Student ve své bakalářské práci zpracovával téma návrhu experimentálního zařízení pro měření deformací ucpávkových typů těsnění. V první části práce byla provedena rešerše zaměřená zejména na fyzikální model deformace ucpávkového těsnění a na související evropské normy týkající se návrhu zkušebních zařízení pro testování deformačních charakteristik.

Stěžejní část práce tvořil vlastní návrh experimentálního zařízení. V této části student prokázal samostatnost při řešení zadaného problému a provedl řadu konstrukčních iterací a úprav návrhu. Výsledné zařízení je koncipováno pro využití metody digitální obrazové korelace DIC k vyhodnocení posuvů a deformací jednotlivých testovaných těsnění.

Student při řešení práce využil komerční i open-source softwarové nástroje, provedl experimentální měření a následně vyhodnotil získaná data. V závěru práce byly navrženy také další možné úpravy a rozšíření experimentálního zařízení.
Předložená práce má konstrukční, experimentální i výzkumný charakter a svým rozsahem i úrovní zpracování přesahuje běžné požadavky kladené na bakalářskou práci.

Bakalářská práce se zabývá návrhem experimentálního zařízení pro měření deformací ucpávkových těsnění. Téma považuji za odborně náročné a komplexní, jelikož vyžaduje propojení rešeršní činnosti, návrhu experimentální aparatury, realizace měření a následného vyhodnocení získaných dat.

Teoretická část práce je zpracována na velmi dobré odborné úrovni. Oceňuji zejména kapitoly věnované parametrům dle ČSN EN 13555 a část zabývající se ucpávkami, použitými materiály a jednotlivými částmi těsněného spoje. Tyto kapitoly vytvářejí kvalitní teoretický základ pro navazující experimentální část.

Za hlavní přínos práce považuji návrh a realizaci experimentální aparatury. Je patrné, že finální podoba měřicího standu vznikla jako výsledek několika vývojových iterací. Student se zabýval různými možnostmi měření deformací pomocí metody DIC, kdy využil komerční software Dantec DIC i open-source řešení DICe doplněné o další nástroje pro záznam a zpracování dat. Pozitivně hodnotím také stanovení kritérií pro výběr vhodného tenzometrického snímače pro měření axiální síly.

Velmi dobře hodnotím vyhodnocení experimentálních dat, zejména stanovení náhradního modulu pružnosti EG. Autor vhodně převádí normově definované vztahy do podoby umožňující jejich experimentální stanovení. Oceňuji rovněž interpretaci výsledků, například při hodnocení vlivu počtu ucpávek na přenos axiálního přítlaku ucpávek v sestavě. Student si současně uvědomuje omezení navrženého řešení a navrhuje možnosti dalšího rozvoje aparatury. Absenci přímého měření radiálního tlaku nepovažuji vzhledem k rozsahu bakalářské práce za významný nedostatek.

Slabší stránkou práce je její formální zpracování. Text je místy psán méně odborným stylem a praktická část by si zasloužila přehlednější členění, zejména důslednější oddělení metodiky, výsledků a diskuse. Tyto připomínky však nesnižují odbornou hodnotu práce.

Student prokázal schopnost samostatně řešit experimentální problém, navrhnout funkční měřicí aparaturu a kriticky vyhodnotit dosažené výsledky. Předloženou bakalářskou práci proto hodnotím jako nadprůměrnou a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením A. Topics for thesis defence:

1. Jaký vliv na získané výsledky má vyšší hodnota RMS oproti doporučené hodnotě? Lze nejistotu měření deformací vyplývající z této odchylky pro provedená měření kvantitativně stanovit? Bylo by pro dosažení cílů práce nutné dosáhnout vyšší přesnosti měření deformací?
2. Na obrázcích 42 až 44 lze pozorovat, že se s rostoucím zatížením postupně ztrácejí ostré předěly mezi jednotlivými ucpávkami v poli deformací získaném metodou DIC. Jak si tento jev vysvětlujete?