Diplomant Adam Svoboda se ve své práci zabývá optimalizací geometrie slupice dlátového pluhu a jeho komponent. Práce má dle názvu charakter výpočtový se zaměřením na modifikaci tvaru dlátového pluhu v zemědělství s využitím novějších metod simulací.
Práce svou osnovou splňuje dílčí cíle uvedené v zadání. Převážnou část práce student věnuje zkoumání fyzikálních vlastností a nalezení hodnot pro nejčastěji se vyskytující půdní materiály u nás. Tyto vlastnosti experimentálně i simulačně validuje a nastavuje pro závěrečnou simulaci orebního procesu dlátového kypřiče ve dvou nejčastějších hloubkách orby. Výsledky z testů z virtuálního „pole“ v závěru analyzuje a porovnává i stavy vrstev v brázdách. Hlavním výsledkem práce je však porovnání energetické náročnosti upraveného dlátového pluhu s optimálními parametry částí pluhu s původním modelem pluhu.
Diplomová práce splnila dané požadavky a cíle zadání Výsledky práce jsou velmi kvalitní a detailně popsané. Rozsah rešeršního úvodu práce je úplný dle zadání a přehledný.
Z hlediska formálnosti a logického uspořádání je práce na výborné úrovni. Po stránce grafického zpracování není připomínek ke kvalitě obrázků. Student se důkladně odvolává na citace zdrojů, obrázky i tabulky v textu. Schopnost interpretovat své výsledky v práci jsou u studenta na výborné úrovni.
Po formální stránce je práce hodnotná. Student vypracováním této kvalitní práce prokázal znalosti v oblasti sypkých materiálů a v problematice DEM simulací a tvorby výpočtových modelů.
Doporučuji tuto práci k obhajobě.

Předložená závěrečná práce se zabývá optimalizací geometrie slupice dlátového pluhu a jeho komponent.

V úvodních kapitolách je ukázán přehled typů půd zastoupených v ČR, pracovní části dlátových pluhů a vlastnosti sypkých materiálů a zemin. Následuje kapitola měření vlastností zeminy z odebraných vzorků, na kterou navazuje obsáhlá kapitola popisu DEM simulací, zejména jednotlivé typy kontaktních modelů a jejich výhod/nevýhod a oblastí použití.

Stěžejní část práce, tj. kapitoly 6 až 9, obsahují výběr virtuálního modelu zeminy, simulační model (zde jenom drobná výtka – kapitola „Simulační model“ měla být pravděpodobně samostatně číselně značena, případně jako podkapitola), kalibraci modelu zeminy, simulace průjezdu stroje zeminou a optimalizace pracovních elementů.

V kapitole 9.1 mají tabulky 19, 20 a 21 všechny shodně „úhel nastavení dláta“, přičemž tabulka 20 by měla obsahovat „úhel křidélek“ a tabulka 21 „úhel radličky“.

V tabulce 19 se domnívám, že došlo k prohození hodnot u vertikální síly v hloubce 55 cm při nastavení mezi úhly 29 a 34°, jelikož všechny ostatní hodnoty mají lineární vzestup a pokles.

V kapitole 9.2 mají tabulky 22, 23 a 24 opět špatné popisky.

V Kapitole 9.3 by bylo vhodné doplnit obrázky brázdy pro hloubku 55 cm.

Až na výše uvedené připomínky nemám k práci žádné zásadní výhrady.

Práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. 1. Na začátku kapitoly 7 píšete: „Z důvodu nedostatečného vybavení laboratoře VUT nebylo možné koeficienty restituce změřit na reálném vzorku zeminy.“ Jaké přístroje by na to byly potřeba a jak moc by toto vlastní měření ovlivnilo Vaše simulace?
2. 2. V kapitole 8.2 nastavení vazeb je pro uložení táhel hrotových pěchů na rámu použita cylindrická vazba, ale u držáku přímo na pěchu je použita rotační – je to z důvodu korektnosti výpočtu nebo to má ještě jiný důvod?