Student Patrik Carda vypracoval svou bakalářskou práci na téma “Historická pojiva a možnosti jejich využití v současném stavebním průmyslu“. Ve své práci se zabývá možnostmi využitím vápencové vypírky, která obsahuje stále ještě velké množství kalcitu a další především jílové složky. V rešeršní části jsou popsány historická pojiv, jejich původ, složení a využití. Rešeršní část je na dobré úrovni a v dostatečném rozsahu. Při laboratorních činnostech a měření si student počínal samostatně množství provedených experimentů je úctyhodné. V experimentální části chybí popis některých metod, samotné členění není vždy zcela srozumitelné. Množství použitých zdrojů odpovídá požadavkům na bakalářskou práci. I přes uvedené nedostatky, zejména při diskusi výsledky považuji práci za velmi dobrou, a to především k množství provedených experimentů a analýz. Student Patrik Carda si při řešení své bakalářské práci počínal v laboratoři jistě, měl dostatečné znalosti potřebných laboratorních technik i postupů. Vhodně využívala konzultací, na které chodil vždy řádně připraven.
Bakalářskou práci hodnotím stupněm B a doporučuji ji k obhajobě.

Bakalářská práce Patrika Cardy se zabývá historickými pojivy a jejich využitím v současném stavebním průmyslu.Teoretická část se zabývá historickými pojivy a jejich výrobou a hydratací se zabývá přehledně ale obecně. Současnými poznatky a využitím románského cementu a belitických pojiv se zabývá jen povrchně. Také se příliš nezabývá vlastním zdrojem a technologií vypírky vápence. Experimentální část v práci zcela postrádám. Obsahuje pouze seznam použitých materiálů bez bližších informací o jejich stavu a podobě. A poté standartní soupis použitých analytických metod. V práci tak chybí popis přístupu k plnění cílů, i popis laboratorních postupů, jasných rozdělení označení a charakterizace vzorků směsí atd. atd. Výsledková část je tak velmi nepřehledná a postrádá souvislosti. Výsledková část obsahuje adekvátní množství výsledků pro dobrou bakalářskou práci, ale jejich zpracování a diskuze jsou velmi slabé lépe řečeno nesouvislé a místy zavádějící. Zcela chybí informace o stavu vypírky (vlhkost a podobně) a její předúpravě z běžně dostupného kalu z výroby na materiál vhodný pro výpal v peci.  Pro výpal byly bez vysvětlení zvoleny teploty pro zjištění která je nejvhodnější. Diskuze procesu mletí pro homogenizaci po prvním i finálním kroku výpalu je velmi vágní a použití metody se neshodují výsledky (Když pominu nesmyslné jednotky u metody Blaine). Tím, že chybí rozepsání použitých směsí přehledně v experimentální části, je obtížné  se orientovat, které  výsledky patří ke které směsi. Popisky grafů a směsí v nich tomu vůbec nepomáhají, protože jsou nekonzistentní. Z poněkud nejasná je také otázka volby velikosti testovacích těles při míchání různých kroků přípravy pojiva, či přídavku aditiv.  I v tabulkách je často pouze jedna směs, i když mícháno a snad měřeno jich bylo několik. Závěry kolem změn mineralogického složení jsou velmi povrchní až zavádějící. Vrchol tomu nasazuje vyhodnocení několika obrázků SEM kdy je komentována pouze část měřených oblastí vzorků. Je usuzováno na krystalickou strukturu, která však je jen těžko podpořitelná právě prvkovou mapou (křemík hliník je výrazně i tam kde by měl být jen portlandit ve velkých krystalech atd. Ale i zde je nesourodost mezi pošty měření v textu a zobrazenými výsledky. Diskuze těchto dat není zcela mimo, jen je až příliš optimistická vzhledem k ne zcela přesvědčivým datům. V zadání jsou zmíněny normové postupy, nicméně použito bylo pouze normové přípravy malty pro testování pevností což je nedostatečné pro ověření použitelnosti pojiva v moderním i památkovém stavebnictví (zpracovatelnost a podobně chybí). Jazyková úroveň práce je slabší s chybami. Horší je pak nepřehledné číslování citací, které nedodržuje pořadí jejich použití v textu. Také číslování obrázků a odkazování se na ně v textu je s chybami v teoretické části a popisky v části výsledkové zase nejsou jednoznačné až opakující se u různých obrázků (16 a 17 např. vůbec nesou popsány co je co). Chybí vyjádření zda byla při práci použita AI, což z formulací v textu celkem čiší. Závěr velmi stručně shrnuje dosažené výsledky  a velmi odvážně z nich vyvozuje i perspektivu jejich využití v průmyslu. Cíle práce však rozhodně nejsou splněny všechny a vůbec není komentován cíl zhodnotit možnost použití takového pojiva v praxi  z pohledu trvanlivost, energetické, ekologické a ekonomické perspektivě pojiva. Práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Jakou technologii výpalu – druh a uspořádání pece byste zvolil pro průmyslovou přípravu experimentálního pojiva a především jaké předpokládáte předúpravné procesy u surové vypírky z vápence, v práci se o tom totiž nezmiňujete?
2. Pro výpal jsem stanovil hrubou řadu maximálních teplot. Jakými metodami byste podrobně studoval vysokoteplotní procesy během výpalu, abyste mohl přesněji modelovat křivku výpalu materiálu?
3. Zmiňujete, že úbytek krystalického gehlenitu ve vzorku je způsoben jeho zhydratováním. Jakým způsobem probíhá taková hydratace případně za jakých podmínek?