Předložená diplomová práce se zabývá spalváním agropelet a vlivem mechanických vlastností agropelet na tvorbu TZL. Práce měla definovány tři cíle: zpracovat rešerši dané problematicky spalování agropelet a produkce TZL při jejich spalování, provést základní palivové rozbory vybraných vzorků agropelet a dále realizovat  spalovací zkoušky a vyhodnotit vliv mechanických parametrů pelet na produkované emise se zaměřením na TZL. První část práce obsahuje rešerši, která je pouze průměrné úrovně. Zejména vliv vlastností agropaliv a mechanických vlastností pelet na tvorbu TZL je zpracován velmi stručně povrchně. Rešerše by měla detailněji analyzovat vliv složení agropaliv a mechanických vlastností pelet na tvorbu TZL. Rešerše je nejslabší částí práce. V praktické části zpracovala studentka velmi rozsáhlý vzorek rozborů paliv s rozsáhlým rozborem dat. V poslední části je pak vyhodnocení spalovacích zkoušek. Druhou slabinu práce spatřuji v komentářích výsledků, které jsou někdy mírně zkratkovité a obsahují drobné nepřesnosti. Studentka  většinu práce řešila samostatně, zejména realizaci testů, při analýze a zpracování dat bylo nutné občasných korekcí připravených výpočtů a postupů. 

Nicméně práce neobsahuje závažné chyby, práce je zpracována přehledně, stylisticky a graficky na dobré úrovni, práce splňuje zadané cíle a zákonné požadavky. Po získání dalších zkušeností má studentka předpoklady pro dobré uplatnění v energetické praxi. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou C / dobře.  

Předložená diplomová práce se zabývá emisemi TZL ze spalování nedřevní biomasy, konkrétně pelet ze zemědělských reziduí (agropelet). Úvodní rešerše tuto problematiku přibližuje, nicméně pouze povrchně. Řada uvedených informací je zavádějící a platná jen v určitém kontextu, který však v textu není vymezen. Termíny jako agromasa nebo agrární biomasa nejsou běžně používány. Struktura některých kapitol je bohužel nevhodně zvolena a celá úvodní část tak navíc působí chaoticky. Např. kapitola 1.3 je rozdělena na tři nesourodé části a zakončena zmínkou o blíže nespecifikované patentované metodě umožňující ekologické spalování eukalyptových pelet, která s tématem práce nijak nesouvisí. V textu se na několika místech vyskytují fráze typu “studie ukazují” nebo “řada studií uvádí” s odkazem na jeden (nebo žádný) zdroj. Samotné problematice emisí TZL je v úvodní rešerši věnováno pouze půl stránky.

Stěžejní část práce je tvořena rozsáhlým souborem laboratorních analýz, při kterých byly stanoveny palivové vlastnosti deseti různých agropelet. Kromě palivových vlastností pelet byly stanoveny i jejich mechanické vlastnosti a charakteristické teploty popelovin. Popis metod, použitých pomůcek a diskuze k výsledkům jednotlivých analýz jsou zpracovány na velmi dobré úrovni. Výsledky jsou prezentovány přehledně a všechny kapitoly jsou proloženy řadou ilustračních obrázků. Oceňuji také uvedení surových dat v přílohách. Zde bych možná zvážil vynechání neplatných měření pro lepší přehlednost. V textu se vyskytují drobné faktické chyby, jako např. přisuzování zelené barvy strusky výskytu chlorofylu nebo stanovení teploty deformace popela v rozporu s citovanou normou (viz otázka oponenta). Celkově je však experimentální část zpracována kvalitně a obsahuje velké množství relevantních dat.

Třetí část práce se snaží provázat mechanické vlastnosti pelet s emisemi TZL z experimentálního měření na peletovém kotli. Diskuze výsledků je v případě TZL zpracována pouze jednou větou. Obsáhlejší diskuze se nachází až v samotném závěru práce. Studentka zde pro jednotlivá paliva přisuzuje různé koncentrace TZL sypné hmotnosti, podílu jemné frakce, mechanické odolnosti a obsahu popelovin. Jeden z hlavních mechanismů vzniku prachových částic u nedřevní biomasy je v celé práci opomenut (viz otázka oponenta). Vliv mechanických vlastností pelet na emise TZL je z uvedených výsledků neprůkazný, což bohužel v práci není explicitně konstatováno.

Studentka byla ve své diplomové práci schopna zpracovat velké množství laboratorních analýz a do jisté míry je provázat s výsledky emisního měření. Celkově však práce působí poněkud nevyrovnaně – prostřední experimentální část je zpracována velmi dobře, kdežto úvodní rešerše a závěrečné zhodnocení jsou spíše podprůměrné. Cíle práce ale byly splněny, a i přes výše uvedené nedostatky ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením C/dobře. Topics for thesis defence:

1. Jak se může nízká sypná hmotnost pelet projevit na provozu kotle?
2. Odečtení teploty deformace na Obr. 25 není v souladu s citovanou normou. Na základě čeho byla teplota stanovena? Čím si vysvětlujete velký rozdíl mezi teplotou deformace a teplotou tání u vzorku 3.9?
3. Jakými mechanismy vznikají prachové částice při spalování nedřevní biomasy? Který z nich bude mít na užitém zařízení největší podíl? Jak tento mechanismus ovlivňují mechanické vlastnosti pelet?