Diplomová práca je zameraná na otestovanie hypotézy na základe literatúry a experimentov v laboratóriu. Jedná sa o využitie zobrazovania plazmy za účelom zlepšenia kvantitatívnej analýzy LIBS na doteraz neoverených vzorkách.

V rámci práce študent spravil literárnu rešerš, ktorá sa zaoberá samotným LIBS a využitím morfologických údajov. Taktiež realizoval rozsiahly experiment zahŕňajúci vysoký počet meraní a testovaných podmienok. Získané dáta následne vyhodnotil s cieľom overiť, či a za akých podmienok je možné využiť daný prístup na zvolených organických vzorkách.

Práca preukazuje schopnosť študenta samostatne pracovať s odbornou literatúrou, realizovať experimentálne merania a spracovávať získané výsledky. Oceňujem najmä rozsah vykonaných experimentov a systematický prístup pri vyhodnocovaní jednotlivých podmienok merania. Zároveň je potrebné poznamenať, že niektoré časti práce mohli byť spracované podrobnejšie. Literárna rešerš poskytuje dostatočný základ pre pochopenie riešenej problematiky. Avšak v oblasti morfológie plazmy a jej využitia pri analýze LIBS by bolo možné zaradiť širší prehľad súčasného stavu poznania. Podobne aj spracovanie a interpretácia experimentálnych dát mohli byť v niektorých častiach rozvinuté detailnejšie.

Napriek tomu, že získané výsledky poukazujú na negatívny vplyv zvoleného postupu na kvalitu výsledkov, stanovené ciele boli splnené a získané výsledky predstavujú prínos k posudzovanej problematike. Prácu preto odporúčam na obhajobu a celkovo hodnotím za B.

Práce se věnuje možnostem eliminace matricového efektu při kvantitativní analýze rostlinného materiálu metodou LIBS. Pro tyto účely byly porovnávány dva způsoby normalizace intenzity spektrálních čar vápníku a draslíku za různých podmínek. Experimenty byly prováděny s použitím rostlinného materiálu ve formě lisovaných pelet. Ačkoliv metody normalizace signálu s využitím snímků plazmatu nebo celkové emise nejsou nové, jejich aplikace na rostlinný materiál je určitým způsobem originální. Tento fakt ale v práci není zmíněn. Míra novosti a originality práce pak není zcela přesvědčivá, neboť působí spíše jako rutinní aplikace již etablovaných metod na další typ vzorků.

Teoretická část se věnuje standardně procesům laserové ablace, vzniku a časovému průběhu plazmatu jakož i problematice spektrálních čar. Neškodilo by lepší propojení s následně řešenou problematikou normalizace signálu namísto obecných informací. Je zmíněn význam techniky LIBS v kosmickém výzkumu, ale problematika analýzy rostlinného materiálu zcela chybí. V textu se objevuje i řada nepřesných termínů jako „světlo“ místo záření, materiálové páry (str. 7), místo vzorku se na str. 12 objevuje termín terč, nebo např. tvrzení, že „Vstupní paprsek je přiveden přes vstupní štěrbinu optickým vláknem“.

Řadu slabin má experimentální část i část věnující se vlastním výsledkům. Za vážný nedostatek považuji nedostatečný popis vzorků. Není vůbec zřejmé, jaký materiál byl lisován, ani odkud pocházejí hodnoty obsahu jednotlivých prvků v tab. 2.1. I když je zmíněn problém s homogenitou vzorků (což je zřejmé i z obrázku 2.1), dále se již nehomogenita vzorků neřeší, natož aby bylo diskutováno, jak se nehomogenita pelet odrazila na samotných výsledcích. Z tohoto pohledu také považuji za závažný nedostatek u takového typu vzorků uvádět kalibrační křivky bez chybových úseček (obrázek 2.6).

Další prezentace výsledků je formou souboru tabulek pro jednotlivé kombinace: emisní čára, energie pulzu, typ kamery, typ spektrometru, atd. Takto uspořádané výsledky nepůsobí ani přehledně ani názorně. Určitě by bylo užitečnější ukázat grafy trendů či korelací nebo výsledky ve formě sloupcových grafů. Řadu výhrad bych měl i k celkové úrovni textu.

Přes uvedené nedostatky a navzdory tomu, že nebylo dosaženo příliš pozitivních výsledků, je nutno ocenit získání velkého množství dat, s využitím poměrně komplikované instrumentace. Jistě šlo o náročné experimenty, avšak zpracování výsledků mohlo být bezpochyby na vyšší úrovni. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm C. Topics for thesis defence:

1. 2. Můžete odhadnout, jakým způsobem se do výsledků promítla nehomogenita rostlinných pelet a případně zda byla tato nehomogenita zohledněna při zpracování výsledků?
2. 1. Můžete na základě vašich výsledků zhodnotit, za jakých podmínek platí lineární závislost mezi velikostí plazmatu a celkovou emitovanou intenzitou?
3. 3. Lze předpokládat, že snímky plazmatu se budou lišit v závislosti na parametrech kamery jako je např. spektrální odezva?