V diplomové práci je řešeno aktuální téma vlivu operace nosních dutin na proudění uvnitř nich. Student samostatně vytvořil z anonymizovaných snímků počítačové tomografie (CT) výpočtový model nosních dutin, na kterém byly lékařem MUDr. Vlastimilem Vlčkem provedeny tři virtuální operace. S ohledem na dodané rhinomanometrické měření stejného pacienta bylo vytvořeno 12 výpočtových modelů pro různě silné nádechy levou a pravou nosní dírkou. I přesto, že mezi CT snímkováním a rhinomanometrickým měřením musel pacient přejít venkovním prostředím mezi budovami a mohly se mu uvolnit nosní průduchy, výsledky z výpočtových modelů se velmi blíží naměřeným hodnotám. Po konzultaci s lékařem byla na základě výsledků vybrána nejvhodnější operace, která by měla být po souhlasu pacienta realizována. 

Diplomová práce se zabývá aktuální a interdisciplinární problematikou využití výpočtové dynamiky tekutin (CFD) pro hodnocení průchodnosti nosních dutin a podporu rozhodování při volbě chirurgické léčby. Autor propojuje poznatky z biomechaniky, numerického modelování a otorinolaryngologie, přičemž zpracovává reálný klinický případ a vytváří model patologického stavu i tři varianty virtuálních operací. Cílem práce bylo posoudit změny průtokových parametrů a nosního odporu a porovnat výsledky s rhinomanometrickým vyšetřením pacienta. Práce má logickou strukturu a obsahuje kvalitně zpracovanou literární rešerši zaměřenou na anatomii nosních dutin, principy CFD modelování i současný stav poznání v oblasti virtuálních operací. Oceňuji zejména kritický přístup autora k publikovaným studiím a přehledné shrnutí jejich výsledků a limitů. V praktické část autor popisuje postup segmentace CT dat, tvorbu geometrických modelů, generování výpočetní sítě, nastavení numerických simulací a jejich výsledky. Pozitivně hodnotím rovněž spolupráci s klinickým pracovištěm a snahu o validaci výpočtového modelu pomocí experimentálních dat z rhinomanometrie. Výsledky ukazují, že všechny navržené operační varianty vedly ke zvýšení objemových průtoků a snížení nosního odporu. Za nejvhodnější variantu byla po konzultaci s lékařem vyhodnocena turbinoplastika, která přináší srovnatelné zlepšení při menší invazivitě. Autor zároveň diskutuje omezení modelu, například předpoklad tuhých stěn, stacionární charakter simulace nebo absenci přenosu tepla a vlhkosti. Práce je zpracována přehledně s dobrou grafickou úpravou. Práce splnila cíle uvedené v zadání, je celkově na dobré úrovni a doporučuju ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Dokážete odhadnout, jak citlivé jsou výsledné hodnoty nosního odporu na způsob segmentace CT dat a na manuální zásahy prováděné během tvorby geometrie?
2. V práci byl počítán nádech nejdříve levou nosní dírkou, následně pravou nosní dírkou. Průtok a odpor obou nosních dírek pak byl počítán na základě elektrohydraulické analogie. Jak konkrétně to bylo počítáno a zkoušel jste simulovat i průtok oběma nosními dírkami zároveň?
3. V práci nebyla provedena studie nezávislosti řešení na hustotě výpočetní sítě, která by dále podpořila důvěryhodnost výsledků. Jak dlouho trval jeden výpočet pro zvolenou základní velikost prvku a bylo by schůdné na použitém počítači použít menší prvek?
4. V práci uvádíte, že CFD model při některých tlakových spádech nosní odpor podhodnocuje a při jiných nadhodnocuje. Jaké příčiny mohou být podle Vás za tímto trendem?