Předložená diplomová práce se věnuje experimentálnímu studiu růstu a vlastností dvourozměrných (2D) metalo-organických sítí (MOF) na kovových substrátech a grafenu. Výzkum se konkrétně zaměřuje na interakce triphenylenových molekul (HTTP, HHTP) s kovovými centry Fe, což představuje klíčový krok k pochopení a přípravě nových materiálů s netriviálními topologickými vlastnostmi.

Během řešení projektu pracoval student samostatně a s mimořádnou vlastní iniciativou. K experimentální práci v ultravysokém vakuu (UHV) i k následné netriviální analýze dat z metod LEEM, STM a XPS přistupoval s vysokou proaktivitou a odpovědností. 

Práce je rozsáhlá a systematická. Studentovi se podařilo úspěšně pokrýt chování samostatných molekul i tvorbu komplexních MOF struktur na površích kovů, čímž splnil všechny úkoly a cíle stanovené v zadání závěrečné práce. Prezentované výsledky a vzájemné srovnání připravených systémů jsou podloženy solidními experimentálními daty a mají vysokou hodnotu pro navazující výzkumné projekty.

Z formálního a jazykového hlediska je práce napsána jasně, vyznačuje se logickou strukturou a zřetelně ukazuje vlastní přínos autora.

Práce splňuje všechny požadavky kladené na bakalářskou práci a doporučuji ji k obhajobě.

V bakalářské práci se student zabývá charakterizací metalo-organických sítí založených na triphenylenech a jejich přípravou na kovových substrátech a na grafenu. První, teoretická, část práce je věnována uvedení metalo-organických sítí, typickým způsobům jejich přípravy a jejich potenciální využitelností například v kvantových technologiích. V této části student také popisuje experimentální metody, které v práci využil, tedy – depozici z plynné fáze, nízkoenergiovou elektronovou mikroskopii, rastrovací tunelovou mikroskopii a rentgenovou fotoelektronovou spektroskopii.

V rámci druhé, experimentální, části se student věnuje postupné charakterizaci celkem dvou molekul – zkratkovitě HHTP a HTTP, na třech různých substrátech – Ag(111), Au(111) a grafen/Ir(111). Po charakterizaci chování jednotlivých molekul na substrátech je pak studována syntéza s atomy železa vedoucí ke tvorbě metalo-organických sítí. Student dále využíval metod mikroskopie i spektroskopie k pozorování stability a fázových přeměn jednotlivých systémů v závislosti na teplotě. K podpoření experimentů je provedeno i modelování difrakčních obrazců sloužící k přesnému stanovení parametrů primitivní mřížky systémů na povrchu. Na závěr práce student shrnuje, srovnává chování obou typů metalo-organických sítí a komentuje potenciální příčiny neúspěšné syntézy sítí na některých substrátech.

Ve výsledku se studentovi podařilo syntetizovat metalo-organické sítě FeHTTP na substrátech Ag(111) a Au(111) a FeHHTP na substrátu Ag(111). Je důležité zmínit, že se jedná o unikátní výsledky, jelikož dosud nebylo v literatuře popsáno ani samotné chování 2D vrstev molekul HTTP ani jejich metalo-organických sítí připravených pomocí depozice z plynné fáze. V rámci této práce byly splněné všechny stanovené cíle a k jejich řešení student přistupoval systematicky a kriticky. Závěry ke kterým student dospěl jsou dobře podložené experimentálními daty. Po formální stránce je práce logicky uspořádaná, psána čtivě a, až na skutečně jednotky výjimek, srozumitelně. Práce splňuje standardní požadavky pro bakalářskou práci, proto práci navrhuji k obhajobě.  Topics for thesis defence:

1. Při popisu chování molekul jsou uváděny teploty vedoucí ke změně fáze, či dokonce k jejich zániku. Může student okomentovat přesnost s jakou je nízkoteplotní pyrometr schopen určit teplotu v daných experimentálních podmínkách a zda by měla nepřesnost např. v řádu desítek °C zásadní vliv na interpretaci výsledků?
2. Dokázal by student vysvětlit, jaký je rozdíl v mechanismech tvoření metalo-organických sítí při různých procedurách přípravy? Konkrétně, má nějakou hypotézu, proč se jím zkoumané metalo-organických sítě tvoří výhradně při kodepozici (např. FeHHTP na Ag (111), nebo FeHTTP na Ag(111) nebo na Au(111)), ale v žádném ze zkoumaných případů při postupné depozici?
3. Student v rámci zkoumání chování molekul určuje teploty fázových přeměn. Mohl by student popsat, zda i doba zahřívání těchto molekul hraje roli, nebo je k takové fázové přeměně třeba pouze překročit teplotní práh? Je zároveň možné, že v případě zahřívání molekul na vyšší teploty (např. 400 °C), dochází ke změně povrchu substrátu, která následně ovlivňuje rekonstrukci molekul?