V rámci diplomové práce byl pomocí elektrohydraulické analogie vytvořen model subglotického traktu, který byl napojen na již existující hmotový model lidského hlasu. Jejich pomocí byla simulována česká samohláska [i:]. Model subglotického traktu byl založen na modelu Windkessel a je to jeho první použití ve výzkumu lidského hlasu. Studentka při zpracování tématu prokázala maximální samostatnost a většinou sama přicházela s řešením problémů, které se objevily při přípravě modelu. Vzhledem k časové náročnosti a neexistenci literatury se v závěru zcela nepodařilo sladit úroveň subglotického tlaku s tuhostí hlasivek, ale i přesto se povedlo simulovat zmíněnou českou samohlásku. Ukázalo se, že proměnný subglotický tlak má skutečně vliv na kmity hlasivek. 

Bc. Nikola Škrlová vypracovala diplomovou práci, ve které se věnuje aplikaci modelu Windkessel na výpočetní modelování šíření tlakových pulzací subglotickým traktem člověka při fonaci. Tímto přístupem lze významně zpřesnit širokou škálu výpočtových modelů hlasivek a vokálních traktů, ve kterých jsou zpravidla okrajové podmínky pod hlasivkami zjednodušeny na konstantní tlak či konstantní rychlost.

Úvodní rešeršní studie je vypracována velmi podrobně. Při řešení problematiky aplikace modelu Windkessel bylo postupováno logicky a byly adekvátně použity inženýrské metody. Výsledkem diplomové práce je kromě výše uvedeného zpřesnění okrajových podmínek také odvození efektivního výpočetního nástroje pro analýzu respiračního systému člověka, což považuji za velmi přínosné.

V práci je několik málo drobnějších stylistických nepřesností a překlepů, viz připomínky níže a dopňující otázky.

Drobné připomínky

Str. 40, pod Fig 5.5

„The Hagen-Poiseuille Equation (5.6) shows that…“

Má být odkaz na rovnici (5.9).

 

Str. 48, Fig 6.2

Ve schématu je nesprávně označena horní větev QR2(t). Správně má být QR1(t).

 

Str. 58, poslední věta:

„The formant then appears as a local peak in the spectrum.“

Většinou bývá formant spíše globální peak ve spektru (v obálce) a lokální peaky jsou dány násobky základní frekvence kmitání hlasivek. Topics for thesis defence:

1. 1) V kapitole „2.2.1 Subglotic tract “ (str. 23, pod Fig. 2.7) je uvedeno: „The air that flows into the trachea must be laminar; the type of flow depends on the geometry of the throat and airflow regulation.“ Není jasné, zda má autorka na mysli fonaci nebo dýchání a proč vlastně musí být proudění laminární.
2. 2) Str. 27, kapitola „3.3.2 Voice tuning“: „The range of the human voice is from 60 Hz to 500 Hz.“ Prosím o zpřesnění tohoto rozsahu, aby se necítili dotčeni kontratenoři a zpěvačky.
3. 3) Str. 55, poslední věta nad Fig. 7.1: „The two formants are needed for vowel intelligibility, but the vocal tract in this thesis is one-dimensional, and the only variable entering the computational model is the length of the vocal tract, so only one formant can be obtained.“ Skutečně lze u použitého vokálního traktu získat pouze jeden formant? V tom případě by musel být uvažován jako jednoduchá soustava diskrétních prvků, např. Helmholtzův rezonátor.
4. 4) Str. 67, konec předposledního odstavce: „Another limitation is that the values and shapes of the flow curves are highly influenced by the values and shape of the pressure curve.“ Nerozumím, proč je toto omezení. Chce se tím říci, že u CFD modelů nejsou průběhy rychlostí a tlaků tolik vzájemně svázány jako u modelu Windkessel?