení komplexní problematiky zavádění elektrického pohonu v segmentu osobních vozidel.

- Úvod práce plní svou funkci pouze částečně. Přibližně v polovině strany přechází do komentáře a popisu metodiky práce, což snižuje jeho hodnotu a přehlednost.

- Práce obsahuje drobné překlepy, terminologické nepřesnosti a záměny významově odlišných pojmů. Příkladem je záměna slova „adopce“ za „adaptace“ ve druhém odstavci úvodu: „V posledních přibližně 15 letech zažívají návrat k rozsáhlé adaptaci většinovým obyvatelstvem a ke skutečné konkurenci k ostatním typům vozidel.“

- Styl práce je v některých částech kostrbatý a obtížně čitelný. V textu se vyskytují věty s nevhodnou gramatickou stavbou a neobratně volenými výrazy. Některé pasáže působí dojmem otrockého překladu z anglického originálu. Příklady lze nalézt například na straně 12: „Uvedení populárního a levnějšího Fordu Model T se spalovacím motorem v roce 1908 elektromobily značně v pozdějších letech vytlačilo. Ještě v období první světové války byly elektromobily zastoupeny v hojné míře. Poté jejich počty ustoupily.“ Další příklady jsou na straně 18: „V současné době se výzkum zaměřuje na lithium-iontové baterie v pevném skupenství, které nahrazují kapalný elektrolyt.“ nebo „První etapa platí do roku 2035, kdy se dá předpokládat pozvolné zvětšování podílu elektromobility v registrovaných automobilech.“

- Za poněkud nešťastné považuji slučování vozidel kategorií BEV a PHEV do jedné skupiny EV, ke které jsou v některých částech práce navíc přiřazována i vozidla HEV (hybridní vozidla). Tyto kategorie jsou běžně uváděny samostatně, protože se jedná o technicky odlišné druhy pohonu.

- Obrázek 6 je vzhledem ke sloučení kategorií „nová vozidla“ a „ojetá vozidla“ do jediné kategorie „elektromobily“ poněkud matoucí. Autor by měl tyto skupiny rozlišovat, aby bylo možné prezentované výsledky snadno porovnat s běžně publikovanými statistikami (např. Čistá doprava CDV, Registr vozidel, ACEA apod.).


- V práci je uvedeno velké množství údajů a výsledků výpočtů, nejsou však prezentovány žádné matematické vztahy, na jejichž základě byly výpočty provedeny. Tato skutečnost výrazně komplikuje ověření správnosti uváděných výsledků a zásadně snižuje využitelnost výsledků práce.

- Výpočty týkající se daňových výnosů z pohonných hmot nijak nezohledňují často diskutovaný systém emisních povolenek ETS2 a jeho potenciální výnosy ani již zavedený systém ETS1 vztahující se na velké výrobce elektrické energie.

- Obrázek 11 představuje výrazně upravenou a modifikovanou verzi obrázku převzatého z bakalářské práce Karlovy univerzity (zdroj [54]). Skutečnost, že byl původní obrázek autorem upraven, však není v popisku obrázku ani v textu nijak uvedena.

Bakalářská práce Martina Kučery splnila všechny cíle a formální i faktické náležitosti. Práci doporučuji k obhajobě a vzhledem k uvedeným připomínkám navrhuji hodnocení dobře/C. Topics for thesis defence:

1. Otázka 1: Na straně 27 (obr. 11 „Znázornění odběru nabíjecí infrastruktury v průběhu dvou dní“) je výkon nabíjecích stanic o výkonu 50 kW a 150 kW během obou zobrazených dní velmi nízký. Čím si tento výsledek vysvětlujete a odpovídá použitým vstupním předpokladům modelu ze zdroje [54]?
2. Otázka 2: Na straně 18 zmiňujete lithium-iontové akumulátory s pevným elektrolytem. Jaké jsou hlavní technické a provozní překážky, které v současnosti brání jejich širšímu nasazení v elektromobilech?
3. Otázka 3: V kapitole 6.1, výpočet daňových příjmů z elektřiny: vysvětlete, proč do výpočtů nebyly zahrnuty výnosy z prodeje emisních povolenek systému EU ETS1 (např. při uvažované průměrné ceně povolenky za rok 2025), které musí hradit velké fosilní zdroje elektrické energie. Pro orientaci lze uvažovat přibližně 1 povolenku na 1 MWh vyrobené elektřiny z uhlí a přibližně 0,5 povolenky na 1 MWh vyrobené elektřiny ze zemního plynu.
4. Otázka 4: Ve výpočtech daňových příjmů nejsou zohledněny plánované příjmy ze systému emisních povolenek EU ETS2, které budou zatěžovat spotřebu benzínu, motorové nafty i CNG od roku 2028. Mohou podle Vašeho názoru příjmy z EU ETS2 alespoň částečně kompenzovat očekávaný pokles výnosů ze spotřebních daní z motorových paliv v období postupného rozvoje elektromobility mezi lety 2028 až 2040? Své stanovisko stručně zdůvodněte.