Poměrně obsáhlá práce pana Vlacha se věnuje prediktivnímu řízení v oblasti autonomního nouzového brzdění. Student v ní porovnává několik provozních scénářů, například brzdění před pevnou překážkou, dálniční dojíždění pomalejšího vozidla nebo různé stavy vozovky s odlišnou hodnotou součinitele tření. Věnoval se také návrhu nadřazené logické vrstvy pro vyhodnocení rizika, varování řidiče a koordinaci brzdného zásahu. Celkově považuji praktickou část za silnou stránku práce.

Slabší stránkou je naopak samotná prezentace dosažených výsledků. V práci se objevuje větší množství formálních nedostatků, nepřirozených českých formulací, nevhodně použitých odborných výrazů a místy také méně vhodná práce s citacemi. Tyto nedostatky znesnadňují čtení textu i orientaci v práci a snižují celkový dojem z jinak poměrně rozsáhlého technického řešení.

Oceňuji, že si student samostatně zvolil konkrétní zaměření práce, které následně aktivně rozvíjel. Do budoucna bych mu doporučil věnovat výrazně větší pozornost prezentaci výsledků, protože schopnost srozumitelně a formálně správně popsat vlastní technické řešení patří mezi klíčové dovednosti ve většině technických profesí. I přes uvedené výhrady je však z práce patrné značné množství odvedené práce, technický zájem studenta a schopnost dovést zvolené řešení až do funkční simulační podoby. Celkově proto práci hodnotím jako velmi dobrou.

BP se zabývá aktuální a prakticky významnou problematikou autonomního nouzového brzdění a předkládá návrh analytického prediktivního řízení podélné dynamiky vozidla. Autor navrhnul, implementoval a verifikoval funkční model v prostředí MATLAB/Simulink a porovnal jej s reaktivním modelem. Srovnání proběhlo pro čtyři scénaře.

Použití AI v textu je hodně znatelné, nicméně struktura je logická. Všechny přístupy jsou pečlivě vysvětleny. Kriticky tady hodnotím některé formulace, např. 'exaktní důkazy', přestože závěry vycházejí pouze ze simulačního ověření zjednodušeného modelu.

V práci oceňuji hlavně závěrečnou část, kde proběhlo srovnání prediktivního a reaktivního modelu. Reakce obou modelů byly simulačně testovány za stejných podmínek. Výsledky simulací ukazují velmi dobré vlastnosti navrženého řešení z hlediska bezpečnosti, komfortu i stability.

Co se týče formální stránky práce, tak rušivě na mě působila zelená barva použita pro citace a modrá pro obsah. Jinak je v textu, i přes velký rozsah, zanedbatelný počet chyb (spíše typu překlep). Určitou výhradu pak mám k názvu podkapitoly 4.4 „Rozsah práce“, který není zvolen zcela výstižně vzhledem k obsahu dané části textu.

Celkově jde o zajímavou a kvalitně zpracovanou práci splňující cíle zadání a hodnotím ji známkou B. Topics for thesis defence:

1. Do jaké míry lze závěry o „koncepční převaze“ prediktivního řízení zobecnit na reálný provoz, když byly získány na simulačním modelu s jedním stupněm volnosti? Jaké faktory by mohly dosažené výsledky v praxi nejvíce ovlivnit?