Student samostatně nalezl 27 zdrojů, mezi nimiž jsou jak recenzované publikace (Graupner, Jaeger, Thomas, Heen, Burg), tak online materiály a blogové zápisky. Vzhledem k povaze tématu je převaha online zdrojů přirozená. Citační aparát je v textu použit většinou korektně, byť na některých místech (např. v kapitolách 2 a 4) jsou citace situovány spíše do úvodů odstavců a u jednotlivých myšlenek chybí přesnější vazba. Rešerše stávajícího stavu je dostatečná pro úroveň bakalářské práce, hlubší kritická diskuze srovnatelných nástrojů však chybí.

Práce byla dokončována až do poslední chvíle. Specifikaci cílového stroje pro produkční běh student zahájil 20. dubna 2026, tj. tři týdny před termínem odevzdání, přičemž ani v této komunikaci nebyl schopen samostatně určit parametry virtuálního stroje a odhad úložiště prošel několika iteracemi. Vlastní nahrávání dat na cílový stroj proběhlo 30. dubna a samotné měření a vyhodnocení tak dobíhalo prakticky až do předposledního týdne před odevzdáním. Žádost o závěrečnou konzultaci student zaslal 6. května, tj. sedm dnů před odevzdáním, čímž porušil pravidlo dohodnuté na začátku roku, že poslední konzultace a předání práce k zpětné vazbě probíhají nejpozději čtrnáct dnů před odevzdáním. Finální podoba textu se mnou tedy nebyla konzultována a do textu se promítá řada drobných formálních i obsahových nedostatků, např. překlepy, duplicitní popis stejných mechanismů v sekcích 4.3 a 5.4, nekonzistence v zápisu jednotek a názvů technologií.

Práce je sice strukturovaná, za mě ale nelogicky. Nepříspívá tomu, ani že v úvodu chybí odstavec právě o strukturování práce do kapitol a co se v nich čtenář dozví. Kapitoly navazují a kopírují myšlenkové postupy a pokroky studenta při řešení práce, leč ne vždy se s nimi dokáži jako čtenář ztotožnit:

• Úvodní kapitoly obsahují za mě příliš mnoho pasáží, které nejsou dostatečně relevantní k jádru problému řešeném prací (např. celá strana 10, kde se čtenářovi zdlouhavě povídá o různých prohlížečích a různých vyhledávačích bez jasné souvislosti na úniky dat).
• Poznámka pod čarou 8 je zcela zbytečná.
• Podkapitola 3.4 analyzuje jen úvodní datovou sadu z předchozí bakalářské práce, nikoli tu finální, se kterou pracuje i implementace. 
• Kapitola 4 je příliš podobná té ze semestrálního projektu a neodráží za mě všechny důležité změny, které pak student na díle později realizoval a popisuje později až v Kapitole 5.
• Kapitola 5 začíná na straně 28 a končí na straně 54. Oceňuji vývojové diagramy, ale očekával bych je spíš v kapitole návrhu. Testování zde obsažené mi přijde nedostatečné.
• Kapitola 6 analyzuje datovou sadu (což bych očekávál v podkapitole 3.4) skrz implementovaný nástroj.

Technické řešení se sestává z řady modulů napsaných v jazyce C# sestávající se z desítek autorských souborů se zdrojovými kódy. Realizace zahrnuje jak back-endovou, tak front-endovou část (s akcentem na výstupy zpracování a možnost vyhledávání v datech). U některých zdrojových souborů je indikováno, že pocházejí z pera AI. Student během obhajoby byl schopen vysvětlit vybrané části kódu a jejich funkcionalitu a ve struktuře kódu se orientoval. 

Z technické zprávy lze zhodnotit, že aplikace se jeví funkční a dělá, co bylo požadované zadáním, leč při osobní obhajobě se ukázalo, že implementace má limity použitelnosti. Např. zpracování cca 1,5 MB velkého souboru ve formátu *.sql trvalo přes 10 minut. Student pochopitelně vysvětlil, proč tomu tak je (měnící se schéma v souboru a nutnost jeho znovudetekce), ale z praktického hlediska je výsledná implementace rozumně použitelná jen na "čistá", nikoli "špinavá" vstupní data. Implementace využívá navíc i externích služeb (API volání vůči hashes.com), čehož důsledkem pak narůstá režie při běhu. 

Evaluation level: zadání splněno s drobnými výhradami

Všechny body zadání byly splněny, leč k poslednímu, a to testování mám výhrady. V technické práci jsou pasáže věnující se testování (tj. podkapitola o automatizovaných testech 5.7 a měření databází v 5.8) velmi strohé. V Kapitole 6 se počítají statistiky na využití oddělovačů a typech kódování; mnohem důležitější by však bylo zhodnocení implementace s ohledem na její výkonostní, paměťové a úložišťové nároky. 

Student v práci cituje z dostatečného (27 pramenů) množství relevantních zdrojů, kde majoritu tvoří relevantní vědecké články k tématu. Během obhajoby se ale ukázalo, že využití některých pramenů (např. [18]) student popletl či nebyl schopen obhájit vyvozenou argumentaci v práci s ohledem na obsah pramenu.