Diplomová práce Bc. Matěje Michalka se zabývá přípravou a optickou charakterizací jednofotonových emitorů v karbidu křemíku (SiC), které představují perspektivní platformu pro budoucí aplikace v kvantové optice, kvantové komunikaci a kvantových technologiích. Téma práce je velmi aktuální, avšak současně experimentálně i teoreticky mimořádně náročné. Výzkum jednofotonových emitorů v SiC je stále rozvíjející se oblastí a na našem pracovišti zatím chybí rozsáhlejší zkušenosti, které by mohly studentovi usnadnit řešení některých experimentálních problémů. Student zpracoval rozsáhlou teoretickou část věnovanou fyzikálním principům jednofotonových emitorů, defektovým centrům v SiC a metodám jejich optické charakterizace. Prokázal schopnost orientovat se v odborné literatuře a shrnout současný stav poznání v dané oblasti.

Hlavním cílem práce bylo připravit a experimentálně ověřit jednofotonové emitory v SiC. Přes značné úsilí se však tento cíl nepodařilo splnit v plánovaném rozsahu. Během řešení se dlouhodobě nedařilo získat jednoznačný experimentální důkaz jednofotonové emise a student při hledání řešení postupoval spíše konzervativně. Z pohledu vedoucího bych očekával větší samostatnost a aktivnější zkoušení alternativních experimentálních přístupů. Omezené množství dosažených výsledků proto nelze přičítat pouze obtížnosti tématu.

Na druhou stranu je třeba ocenit, že část problémů souvisela s objektivní experimentální náročností výzkumu. Průlom nastal až díky spolupráci s externím pracovištěm v Olomouci, kterou iniciativně zprostředkoval Ing. Tomáš Havelka. Teprve tato měření umožnila získat relevantní data o připravených vzorcích a experimentálně prokázat, že se nám dařily připravit fotoluminiscenční emitory. Vzhledem k vývoji projektu byl studentovi zadán náhradní experimentální cíl spočívající v sestavení optické aparatury pro kvantově-optická měření založená na Hanbury Brown–Twissově interferometru. Tento úkol splnil úspěšně. Vybudovaná experimentální sestava představuje funkční základ pro budoucí měření jednofotonových emitorů na našem pracovišti a bude dále využívána v navazujícím výzkumu.

Předložená práce splňuje základní požadavky kladené na diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě. S ohledem na náročnost tématu, dosažené výsledky i míru samostatnosti studenta navrhuji hodnocení B až C.

Cílem práce bylo vytvořit jednofotonové zdroje v karbidu křemíku. Karbid křemíku byl zpracován iontovou implantací, aby byly vytvořené vhodné defekty jako zdroje světla. Na některých vzorcích se podařilo detekovat opticky aktivní defekty, bohužel se nepodařilo detekovat jednofotonové emitory. To však nelze považovat za nedostatek na straně studenta.

Práce obsahuje v úvodní části popis experimentálních metod přípravy vzorků a optické charakterizace. Bylo by vhodné oddělit metody použité ve vlastní práci od ostatních metod.

V sekci 6.2.2 je zmíněno, že se nepodařilo detekovat propad korelační fukce g2(t). Takové konstatování by si opravdu zasloužilo graf, diplomová práce poskytuje dostatek prostoru i pro negativní výsledky, zvláště pokud se jedná o deklarovaný hlavní cíl práce.

Práce obsahuje také určité jazykové nedostatky, například název Palackého Univerzity je ve slovenském textu vhodné skloňovat (strana 41). Topics for thesis defence:

1. Karbid křemíku používaný pro elektronické aplikace je silně dopovaný dusíkem a jeho desky jsou na pohled žluto-zelené. Excitace zeleným laserem je proto obzvláště malá. Nebyla zkoušena excitace například červeným laserem?
2. V práci je popsána příprava řady vzorků iontovou implantací. Experimentální výsledky optické charakterizace jsou uvedeny pouze pro některé. Byly měřeny i ostatní vzorky a výsledky jen nejsou uvedeny, protože byly negativní, nebo byly měřeny pouze některé vzorky. Na jakém základě byl proveden výběr vzorků pro experiment?