Diplomová práce je vypracována na vysoké odborné úrovni. Autor vycházel ze specifik spojených s podnikáním oceňované společností a tím se vyvaroval schemitizmu při jejím vypracování. Potřebné informace k vypracování práce získal studiem domácí i zahraniční literatury, jako i studiem legislativních dokumentů. Práci hodnotím jako velice zdařilou. 

Práce vykazuje nejvyšší míru shody 1,5 % k jiné ještě neobhájené diplomové práci. Zjištěné shody jsou zejména v zadání, klíčových slovech, použité literatuře, teoretické části a terminologii.

Diplomová práce Ing. Miroslava Šajdlera se zabývá stanovením hodnoty společnosti EG.D, s.r.o., tedy podniku působícího v regulovaném odvětví elektroenergetiky. Téma práce je odborně aktuální a vzhledem k probíhající transformaci energetického sektoru i velmi relevantní. Autor si zvolil metodicky náročnou oblast oceňování regulovaného subjektu, kde standardní výnosové metody musí být modifikovány s ohledem na regulatorní rámec, existenci přirozeného monopolu, nakladové subaditivity a specifický mechanismus tvorby povolených výnosů.

Práce je rozsáhlá, logicky strukturovaná a po formální stránce působí na první pohled velmi propracovaně. Autor prokazuje schopnost pracovat s odbornou literaturou i s regulatorními dokumenty ERÚ. Pozitivně lze hodnotit také snahu propojit teoretická východiska oceňování podniku se specifiky energetických utilit a využít metody DCF Entity a EVA při stanovení výsledné hodnoty podniku. Přínosná je rovněž citlivostní analýza zaměřená na regulatorní faktory a investiční scénáře.

Přes uvedené pozitivní aspekty obsahuje práce jisté  metodické, interpretační i formální nedostatky, které ale zásadně nesnižují odbornou úroveň.

Za problematické považuji především velmi silnou závislost výsledného ocenění na regulatorních předpokladech, které autor přebírá bez hlubší kritické reflexe. V práci je například implicitně předpokládána relativně stabilní podoba VI. Regulačního období a dlouhodobá konzistence metodiky ERÚ, aniž by byla podrobněji diskutována regulatorní nejistota, politická rizika nebo možnost změny parametrů WACC či investičních pobídek. Přitom právě tyto faktory mohou mít na výslednou hodnotu společnosti zásadní dopad.

Dalším metodickým nedostatkem je omezená kritická diskuse použitých vstupů finančního plánu. Autor sice vytváří autonomní finanční plán na období 2025–2030, avšak prognózy některých klíčových veličin působí příliš deterministicky a postrádají hlubší zdůraznění variability scénářů. To se týká zejména vývoje investičních výdajů CAPEX, regulatorní báze aktiv (RAB) a provozních nákladů. V některých případech práce spíše popisuje regulatorní mechanismus, než aby analyticky ověřovala realistickou proveditelnost předpokladů.

Práce rovněž místy sklouzává do popisného stylu. Zejména kapitoly věnované strategické analýze a regulatornímu prostředí obsahují rozsáhlé pasáže popisující fungování trhu či legislativní rámec, aniž by byly vždy jasně propojeny s vlastním oceněním podniku. Některé části tak působí spíše jako kompilace odborných zdrojů než jako analytická syntéza autora. Zde ale chápu, že student vychází z konceptu kurikula strategického řízení, kde je bohužel tento přístup standardem.

V teoretické části se také objevují terminologické nepřesnosti. Autor například místy zaměňuje pojmy „objektivizovaná hodnota“ a „tržní hodnota“, přestože jde o odlišné oceňovací báze s odlišným interpretačním významem. Podobně není vždy zcela přesně oddělen pohled regulatorního WACC od standardního tržního pojetí WACC používaného při oceňování podniků.

Určitou slabinou práce je i omezené využití komparace s obdobnými evropskými distributory elektrické energie. Přestože autor analyzuje specifika společnosti EG.D velmi detailně, chybí hlubší benchmarking s jinými distribučními společnostmi, který by umožnil lépe posoudit realistickou úroveň efektivity, investiční aktivity či kapitálové struktury.

Formální stránka práce je na dobré úrovni, nicméně text místy působí, dle mého soudu, jako strojový.  Autor používá nadměrně komplikované formulace, dlouhá souvětí a místy až románový jazyk, což snižuje vnímání  odborného textu. Objevují se také drobné typografické a jazykové nedostatky.

Antiplagiátorský systém vykázal celkovou podobnost ve výši 11 %, přičemž nejvyšší shody byly nalezeny zejména s jinými diplomovými pracemi zaměřenými na oceňování podniků. Přestože většina podobností souvisí se standardní terminologií a metodickými postupy běžně používanými v oblasti oceňování podniků, některé pasáže teoretické části působí stylisticky velmi podobně jako dřívější práce. Bylo by proto vhodné důsledněji odlišit vlastní analytické přínosy autora od kompilovaných částí převzatých z odborných zdrojů.

Přes uvedené výhrady se ale domnívám, že práce splňuje hodnocení A. A to hlavně z toho důvodu, že problematika regulovaných odvětví je výrazně odlišná, autor má výbornou  orientaci v problematice a práce může být i přínosem do budoucna z pohledu výzkumných záměrů fakulty. Zde vidím propojení s dříve řešenými projekty TAČR TK05010088, kde problematika chování aktérů energetického trhu byla součástí řešení. Diplomovou práci  doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. V práci vycházíte z předpokladu relativně stabilního regulatorního prostředí a využíváte regulatorní WACC jako klíčový parametr diskontní míry. Jakým způsobem by se podle Vás změnila výsledná hodnota společnosti EG.D v případě, že by v průběhu VI. regulačního období došlo k regulatornímu zásahu spočívajícímu ve snížení povolené míry výnosnosti a současně ke zpřísnění uznatelnosti provozních nákladů? Považujete v takovém případě metodu DCF Entity stále za dostatečně robustní nástroj ocenění, nebo by bylo vhodnější využít alternativní přístupy?