Bakalářská práce se věnuje konstrukci přípravku pro upnutí zvířecí kyčle do biotribologického simulátoru. Práce je zaměřena na návrh upnutí femuru a acetabula s ohledem na nepravidelnou geometrii biologických vzorků, možnost jejich ustavení a následné využití při tribologickém testování. Výstupem práce je konstrukční návrh přípravku doplněný o 3D tištěný prototyp a výpočtové přílohy vybraných konstrukčních uzlů. Rešeršní část se zabývá biomechanikou kyčelního kloubu, biotribologií, biotribologickými simulátory a aditivní výrobou. Na základě rešerše autor stanovuje hlavní požadavky na přípravek a dále rozpracovává několik koncepčních variant řešení. Konečný návrh je zpracován jako soustava pro upnutí femuru a acetabula, přičemž je kladen důraz na možnost natočení vzorků, jejich rychlou výměnu a návaznost na stávající konstrukci simulátoru. Součástí práce jsou také kontrolní výpočty, které dokládají základní ověření navržených spojů a upínacích míst. Prototyp byl vyroben pomocí 3D tisku a ověřen z hlediska montáže, návaznosti na simulátor a základní funkčnosti při zkušebním použití. Student byl během řešení aktivní, pravidelně se sám hlásil na konzultace a práci průběžně řešil. Slabší stránkou práce je především textová část, která je místy méně přesná, stylisticky nevyrovnaná a obsahuje formulační nedostatky. Za formální nedostatek práce považuji skutečnost, že provedené experimentální ověření prototypu na simulátoru není v průvodní zprávě dostatečně popsáno a vyhodnoceno, ačkoliv bylo v rámci řešení práce realizováno a bude studentem prezentováno při obhajobě. Přes uvedené nedostatky považuji konstrukční návrh za smysluplný a použitelný jako základ pro další vývoj přípravku. Celková úroveň práce odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Práci proto doporučuji k obhajobě.

Předložená bakalářská práce se zabývá konstrukčním návrhem přípravku pro upnutí prasečí femorální hlavice a acetabulární jamky do biotribologického simulátoru. Rozsáhlá rešeršní část práce, popisující mimo jiné základy biomechaniky kyčle, tribologie a 3D tisku, bohužel obsahuje velké množství „výplňového“ textu, který s hlavním cílem souvisí jen okrajově. Naopak dílčí cíl práce - prostudovat možnosti konstrukce upínacích přípravků – autor zpracovává pouze okrajově. Tento nedostatek se promítá i do analýzy problému, která postrádá kritický rozbor řešení upínacích přípravků či definici požadavků na navrhovaný držák. Kapitola koncepční řešení představuje tři varianty návrhů držáku femuru a šest variant uchycení acetabula včetně základního popisu jejich výhod a nevýhod. Zde bych uvítal lepší zdůvodnění, proč byly pro finální rozpracovaní vybrány právě zvolené varianty návrhů. Konstrukční řešení rozpracovává zvolenou variantu držáku femuru a acetabula. Zde se mi nezdá jako nejvhodnější varianta upnutí femuru a acetabula pomocí tlumicí vrstvy (VVA) a rovněž volba materiálů některých součástí. Funkčnost držáku byla ověřena v simulátoru pomocí aditivně vyrobeného prototypu. Při ověření však nebyly použity reálné prasečí kosti, ale pouze tvarově zjednodušené náhražky vyrobené pomocí 3D tisku. V práci navíc zcela chybí experimentální ověření funkčnosti pomocí měření tření na simulátoru, což bylo jedním z hlavních cílů bakalářské práce. Celkový dojem z práce snižuje i její nízká jazyková úroveň. Text obsahuje řadu vět a odstavců, které obsahují překlepy a jsou stylisticky těžce srozumitelné. I přes uvedené nedostatky je nutné vzít v úvahu, že se jedná pouze o prvotní koncept držáku. Kladně hodnotím i podložení vybraných částí návrhu pevnostními výpočty. Práce splňuje formální náležitosti kladené na bakalářskou práci, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením C. Topics for thesis defence:

1. Při experimentech na simulátoru je kontakt hlavice a acetabula mazán synoviální kapalinou. Jak je v navržené konstrukci řešeno zadržení maziva v acetabulu, jeho případný únik a následné čištění jednotlivých dílů?