V této diplomové práci byl vytvořen výpočtový model samobuzených oscilací lidských hlasivek, jejichž tvar byl získán ze sádrového odlitku ženského hrtanu. Student při jeho tvorbě postupoval téměř výhradně samostatně a po několika konzultacích v rámci dvou let předložil sepsanou diplomovou práci. Přestože je práce velmi strohá, věcná, graficky „šitá horkou jehlou“ a některé informace v ní nejsou uspokojivě vysvětleny, přístup k ladění modelu je velice tvůrčí a originální. Téma fluidně-strukturní interakce je náročné vědomostně i výpočtově, proto je obdivuhodné, že k samobuzeným oscilacím skutečně došlo. Na druhou stranu, oscilace nevypadaly příliš fyziologicky – na vině mohla být absence dorsální a ventrální části odlitku hlasivek nebo nedostatek času, při kterém by mohl být výpočtový model odladěn například přiblížením hlasivek k sobě. Patient-specific přístup k modelování lidského hlasu je spíše ojedinělý a po naladění by se tento model mohl stát zajímavým příspěvkem do vědecké diskuze. 

Diplomová práce se zabývá problematikou numerického modelování lidské fonace pomocí obousměrné fluidně-strukturní interakce (FSI). Autor se zaměřuje na vytvoření modelu hlasivek a hrtanu založeného na reálné geometrii získané skenováním sádrového odlitku lidského hrtanu. Teoretická část práce obsahuje rešerši současných FSI modelů lidské fonace publikovaných v posledních letech. Autor systematicky porovnává jednotlivé přístupy z hlediska geometrie, materiálových modelů, tlumení, turbulence i numerických metod. V praktická části práce autor podrobně popisuje postup rekonstrukce geometrie, tvorbu sítě konečných prvků, citlivostní analýzu i samotné nastavení FSI simulace a její výsledky. Pozitivně hodnotím provedenou analýzu vlivu velikosti prvků sítě na přesnost a výpočetní náročnost modelu. Autor zároveň kriticky diskutuje omezení modelu, zejména vysoké hodnoty CFL čísla, zjednodušený materiálový model hlasivek nebo předpoklad nestlačitelného proudění. Autor musel zvládnout práci s metodou konečných prvků, metodou konečných objemů i problematiku jejich vzájemného propojení prostřednictvím FSI analýzy. Oceňuji zejména snahu o vytvoření modelu založeného na reálné anatomické geometrii, což představuje významný krok směrem k patient-specific biomechanickým modelům. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Text je logicky členěný a jazyková úroveň práce je rovněž velmi dobrá. Určitým nedostatkem je prázdné místo na konci mnoha stránek. Práce splnila všechny cíle zadání a doporučuju ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Jaký je důvod proč byl pro FSI analýzu použit jednovrstvý model hlasivek, když je v práci pro modální analýzu použit čtyřvrstvý model a modul pružnosti jednovrstvého modelu je laděn na základě výsledků z čtyřvrstvého modelu?
2. V Grafech 9 a 10 se křivky pro celkovou výchylku levé a pravé hlasivky v některých časových okamžicích protínají. Znamená to, že dochází ke kontaktu hlasivek? Jsou v modelu obsaženy kontaktní prvky a ve fluidní části ošetřeno uzavírání mezihlasivkové mezery?
3. Délka supraglotické oblasti byla zvolena na základě minimální délky pro rozvinutí laminárního proudění za překážkou 80 mm. Proč nebyla zvolena obvyklá délka lidského vokálního traktu cca 175 mm?
4. V závěru uvádíte, že získané výsledky nemají vlastnosti typické pro lidskou fonaci. Jak výpočtový model upravit, aby se více přiblížil lidské fonaci?