Pan Jáchym Novák vypracoval bakalářskou práci zaměřenou na problematiku oseointegrovatelných protéz dolní končetiny. V rámci práce provedl podrobnou literární rešerši a pro vlastní řešení zvolil typ protézy zaváděné do femuru. Pro posouzení mechanického namáhání využil výpočtové modelování metodou konečných prvků, přičemž vytvořil model geometrie femuru na základě CT snímků a model geometrie protézy vycházející z odborné literatury.

Následně provedl deformačně-napěťovou analýzu. Tato část práce mohla být více zaměřena na podrobnější rozbor mechanické interakce mezi kostní tkání a titanovou protézou. Autor se při zpracování práce bohužel nevyhnul stylistickým nedostatkům a některé formulace působí vágně či nejednoznačně.

Práci doporučuji k obhajobě.

Bakalářská práce zpracovaná Jáchymem Novákem se zabývá rešerší a výpočtovým řešením interakce oseointegrovatelné protézy dolní končetiny s femurem.

V rešeršní části jsou stručně popsány medicínské základy nutné pro porozumění dané problematice. Z hlediska obsahu jsou uvedené medicínské informace fakticky správné. Samotný název kapitoly „Anatomické základy“ nepovažuji za zcela vhodně zvolený, protože kapitola obsahuje rovněž informace z oblasti biomechaniky a traumatologie. Pozitivně hodnotím zařazení protéz nacházejících se ve fázi klinického testování, čímž práce reflektuje současný vývoj v dané oblasti.

Ve výpočtové části je prezentována tvorba výpočtového modelu soustavy femur–implantát. Zde je nutné ocenit detailní zpracování geometrie implantátu vytvořené na základě katalogových podkladů. Naopak úroveň modelu spongiózní kostní tkáně považuji vzhledem k detailu implantátu a vzhledem k vyhodnocovaným veličinám za nedostatečnou. V oblasti epifýzy a metafýzy autor uvažuje konstantní tloušťku kortikální kostní tkáně 1 mm, což zejména u metafýzy neodpovídá anatomickému uspořádání.

V části věnované modelu materiálu jsou sice uvedeny použité zdroje, citace jsou však provedeny pouze souhrnně. Není tedy zřejmé, na základě kterého zdroje byly jednotlivé hodnoty Youngova modulu pružnosti a Poissonova čísla převzaty. Dále autor popisuje model vazeb a zatížení. V této části postrádám číselné dosazení do vztahu pro výpočet předpětí šroubu. Je prezentován pouze obecný vztah a výsledná zaokrouhlená hodnota, zatímco vstupní veličiny byly bez bližší reference uvedeny v předchozích podkapitolách.

Výsledky jsou prezentovány přehledně a systematicky. Jejich analýza a interpretace jsou zejména v případě kostní tkáně metodicky problematické, neboť autor vyhodnocuje přetvoření v oblasti krčku femuru, přestože použil výpočtový model s homogenizovanou spongiózní tkání a s konstantní tloušťkou kortikální kostní tkáně. Takto zvolená úroveň výpočtového modelu zásadně ovlivňuje lokální hodnoty přetvoření, a proto není dané vyhodnocení přetvoření na krčku femuru opodstatněné.

Práce obsahuje překlepy, stylistické nedostatky a formulace vykazující znaky strojového překladu, zejména v oblasti slovosledu, odborné terminologie a větné návaznosti, což místy snižuje čitelnost textu. Objevují se také vágní nebo nepřesné formulace, například použití termínu „střižné napětí“ namísto správného „smykové napětí“ či sousloví „vysoká elasticita“. Některé pasáže působí stylisticky nesourodě a text je místy obtížně čitelný. Problematické jsou rovněž nepřesné interpretace zdrojů, například tvrzení, že u pacientů standardně dochází k optimalizaci popálených ploch při zavádění implantátu ILP, přestože citovaný zdroj uvádí tento případ pouze u jednoho pacienta.

Všechny cíle práce byly splněny, a proto i přes výše uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě s celkovým hodnocením C. Topics for thesis defence:

1. Maximální celkový deformační posuv dosahoval hodnot 5,42 mm resp. 5,92 mm. Byl při výpočtu zohledněn vliv nelinearit (velkých deformací)?
2. Proč byl zvolen šroub M5, když je v rešeršní části uváděn průměr šroubů v intervalu 9–20 mm?
3. Bylo při vytváření výpočtového modelu, zejména modelu zatížení, zohledněno pohlaví donora CT snímků? Pokud ano, jakým způsobem? Pokud ne, jak by mohlo jeho zohlednění ovlivnit výsledky?
4. U obou výpočtů bylo zjištěno, že přetvoření kostní tkáně v oblasti krčku femuru dosahuje hodnot odpovídajících patologickému přetěžování. Jaké chování kostní tkáně v krčku by bylo možné vzhledem ke zjištěným hodnotám přetvoření očekávat? Bylo vzhledem ke zvolené úrovni výpočtového modelu nezbytné tyto hodnoty vyhodnocovat a proč?