Bakalářská práce se zabývá implementací experimentálního vozidla Škoda Enyaq iV do virtuálního prostředí pro testování autonomních vozidel. Součástí práce je rešerše problematiky, vytvoření grafického modelu vozidla a ověření jeho funkčnosti v simulačním řetězci.

Student pracoval samostatně a průběžně konzultoval dosažené výsledky. Aktivně řešil problémy spojené s tvorbou dané práce.

Teoretická část poskytuje dostatečný přehled problematiky autonomních vozidel, senzorů a virtuálního testování. Slabší stránkou je místy příliš široký záběr rešerše, kdy některé pasáže o autonomním řízení mají pouze nepřímou vazbu na vlastní implementaci grafického modelu vozidla a občas se tam nachází drobné nejasnosti.

Pro řešení byly využity nástroje Blender, RoadRunner, Simulink a Unreal Engine. Vlastní přínos spočívá ve vytvoření a úpravě grafického modelu experimentálního vozidla a jeho úspěšné implementaci do simulačního řetězce.

Všechny cíle stanovené v zadání byly splněny. Byla provedena rešerše, vytvořen model vozidla a ověřena jeho funkčnost v prostředí pro testování autonomních vozidel.

Práce je přehledně členěna, graficky kvalitně zpracována a obsahuje vhodně zvolené obrázky. V textu se vyskytují pouze drobné formální a stylistické nedostatky.

Student prokázal schopnost samostatné technické práce a orientaci v moderních simulačních nástrojích. Výsledky práce jsou využitelné pro další simulace. Využití generativní umělé inteligence je v práci transparentně uvedeno. Práci doporučuji k obhajobě.

Předložená bakalářská práce se zabývá implementací experimentálního vozidla do virtuálního prostředí určeného pro testování autonomních vozidel. Práce zahrnuje rešeršní část zaměřenou na problematiku autonomního řízení, simulačních prostředí a standardů používaných při virtuálním testování, dále praktickou část zaměřenou na tvorbu a implementaci grafického modelu vozidla a ověření jeho funkčnosti v simulačním řetězci.

Teoretická část práce poskytuje ucelený přehled problematiky autonomních vozidel, senzoriky, virtuálních prostředí a metod testování. Autor vhodně popisuje současně používané nástroje a standardy, zejména prostředí RoadRunner, Unreal Engine, CARLA a standardy ASAM OpenX. Rešerše je zpracována přehledně a vytváří dobrý základ pro praktickou část práce.

V praktické části autor vytvořil grafický model experimentálního vozidla Škoda Enyaq iV v prostředí Blender, přičemž model vykazuje vysokou míru vizuální shody s reálnou předlohou. Následně byl model implementován do prostředí Unreal Engine a propojen se simulačním řetězcem využívajícím MATLAB/Simulink a RoadRunner. Oceňuji zejména samostatné zvládnutí propojení několika softwarových nástrojů a správné nastavení exportních a transformačních parametrů modelu. Práce tak vykazuje zřetelný vlastní přínos autora.

Stanovené cíle práce byly splněny v plném rozsahu. Autor provedl rešerši dané oblasti, vytvořil funkční grafický model experimentálního vozidla a ověřil jeho implementaci a funkčnost v simulačním prostředí. Výsledky práce potvrzují použitelnost vytvořeného modelu pro další využití při testování autonomních systémů řízení.

Práce je logicky členěna a jednotlivé kapitoly na sebe vhodně navazují. Grafická úroveň práce je velmi dobrá, obrázky jsou kvalitní a vhodně doplňují text. Jazyková a stylistická úroveň je rovněž na dobré úrovni, pouze místy se vyskytují drobné stylistické nepřesnosti nebo méně vhodné formulace. Pozitivně hodnotím také transparentní uvedení využití generativní AI, která byla využita pouze podpůrně a v souladu s metodikou VUT.

Použité zdroje jsou relevantní, aktuální a správně citované. Autor pracuje převážně s odbornou literaturou a technickou dokumentací, přičemž citace odpovídají požadovanému stylu.

Předložená bakalářská práce splňuje platné požadavky, je zpracována pečlivě, má praktický přínos a prokazuje schopnost autora samostatně řešit technický problém v oblasti virtuálního testování autonomních vozidel. Cíle bakalářské práce byly bezezbytku splněny. Topics for thesis defence:

1. Jaké byly hlavní technické problémy při převodu modelu z prostředí Blender do Unreal Engine a jak byly řešeny?
2. Jakým způsobem by bylo možné vytvořený model dále rozšířit o simulaci reálných senzorů vozidla?
3. Jaká jsou specifika použití prostředí RoadRunner a simulátoru CARLA?
4. Jakým způsobem by bylo možné ověřit fyzikální věrnost vytvořeného virtuálního modelu vůči reálnému vozidlu?