Zadání této diplomové práce považuji za průměrně náročné. Jednalo se zejména o implementaci metod na základě publikovaných vědeckých článků. Student také vytvořil webovou aplikaci pro snadné využití implementovaných metod a metody vyhodnotil v uživatelském experimentu. S dosaženými výsledky jsem spokojen.  

Student pracoval velmi samostatně a byl průměrně aktivní v průběhu celého řešení. Na konzultace přicházel připraven, dohodnutá hlášení o postupu práce ne vždy vyplnil, ale dohodnuté termíny dodržoval. 

Evaluation level: assignment fulfilled

Zadání bylo splněno ve všech bodech. Student nad rámec základního textu naimplementoval funkční webovou aplikaci, provedl uživatelskou studii a vytvořil jednoduchý grafický editor výsledků přímo v prohlížeči.

Celková struktura technické zprávy vhodně uvádí čtenáře do problematiky. Dále představuje jednotlivé přístupy pixelizace, jejich implementaci a metody vyhodnocení. V závěru práce jsou představeny výsledky uživatelské studie a jejich analýza. Kvalitu zprávy však snižují následující problémy:

• Některé sekce jsou velmi krátké a působí nedokončeným dojmem (např. sekce 3.3.1 na str. 15 nebo sekce 4.4.6 na str. 27 ).
• Odkaz na GitHub uvedený přímo v textu na straně 21 vede na chybu 404 – pravděpodobně proto, že odkazovaný repozitář zůstal privátní. Odkazy tohoto typu by navíc měly být formátovány jako standardní citace nebo poznámky pod čarou.
• Z tabulky 4.1 na str. 22 není jasné, co přesně znamená sloupec „Size“ (zda jde o rozměr vstupu, výstupu, či nejdelší strany) a u hodnot chybí jednotka (px).
• Naměřenou časovou složitost (např. kapitola 4) by bylo mnohem názornější vizualizovat pomocí grafů než pouze rozsáhlými tabulkami.
• U dvou klíčových metod (sekce 4.4 a 4.5) tabulky s naměřenými časy zcela chybí. Jejich hodnoty jsou pouze vágně naznačeny v textu jako „minutes or even more than an hour“. Bylo by vhodnější uvést alespoň omezené množství experimentálních dat.
• V kapitole vyhodnocení (např. str. 46) je redundantní uvádět pro stejná data detailní tabulku i graf – číselné hodnoty bylo možné vepsat přímo k jednotlivým sloupcům.
• V kapitole 7 (Best Results Overview) postrádám u výsledných pixel artů srovnání s původními vstupními obrázky.

Student zakládá svou práci na metodách, které jsou řádně podloženy vědeckými články. Zdroje jsou citovány a je zřejmé, které části jsou převzaté. Práce s literaturou má však několik podstatných nedostatků:

• Vyskytuje se zde nekonzistentní kombinování standardních bibliografických citací a poznámek pod čarou. Například komerční obrázek z platformy Freepik je řádně citován v sekci References (zdroj [20]), zatímco zásadní vědecký článek a teoretický podklad metody SLIC je na str. 12 uveden jako poznámka pod čarou (a následně duplikován pod číslem [2] v referencích). Podobný problém se opakuje u metody MCDA na straně 13.
• Velké množství položek v seznamu literatury tvoří pouhé odkazy na zdrojové obrázky z Pixabay použité pro testování. Tyto odkazy měly být systematicky uspořádány do tabulky v příloze práce, což by ponechalo seznam literatury více reprezentativní.
• Některé bibliografické záznamy jsou nekompletní – např. u autorovy vlastní bakalářské práce v referenci [12] chybí typografické určení fakulty a uvádí „Master's Thesis“ namísto „Bachelor's Thesis“.

Využitelnost výsledků spočívá primárně v ucelené implementaci vybraných algoritmů pixelizace do jednoho prostředí a v provedení rozsáhlé uživatelské studie. Práci a shromážděná data lze využít jako výchozí bod pro další výzkum.