Závěrečná práce Bc. Jiříko Kučíka se věnuje vysoce aktuálnímu tématu, kterým je aplikace metody digitální korelace obrazu (DIC) při dvouosé tahové zkoušce a následná transformace získaných dat do funkčního materiálového modelu. Jako experimentální materiál byl pro zhotovení zkušebních těles zvolen plech z austenitické korozivzdorné oceli. Pro realizaci experimentu autor zvolil metodu hydraulického vyboulení dle normy ČSN EN ISO 16808, pro kterou na základě analytických kontrolních výpočtů úspěšně navrhl a zhotovil zkušební přípravek. Funkčnost a bezpečnost navrženého zařízení byla ještě před samotnou výrobou důsledně ověřena dvoufázovou numerickou simulací v softwarovém prostředí ANSYS. Z této analýzy vyplynula zásadní konstrukční omezení, konkrétně limit tloušťky testovaného plechu a nutnost implementace vysokopevnostních spojovacích šroubů třídy 12.9. V navazující praktické části student provedl experimentální testování a vyhodnocení jednoosé zkoušky s podporou 2D DIC analýzy a zkoušky vyboulením s využitím 3D DIC, která posloužila k přesnému bezkontaktnímu měření celoplošných polí deformací. Klíčovým výstupem práce je závěrečné porovnání experimentálních dat z jednoosé a dvouosé tahové zkoušky.

Student si při vypracování závěrečné práce počínal víceméně samostatně a prokázal vysokou úroveň teoretické i praktické orientace v řešené problematice. Velkým přínosem byla realizace sady ověřovacích měření ve spolupráci s firmou X-Sight. Student tato data korektně vyhodnotil a výsledky jednoznačně doložil chování materiálu za dvouosého tahového zatěžování. Práce tak představuje ucelenou studii s jasným a hmatatelným praktickým přínosem. Celkově oceňuji především snahu a invenci, se kterou student neúnavně a systematicky pracoval na splnění zadaného úkolu. Student tak prokázal schopnost samostatné inženýrské práce od teoretického návrhu přes numerické simulace až po samotnou realizaci a vyhodnocení experimentu.

Diplomová práce Bc. Jiřího Kučíka se zabývá vysoce aktuální a odborně náročnou problematikou využití digitální korelace obrazu (DIC) při vyhodnocení dvouosé tahové zkoušky a následné transformaci získaných experimentálních dat do podoby materiálového modelu pro austenitickou korozivzdornou ocel X5CrNi18-10. Zvolené téma odpovídá současným trendům experimentální metod a představuje oblast s významným potenciálem nejen pro aplikaci v numerických simulacích tvářecích procesů.

Pro realizaci experimentální části byla zvolena metoda hydraulického vyboulení, která patří mezi pokročilé experimentální techniky umožňující studium materiálového chování za podmínek dvouosé napjatosti. Na základě analytických výpočtů membránové napjatosti autor navrhl a následně realizoval vlastní zkušební přípravek. Velmi pozitivně hodnotím skutečnost, že před vlastní výrobou byla funkčnost i bezpečnost navrženého zařízení ověřena dvoustupňovou numerickou simulací v prostředí ANSYS 2025 R1. Tento postup dokládá promyšlený a profesionální přístup k řešení technického problému. Experimentální část práce zahrnuje jak jednoosé tahové zkoušky s podporou 2D DIC analýzy, tak zkoušky hydraulickým vyboulením využívající pokročilou 3D DIC metodu pro bezkontaktní měření deformací. Oceňuji zejména rozsah provedených experimentů, jejich vzájemnou návaznost a kvalitní zpracování získaných dat. Autor prokázal schopnost efektivně kombinovat analytické postupy, experimentální měření i numerické nástroje, což představuje významnou přidanou hodnotu celé práce. Za velmi přínosné považuji závěrečné porovnání výsledků jednoosého a dvouosého namáhání, na jehož základě byly identifikovány vhodné materiálové modely pro popis deformačního chování zkoumaného materiálu. Bylo prokázáno, že pro jednoosé namáhání poskytuje nejpřesnější aproximaci modifikovaný Hollomonův model zpevnění, zatímco při dvouosé napjatosti a vyšších úrovních přetvoření vykazuje nejlepší shodu lineární model. Tyto výsledky mají praktický význam a představují cenný podklad pro budoucí numerické modelování. Velmi kladně hodnotím také strukturu práce a způsob zpracování teoretické části. Autor vhodně vychází z aktuálních vědeckých poznatků, které kriticky analyzuje a následně využívá při návrhu vlastního experimentálního zařízení. O vysoké aktuálnosti tématu svědčí rovněž použitá literatura, která zahrnuje 43 zdrojů, přičemž převážná část pochází z posledních pěti let. Práce současně dokládá autorovu schopnost komplexního inženýrského uvažování. Vedle analytických výpočtů jsou vhodně využity numerické simulace založené na relevantních materiálových modelech a jejich výsledky jsou následně ověřeny experimentálním měřením. Úspěšná realizace zkušebního přípravku a získání kvalitních experimentálních dat potvrzují správnost zvoleného postupu i vysokou úroveň provedení celé studie. Pozitivně hodnotím rovněž způsob vyhodnocení jednoosých tahových zkoušek, kde byl i přes absenci klasického kontaktního extenzometru efektivně využit optický extenzometr a následné zpracování dat v softwaru TIRA Test. Pro další zvýšení odborné úrovně práce by bylo vhodné doplnit podrobnější statistické vyhodnocení experimentálních výsledků, například o směrodatné odchylky nebo intervaly spolehlivosti. Přínosné by bylo rovněž jednoznačné uvedení orientace zkušebních těles vzhledem ke směru válcování plechu, neboť tato informace může mít vliv na interpretaci získaných materiálových charakteristik. Z formálního hlediska by bylo vhodné důsledněji sjednotit uváděné jednotky podle soustavy SI.

Celkově hodnotím diplomovou práci jako velmi kvalitní a komplexně zpracované dílo s výrazným experimentálním přesahem. Autor úspěšně propojil moderní experimentální metody, numerické simulace i analytické postupy a prokázal schopnost samostatně řešit technicky náročný výzkumný úkol. Výsledky práce představují hodnotný základ pro další výzkum a mohou být využity jako vstupní data pro pokročilé numerické analýzy. Dalším logickým krokem by mohla být přímá implementace vytvořených materiálových modelů do výpočetního softwaru a jejich validace vůči experimentálním výsledkům. Závěrem lze konstatovat, že autor prokázal velmi dobré odborné znalosti, schopnost samostatné tvůrčí práce i odpovídající inženýrský přístup k řešení zadané problematiky. Diplomová práce splňuje požadavky kladené na tento typ kvalifikačních prací a doporučuji ji k obhajobě s vysokým hodnocením. Topics for thesis defence:

1. Jak jsou normálová a plošná anizotropie materiálu definovány a jak se jejich vliv promítá do materiálových modelů používaných v numerických simulacích?
2. Jaký vliv mají rychlost deformace a teplota na anizotropní chování materiálu?
3. Jak se liší predikční schopnosti Hillova a Barlatova kritéria při popisu mezní křivky tvářitelnosti? Který z modelů byste doporučil pro simulaci hlubokého tažení a proč?