Práce se zabývá návrhem, výrobou a experimentálním ověřením funkčních prototypů umělých pneumatických svalů s důrazem na kvantifikaci pohybového rozsahu, přesnosti polohování a generované síly v závislosti na vstupním tlakovém režimu. V úvodní části práce jsou popsány základní principy umělých pneumatických svalů a dostupná konstrukční řešení. Rešeršní část poskytuje přehled problematiky, avšak její rozsah je poměrně stručný a mohl by být rozšířen o větší množství relevantních, včetně novějších, odborných publikací. Velmi pozitivně hodnotím návrh a realizaci testovacích stanic, které byly využity pro systematické hodnocení jednotlivých variant umělých svalů. Student navržené konstrukce nejen experimentálně ověřil, ale současně je popsal pomocí matematického modelu, jehož predikce následně porovnával s naměřenými daty. Výsledky jsou zpracovány přehledně a doplněny vhodnou grafikou, přičemž jejich interpretace poskytuje cenné poznatky pro další vývoj a optimalizaci umělých pneumatických svalů. Nechybí ani zhodnocení jednotlivých konstrukčních variant a formulace doporučení pro jejich další využití a budoucí směřování vývoje. Za přínosné považuji také skutečnost, že student neopomněl analyzovat poruchové stavy některých prototypů a diskutovat možné příčiny jejich vzniku, čímž přispěl k hlubšímu pochopení sledované problematiky. Hlavní cíl i dílčí cíle práce považuji za splněné v plném rozsahu. Student pracoval po celou dobu řešení velmi samostatně, k tématu přistupoval aktivně a přicházel s vlastními návrhy a nápady, které průběžně konzultoval.  Vzhledem k uvedeným skutečnostem, zejména s ohledem na úspěšný návrh, realizaci a experimentální ověření několika variant umělých pneumatických svalů včetně návrhu specializovaných testovacích zařízení, doporučuji práci k obhajobě s výsledným hodnocením A.

Predložená bakalárska práca sa zaoberá aktuálnou témou robotiky s využitím pneumatických svalov typu McKibben. Autor v rešeršnej časti prehľadne mapuje históriu a súčasné trendy v oblasti lineárnych aj nelineárnych aktuátorov, pričom správne identifikuje výhody poddajnosti týchto systémov pre humanoidnú robotiku.

Hlavným prínosom práce je rozsiahla experimentálna časť. Študent navrhol a vlastnoručne zostrojil dve funkčné testovacie stanice (meraciu a cyklovaciu) a vytvoril 7 konštrukčných variantov svalov s využitím 3D tlače a opletov. Oceňujem najmä snahu o kvantifikáciu vplyvu počtu vlákien a režimu mazania na silovú charakteristiku, čo viedlo k výberu optimálneho variantu V7 pre aplikáciu v humanoidnej ruke tímu Pneumotion.

Slabšou stránkou práce je teoretický model. Autor v diskusii priznáva neplatnosť odvodených silových vzorcov, ktoré boli založené na silovej rovnováhe namiesto vhodnejšieho konceptu virtuálnej práce. Táto teoretická chyba viedla k predikcii fyzikálne nemožných stavov, ako je expanzia média pri zmenšujúcom sa objeme. Pozitívne však hodnotím, že študent dokázal túto chybu spätne identifikovať a kriticky vyhodnotiť.

Po technickej stránke autor priznáva problémy so spoľahlivosťou zápisu dát na SD kartu a nedostatočnú citlivosť váhového senzora pri malých záťažiach. Napriek týmto limitáciám je množstvo a kvalita realizovaných experimentov (napr. únavové skúšky) nadpriemerná a práca poskytuje cenný podklad pre ďalší vývoj v tíme Pneumotion. Práca je logicky členená a spĺňa stanovené ciele.Celkovo doporučujem k obhajobe so známkou B. Topics for thesis defence:

1. Pre sval V7 navrhujete v závere pridať ochrannú membránu na udržanie maziva, ktoré zvyšuje vykonanú prácu o 54 %. Z akého materiálu by podľa vás mala byť táto membrána vyrobená, aby efektívne držala mazivo a zároveň negatívne neovplyvnila poddajnosť svalu?