Bc. Eliška Boleloucká se ve své diplomové práci (Lokální změny povrchů vybraných kovů pomocí mikroskopie AFM užitím multifunkční sondy) věnovala lokální oxidaci tenkých vrstev kovů na skle v komoře elektronového mikroskopu. Kromě rešeršní části diplomová práce obsahuje část věnovanou simulacím rozložení teplotního pole vzorku po osvitu intenzivním laserovým světlem. Těžiště práce ovšem spočívá v samotných experimentech provedených diplomantkou. Podařilo se jí v komoře elektronového mikroskopu pomocí sondy AFM (LiteScope, firma Nenovision) úspěšně lokálně zoxidovat tenké vrstvy vanadu, titanu a chromu na skle. Tyto originální výsledky představují další slibné využití původní metody, která je na ÚFI FSI v posledních pěti letech intenzivně rozvíjena. Za přínosné považuji rovněž způsob analýzy vlastností vzniklých oxidů pomocí SEM, Ramanovy spektroskopie a AFM.

Bc. Eliška Boleloucká musela při řešení zadaných cílů diplomové práce překonat řadu technických obtíží, především spojených s navázáním světla a současného přivedení plynu do kapilár dutého optického vlákna. Dosažené výsledky však ukazují, že se jí tuto náročnou část experimentu podařilo zdárně vyřešit.

Diplomantka přistoupila k práci odpovědně a hlavně s blížícím se termínem odevzdání práce svoji činnost velmi zintenzivnila. Rovněž vhodně do práce zapracovala všechna doporučení Ing. Kataríny Rovenské, která jí byla velmi dobrou oporou a pomocnicí jak při zpracovávání teorie, tak i vedení samotných náročných experimentů.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostech navrhuji celkové hodnocení práce Bc. Elišky Boleloucké stupněm A – výborně.

Diplomová práce splňuje zadání v plném rozsahu a prokazuje velmi dobrou orientaci autorky v oblasti lokální modifikace tenkých vrstev. Autorka prokázala schopnost samostatně řešit náročný experimentální úkol s významným podílem vlastní tvůrčí činnosti. Za zvláště cenné lze považovat její podíl na opětovném sestavení a zprovoznění unikátní experimentální aparatury kombinující AFM, SEM, laserový ohřev a lokální přívod reaktivního plynu. Funkčnost systému následně ověřila na referenčních vrstvách vanadu a metodiku úspěšně rozšířila na tenké vrstvy titanu a chromu. Vzniklé oxidické struktury detailně charakterizovala pomocí SEM, AFM a Ramanovy spektroskopie. Získané výsledky přispívají k lepšímu pochopení vlivu experimentálních podmínek a vlastností substrátu na proces lokální oxidace a představují kvalitní základ pro další výzkum v oblasti bezmaskové nanofabrikace, fotoniky a funkčních oxidických vrstev. Práce je logicky členěna, výsledky jsou přehledně prezentovány a kriticky diskutovány. Drobné formální nedostatky nesnižují její celkově vysokou odbornou úroveň. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A. Topics for thesis defence:

1. Během práce na svém tématu jste se podílela na opětovném sestavení experimentální aparatury využívající spojení jednomódového a dutého optického vlákna. Jaké považujete za hlavní zdroje optických ztrát v tomto systému a jaká konstrukční opatření by mohla zvýšit účinnost přenosu světla k povrchu vzorku?
2. Experimentální sestava umožňuje současný přívod laserového záření a pracovního plynu pomocí multifunkční sondy. Jaké další experimentální možnosti nebo měřicí techniky by bylo možné do tohoto uspořádání integrovat, aby se rozšířily jeho schopnosti při lokální modifikaci a charakterizaci materiálů?
3. V experimentální sestavě je multifunkční sonda provozována uvnitř komory SEM. Jaké problémy může způsobovat současná přítomnost elektronového svazku, laserového záření a přiváděného plynu v jednom experimentálním prostoru a jak byla tato rizika ve Vašem uspořádání řešena?