Diplomant se ve své práci zabývá návrhem mechanismů samostavitelného mobilního věžového jeřábu.
V úvodní části práce je uveden normativní přehled vybraných typů stavebních jeřábů. Následující kapitola představuje běžné konstrukční části samostavitelných mobilních věžových jeřábů.
V navazující kapitole jsou popsány jednotlivé mechanické skupiny užívané u samostavitelných mobilních věžových jeřábů.
Hlavní část práce představuje vlastní návrhy řešení jednotlivý mechanismů jeřábu, kde jsou popsány konstrukční provedení jednotlivých uzlů a jsou provedeny návrhové výpočty.
Diplomant se při zpracování práce nevyhnul některým pochybením. K práci mám zejména tyto připomínky:
- četné používání hovorových výrazů
- u mechanismů je velmi vhodné jakoukoliv formou prokázat oprávněnost tvrzení o maximálním zatížení v tzv. „nejhorší poloze“ a také zda zvolené řešení postihuje i případné deformace, či vymezování vůlí
Diplomová práce je původní a je plně v souladu se zadáním. Celkově má práce velmi solidní úroveň. Pan Bc. Jan Vašut ve své práci prokázal velmi dobré znalosti studovaného oboru a schopnost budoucí samostatné práce. Práci doporučuji k obhajobě.

Předložená DP se zabývá návrhem dílčích mechanismů a spodního rámu mobilního stavebního jeřábu. Přestože z hlediska prvotního návrhu nejsou dopředu známé veškeré potřebné parametry konstrukce jeřábu a některé veličiny bylo potřeba předem zvolit / odhadnout (dílčí polohy těžišť a hmotnosti částí jeřábu, poloha působení sil hydromotorů pro rozkládání jeřábu apod.), nebyly následně tyto odhady a předpoklady ověřeny. A i když je práce poměrně rozsáhlá, s velkým množstvím výpočtů, ne vždy jsou zcela správné, nebo z nich nejsou zvoleny vhodné komponenty a vyvozeny adekvátní závěry.

Provedená pevnostní analýza podvozku pomocí MKP představuje pouze zjednodušený kontrolní přepočet, bez dalších úprav nebo optimalizací rámu.

 

K předložené práci mám tyto výhrady:

- Chybí podrobnější kinematická schémata s názornými postupnými kroky rozkládání jeřábu.

- Výpočty potřebných sil vyvozených PČHM, pro rozložení jeřábu i výložníku do provozní polohy, nevychází z reálné kinematiky jeřábu, pouze z odhadů (vzorce 12, 15, 31, 33).

- Mechanismus zajištění složené polohy jeřábu je nefunkční, táhla vlivem vlastní tíhy nevysunou zajišťovací čepy (obr. 53, 54).

- Do síly ve zdvihovém laně se nezapočítává hmotnost kočky (str. 57), zvolené zdvihové lano je pro danou aplikaci spíše nevhodné (str. 59).

- Do délky navíjeného lana na buben se nezapočítává délka výložníku (vzorec 50), ve výpočtech lanového bubnu se počítá se dvěma navíjenými lany, přitom se navíjí pouze jedno (vzorce 56, 59), i tak je ale celkově buben předimenzovaný.

- Velikost zdvihového háku se neurčuje podle výpočtu průměru dříku, následně ve vzorci (71) pro výpočet tlaku v závitech je chybně definovaná výška závitu.

- Obě převodovky pro zdvih i pojezd kočky jsou několikanásobně předimenzované.

- Ve výpočtu proti překlopení jeřábu se počítá s hmotností břemena, která na konci výložníku nemůže být, navíc hmotnost protizávaží je navržena chybně (str. 88, 89).

- Výpočet pohonu otoče nezohledňuje setrvačné účinky při rozběhu, ani účinky větru.

- Zvolený převod pohonu pojezdu (vzorec 130) neodpovídá zvolené pojezdové rychlosti a průměru hnací kladky.

- Na výkresech zobrazení mechanismu zdvihu neodpovídá zvoleným komponentám, pohon otoče není nijak uchycen k otočné části jeřábu.

 

I přes poměrně přehlednou DP výše uvedené nedostatky výrazně snižují její celkovou odbornou úroveň a pro prvotní návrh jeřábu by hodně částí potřebovalo změnit nebo upravit. Topics for thesis defence:

1. Jak se mění potřebný výkon motoru zdvihu s ohledem na změnu lanování, při zachování stejné hmotnosti a rychlosti zdvihaného břemene? (viz tvrzení v kap. 5.2)
2. Uveďte vhodné typy ocelových lan pro zdvihové aplikace a jejich vlastnosti.
3. Jaké provozní parametry jsou rozhodující pro výběr převodovky pohonu?