Diplomová práce Bc. Filipa Gaizury je zaměřena na syntézu a optickou charakterizaci perovskitových nanostruktur určených pro fotonické aplikace. Téma práce je aktuální a dobře zapadá do současného výzkumu polovodičových nanomateriálů, zejména s ohledem na mimořádné optické vlastnosti halogenidových perovskitů a jejich potenciál pro využití v nanofotonice a optoelektronice. Student zpracoval rozsáhlou literární rešerši, ve které přehledně shrnul fyzikální vlastnosti perovskitových materiálů, různé přístupy k syntéze nanostruktur a jejich optické charakterizaci. Teoretická část poskytuje kvalitní základ pro pochopení experimentální části práce a dokládá dobrou orientaci autora v současné odborné literatuře.

Hlavní náplní práce byla experimentální příprava perovskitových nanostruktur a studium jejich optických vlastností. Právě tato část představovala největší výzvu. Během značné části řešení se nedařilo dosáhnout reprodukovatelné syntézy struktur s požadovanými vlastnostmi a student musel opakovaně optimalizovat přípravu vzorků i jednotlivé experimentální parametry. Z pohledu vedoucího lze konstatovat, že v této fázi mohl být přístup místy aktivnější a bylo možné paralelně otestovat širší spektrum alternativních postupů. Přes tyto obtíže však student vytrval, podařilo se mu identifikovat funkční podmínky syntézy a dosáhnout kvalitních výsledků.

Za největší přínos práce považuji velmi pečlivou a rozsáhlou charakterizaci připravených struktur. Student využil několik komplementárních experimentálních metod, výsledky kriticky analyzoval a vhodně interpretoval v kontextu publikovaných prací. Diskuse výsledků je věcná a ukazuje schopnost samostatně vyhodnocovat experimentální data a formulovat relevantní závěry. Oceňuji rovněž jeho schopnost překonat počáteční neúspěchy a dovést projekt do úspěšného konce.

Student během řešení prokázal dobrou experimentální zručnost, schopnost pracovat s odbornou literaturou i samostatně řešit vzniklé problémy. Předložená práce splňuje stanovené cíle a představuje hodnotný příspěvek k probíhajícímu výzkumu na pracovišti. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji její hodnocení stupněm A tedy výborně.

Předložená práce Bc. Filipa Gaizury splnila požadavky a cíle zadání. Oceňuji otestování různých postupů pro přípravu požadovaného materiálu a jeho následnou charakterizaci pomocí celé řady relevantních experimentálních metod. Díky správné interpretaci a propojení jednotlivých měření se studentovi podařilo práci dosáhnout zajímavých výsledků ve vysoce aktuálním tématu.

Práce je hezky graficky zpracovaná a neobsahuje až na pár výjimek pravopisné chyby. Nejvýraznějším nedostatkem je špatné formátování chemických vzorců na mnoha místech v seznamu literatury.

Mezi mírné formální nedostatky textu patří dále práce se zkratkami, kdy se v práci jednak vyskytuje několik zkratek, které nebyly zadefinovány (STEM, TEM, IR, PEDOT:PSS), na druhé straně je pak zadefinováno několik zkratek, které nebyly dále použity (LHP, LDOS, IQR). Přehlednosti práce by pak také prospělo lepší řazení a odkazování na obrázky. V některých případech se stávalo, že obrázky byly daleko od reference v textu, příkladem může být obr. 3.9, který je diskutován na straně 31, zatímco samotný obrázek je až na straně 34 v textu další sekce o jiných měření. Zároveň je občas v textu odkazováno prvně na obrázky s vyšším číslem (obr. 3.9 před obr. 3.8 nebo obr. 3.16 před 3.13) a na některé není v textu odkázáno vůbec (např. obr. 2.2, 3.12, 3.17). Má poslední připomínka je k citování převzatých informací, kdy v případě přebrání informací z přehlednových článků je dobrou praxí i citovat vedle tohoto zdroje i originální práci, která je diskutována.

Uvedené nedostatky ale výrazným způsobem nesnižují kvalitu předložené práce a proto po zodpovězení doplňujících otázek doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou A. Topics for thesis defence:

1. V popisu Obrázku 2.1 uvádíte, že druhý pík ve fotoluminiscenčním spektru vzorku je způsoben kvantovými jevy. Nikde v textu jsem pak nezaznamenal bližší vysvětlení. Mohl byste upřesnit, co jste myslel těmito kvantovými jevy?
2. Jedním z vyzkoušených postupů přípravy nanotyček byla syntéza skrze nanokrystaly Cs4PbBr6. Nanokrystaly Cs4PbBr6 jste si prvně sám syntetizoval, ale v práci jsem nenašel informaci, zda jste si ověřoval, že tento krok postupu byl úspěšný. Víte, jestli jste získal opravdu tuto fázi?
3. V práci byly provedeny nejdříve simulace chování systému nanotyček a plasmonicky aktivního podloží v závislosti na tloušťce dielektrické vrstvy, následně byl tento systém studován experimentálně. Mohl byste blíže porovnat výsledky provedených simulací s měřenými daty a jejich relevancí?