Vojtěch Rottenberg se ve své diplomové práci zabýval syntézou a studiem luminiscentních perovskitových nanočástic. Naplnil všechny cíle, kterými bylo seznámit se a použít různé metody syntézy a cílit na přípravu bezolovnatých nanočástic. Student velmi dobře navázal na předchozí znalost charakterizačních metod a osvojil si přípravu nanočástic. Provedená literární rešerše je velice rozsáhlá, jak dokládá vysoký počet (90) citovaných zdrojů.
V práci studenta lze vyzdvihnout mimo jiné jeho flexibilitu, s níž se postavil k nejžhavějším trendům ve výzkumném oboru, když do práce zahrnul také metodu syntézy publikovanou teprve v únoru tohoto roku.
Po formální stránce práce obsahuje všechny náležitosti a naplňuje zadané cíle. Výsledky jsou prezentovány na dobré formální úrovni. Student ukazuje schopnost kritického zhodnocení dosažených výsledků a jejich diskuse, jak je očekáváno od absolventa navazujícího studia.
Celkově práci pana Rottenberga doporučuji k obhajobě s hodnocením „Velim dobře (B)“.

Diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací perovskitových nanočástic pro optické aplikace. Téma práce je aktuální a z hlediska současného výzkumu velmi relevantní.
Práce je členěna standardním způsobem na teoretickou a experimentální část. Teoretická část vhodně shrnuje základní poznatky o perovskitových materiálech, metodách přípravy nanočástic, jejich vlastnostech a možnostech náhrady olova v perovskitových strukturách. Součástí je také přehled vybraných aplikací těchto materiálů. Přesto lze v některých pasážích nalézt dílčí nekonzistence – například při popisu anorganických polovodičů, kde je na jednom místě diskutována struktura z pohledu molekul a jinde z pohledu atomů, což působí terminologicky nejednotně.
Určitou výtku mám rovněž k úvodu práce. Ten je z velké části zaměřen na problematiku solárních článků a náhrady fosilních paliv, zatímco vlastní zadání i název práce směřují k optickým aplikacím perovskitových nanočástic. Tato dvě témata spolu sice souvisejí prostřednictvím studovaných materiálů, avšak z hlediska fyzikálních principů i aplikačního zaměření se jedná o odlišné oblasti. Úvod tak může na čtenáře působit poněkud matoucím dojmem.
Experimentální část je zpracována podrobně a je zřejmé, že autor provedl rozsáhlou experimentální činnost. Postupy syntéz i izolace připravených nanočástic jsou popsány v dostatečném detailu a navazující část věnovaná charakterizaci materiálů obsahuje velké množství experimentálních výsledků. Oceňuji zejména rozsah provedených experimentů a množství získaných dat.
Slabší stránkou práce je interpretace a diskuse výsledků. Ačkoliv autor v diskusi komentuje, proč některé syntézy či vlastnosti připravených materiálů neodpovídaly očekávání, není vždy dostatečně zřejmé, jak jednotlivé výsledky souvisejí s cíli zadání práce, zejména ve vztahu k výběru a studiu konkrétních materiálů. Diskuse výsledků tak místy působí více popisně než analyticky a mohla by být výrazněji zaměřena na kritické zhodnocení dosažených výsledků v kontextu zadání práce. Závěry práce jsou formulovány přehledně, avšak mohly by důrazněji shrnout hlavní přínosy práce a jasněji vymezit, které cíle byly úspěšně splněny a které naopak zůstaly pouze částečně naplněny.
Po jazykové a formální stránce práce obsahuje větší množství drobných gramatických a stylistických nedostatků, zejména v oblasti skloňování a formulací některých vět. V textu se opakovaně objevují chyby ve skloňování odkazů na obrázky, několik chybějících slov či předložek a další typografické nepřesnosti.
Předložená diplomová práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. V teoretické části uvádíte: „Z tohoto důvodu jsou si podobná luminiscenční spektra organických látek jak v pevné fázi, tak i v roztoku.“ S tímto tvrzením nelze obecně souhlasit. Vysvětlete, jak se mění spektra organických luminoforů při přechodu do pevné fáze.
2. Upřesněte výběr studovaných perovskitů. Proč byly zvoleny právě tyto materiály? Jednalo se o reprodukci již publikovaných systémů, nebo o přípravu nových, dosud nepublikovaných materiálů? Bylo cílem zavést metodiku přípravy pomocí standardních látek, nebo připravit nové materiály?
3. V závěru uvádíte, že u některých připravených nanomateriálů nebylo dosaženo kvantových výtěžků fluorescence odpovídajících publikovaným hodnotám. Čím si tento rozdíl vysvětlujete? Existuje nějaký společný faktor, který mohl výsledky ovlivnit?