Předložená diplomová práce Bc. Lukáše Sadílka se věnuje vysoce aktuálnímu tématu zrychlené karbonatace fází ve fázovém systému CaO-SiO2. Tato problematika představuje slibnou cestu pro vývoj alternativních stavebních pojiv, recyklaci průmyslových odpadů a sekvestraci oxidu uhličitého. Cílem práce byla literární rešerše daného systému, syntéza čistých fází pomocí vysokoteplotních reakcí a následné komplexní studium chemických dějů v průběhu jejich zrychlené karbonatace. Student přistupoval k řešení diplomové práce od samého počátku s mimořádnou iniciativou, zodpovědností a velkým zájmem o zkoumanou problematiku. Velmi kladně hodnotím jeho zručnost a pečlivost při práci s pokročilou instrumentální analytickou technikou, kterou využíval pro charakterizaci karbonatačních produktů – mimo jiné metody TG/DTA, XRD, SEM-EDS a Ramanovu spektroskopii. K detailnímu studiu průběhu karbonatace v závislosti na teplotě pak úspěšně aplikoval metodu izotermické kalorimetrie. Při zpracování obsáhlého množství získaných dat postupoval student systematicky a analyticky. Výsledky vhodně porovnával, kriticky zhodnotil a prokázal přitom velmi dobrý vhled do problematiky fázových přeměn a krystalizačních procesů. Oceňuji zejména logickou provázanost dat z jednotlivých analytických metod, která vyústila v podrobnou analýzu kinetiky vzniku produktů a v originální sestavení modelu průběhu karbonatačních reakcí vápenato-křemičitých fází. Z formálního hlediska je práce na velmi vysoké úrovni. Je přehledně členěna, psána srozumitelně s minimem jazykových nedostatků a opírá se o širokou a relevantní literární základnu. Všechny body oficiálního zadání práce byly beze zbytku a kvalitně splněny. Předložená práce přináší cenné ucelené poznatky pro další výzkum alternativních anorganických pojiv. Bc. Lukáš Sadílek jasně prokázal způsobilost k samostatné i tvůrčí inženýrské a vědecko-výzkumné činnosti. Práci proto jednoznačně doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení: A, tedy výborně.

Diplomová práce Bc. Lukáše Sadílka je zaměřena na studium karbonatace ve fázovém systému CaO-SiO2. Základem práce byla příprava vápenato-křemičitých fází a jejich následná karbonatace při různých teplotách. Průběh karbonatace byl sledován pomocí izotermální kalorimetrie a následně došlo k charakterizaci karbonatačních produktů.
Práce je logicky členěna na jednotlivé části. Teoretická část je po těžkopádnějším úvodu již správně zacílená na dané téma bez zbytečného balastu. Byly využity relevantní zdroje zahraniční vědecké literatury. Tímto byl zdárně splněn první cíl práce – vypracování literární rešerše.
V experimentální části je přehledně popsán postup přípravy jednotlivých fází a jejich následná karbonatace, což umožňuje jednoduše ověřit reprodukovatelnost výsledků. Dále zde byly stručně bez zbytečné rozvláčnosti popsány jednotlivé analytické metody a zároveň i podmínky měření.  
V praktické části jsou naměřené výsledky zpracovány do přehledných grafů a tabulek. Ty jsou následně srozumitelně popsány a diskutovány. Dílčí závěry a teorie v diskuzi jsou podpořeny výsledky jednotlivých analýz a zároveň jsou konfrontovány s předchozími poznatky v odborné literatuře.
V závěru je stručně shrnut obsah celé práce a jsou vypíchnuty nejdůležitější výsledky a poznatky.

Dále pár připomínek:
•    Přestože je rovnice č. 8 převzatá z odborné publikace, je evidentní, že vyčíslení není správné.
•    Na Obr. 6 jsou prohozeny snímky tablet.
•    V kapitole 3.5.4. chybí informace o přístroji, na kterém bylo měření provedeno. Dále tu nejsou zmíněny podmínky měření. Ty jsou zmíněny v kapitole 4.1. Stálo by za zvážení, zda je neuvézt i zde v kapitole 3.5.4. vzhledem ke konzistenci s ostatními analytickými metodami.
•    Chybí informace, zda byly karbonatované vzorky před analýzou nějak předupraveny (sušení, mletí atd.) či zda byly bezprostředně po provedení karbonatace analyzovány.
•    V odstavci na str. 36-37 jsou popisovány tři hlavní karbonatační píky na kalorimetrických křivkách. Není úplně patrné, zda je tento popis podepřen i poznatky z literatury či výsledky dalších analýz nebo tak jsou vyvozeny pouze na základě kalorimetrických křivek.
•    V kapitole 4.1.2. je v tabulkách uveden obsah CaCO3 z TG/DTA. Bylo by dobré zmínit metodiku tohoto výpočtu. Především z jakého rozmezí teplot na TG křivce byl obsah CaCO3 počítán.
•    Na obr. 26 je v popisu teplotního intervalu 450 – 650 °C transformace aragonitu a vateritu na kalcit. Není úplně šťastné spojovat tento popis s TG nebo DTG křivkou, protože při této transformaci nedochází k významné změně hmotnosti a spíše se tedy projeví na DTA křivce.
•    Obr. 27 má nesmyslný popis osy x.

Práce splnila všechny vytyčené cíle a také všechny požadavky, které jsou kladené na diplomové práce, proto ji doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Při výpalu všech fází byl zařazen mezikrok ve výpalu při teplotě 1000 °C po dobu 1-2 hodiny. Proč byl tento mezikrok zařazen?
2. Na obr. 27 lze vidět, že jsou rozdíly v obsahu vateritu u různých fází (karbonatace při 30 °C). Proč u některých fází vzniká větší množství vateritu, zatímco u jiných je jeho podíl téměř zanedbatelný?
3. Práce přinesla zajímavé poznatky v oblasti karbonatace vápenato-křemičitých fází. Máte představu, jak by mohly být tyto poznatky využity v průmyslové praxi?