Diplomová práce se zabývá vysoce aktuálním inženýrským tématem v oblasti zpětného získávání tepla v průmyslu. Náročné zadání vyžadovalo hluboké teoretické zvládnutí konstrukčních standardů TEMA a komplexní výpočetní návrh tří odlišných variant svazkových výměníků tepla. Student splnil všechny body zadání, úspěšně zpracoval literární rešerši a provedl detailní tepelné a hydraulické výpočty pro variantu s přímými trubkami a dvě varianty s U-trubkami. Součástí odevzdaného díla je rovněž plně funkční výpočetní kód v programu EES a odpovídající výkresová dokumentace, což potvrzuje komplexní inženýrský přístup autora.

Bc. Michal Pavlík projevoval po celou dobu řešení aktivní zájem o téma a k úkolům přistupoval samostatně, přičemž pravidelně docházel na konzultace ( v letním semestru ) a konstruktivně reagoval na připomínky. Drobnou výhradu lze mít k časovému plánování v samotném závěru studia, kdy finální ladění textové části a grafických příloh probíhalo pod mírným tlakem, což se projevilo v ojedinělých překlepech a v méně detailním vykreslení některých prvků výkresů. Odborná úroveň práce je však velmi dobrá a autor prokázal schopnost zralého technického uvažování, když správně identifikoval výhody a limity jednotlivých řešení, jako je eliminace problémů s tepelnou roztažností u U-trubek či riziko abraze materiálu při vysokých rychlostech plynu. Výběr třetí varianty výměníku jako nejvhodnějšího řešení je logicky i fyzikálně podložen a výsledky práce jsou prakticky využitelné.

Předložená diplomová práce splňuje veškeré požadavky kladené na inženýrské závěrečné práce na FSI VUT v Brně, a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením B – velmi dobře. 

Diplomová práce Bc. Michala Pavlíka „Tepelně-hydraulický návrh výměníků pro ohřev technologické vody“ se zabývá návrhem a porovnáním několika variant svazkových výměníků tepla pro využití odpadního tepla procesního plynu. Student splnil základní cíle zadání a provedl tepelný i hydraulický návrh navržených zařízení včetně vzájemného porovnání variant.

Pozitivně hodnotím rozsah provedených výpočtů a postup při návrhu jednotlivých variant výměníků. Praktická část práce obsahuje vlastní výpočty termofyzikálních vlastností směsi, tepelnou bilanci, dimenzování teplosměnné plochy i výpočet tlakových ztrát. Výsledky jsou přehledně prezentovány a umožňují základní technické porovnání navržených řešení. V přílohách práce jsou vloženy výkresy a modely tří základních variant a výpočtové kódy.

Teoretická část je velmi rozsáhlá a převážně kompilační, přičemž značná část textu pouze popisuje známé konstrukce a standardy výměníků bez hlubší technické analýzy či kritického zhodnocení. Například podkapitoly 1.11.4–1.11.6 (str. 21–23) obsahují převážně přehled výhod a nevýhod jednotlivých konfigurací TEMA převzatých z literatury. Není zde vlastní přínos autora, není jasné, jak na tuto část práce navazuje praktická část. Vlastní přínos autora je soustředěn zejména do výpočtové části, kde však chybí podrobnější optimalizace návrhu. V práci bych zestručnil obšírné výkladové pasáže. V kapitole 6 je porovnání výměníků naopak provedeno poměrně stručně a závěry mohly být rozpracovány podrobněji.

K práci mám jednu zásadní připomínku: Při návrhu prvního výměníku bylo rozhodnutí o umístění plynu do trubek zdůvodněno mj. snazším čistěním přímých trubek oproti mezitrubkovému prostoru. Toto ale u U-trubek neplatí, přesto toto rozhodnutí nebylo revidováno. Navíc byl jako hlavní parametr vybrán počet trubek svazku, i když to vedlo k tomu, že jednotlivé varianty výměníků jsou naprosto neporovnatelné. Tyto kroky zásadně snižují kvalitu práce.

Formální úroveň práce je dobrá, pro příště bych doporučil přehodnotit strukturu – nemusí každý odstavec či vzorec mít svoji vlastní kapitolu s nadpisem. Uniká mi význam některých do angličtiny přeložených výrazů (fin, baffle…), když se s tím dále nijak nepracuje. V záhlaví tabulek jsou označení plynu uvedena bez indexů. Tab. 13 asi nebudou „vlastnosti“ výměníku, ale „parametry“. Na výkresech není razítko Energetického ústavu.

I přes výše uvedené připomínky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou C – dobře. Topics for thesis defence:

1. Proč při výběru variant byl kladen důraz na počet trubek, svazku? Jaký byl důvod? Který parametr by byl pro závěrečné porovnání výměníků vhodnější?
2. Jak lze čistit vnitřní stranu zanesených U-trubek?
3. Vysvětlete význam grafu na Obrázku 21 (str. 62).