Diplomová práce má rozsah 71 stran, je přehledně členěná do logických kapitol od teoretického úvodu přes popis použitých zařízení až po návrh a realizaci systému, text je doplněn vhodným množstvím obrázků a schémat, které usnadňují orientaci v problematice. Práce je psána ve slovenštině, jazyková a  pokdu mohu soudit, tak je její stylistická úroveň dobrá. Objevují se pouze drobné pravopisné a stylistické nepřesnosti a místy mírné mísení češtiny a slovenštiny, které však srozumitelnost zásadně nenarušují. Formální úprava odpovídá fakultní šabloně, struktura textu, číslování kapitol i odkazů je v zásadě konzistentní.

Z odborného hlediska student prokázal velmi dobrou orientaci v široké oblasti komunikačních protokolů v energetice (Modbus, DNP3, IEC 60870‑5‑104, IEC 61850) i v používaném hardware a software (ABB AC500, analyzátor M4M, Raspberry Pi, InfluxDB, Grafana) a tyto poznatky dokázal převést do funkčního návrhu a realizace systému sběru, přenosu a vizualizace dat z FVE. Navržené řešení je prakticky využitelné a dobře srozumitelné pro případné další rozšíření či navazující projekty, zejména v oblasti integrace FVE do dispečerských systémů distribučních společností.

Seznam literatury obsahuje omezený počet vědeckých zdrojů a je tvořen převážně technickými normami a dokumentací ABB; citace jsou v textu používány a formálně sjednocené, v seznamu se však vyskytuje jedna duplicitní respektive chybná položka (internetový odkaz  na literaturu č. 8 fakticky vede na zdroj č. 4), což je pravděpodobně dáno neobratným kopírováním internetového odkazu při zadávání seznamu použité literatury. Student pracoval velmi samostatně; vzhledem k zadání z externí firmy konzultoval převážně se zadavatelem z praxe a s vedoucím řešil především formální náležitosti a organizační otázky, přičemž prokázal vysokou míru zodpovědnosti a schopnost dotáhnout řešení do funkční podoby. Zadání bylo splněno a práci doporučuji k obhajobě - hodnocení A/90.  Points proposed by supervisor: 90

Předložená diplomová práce se zabývá návrhem a realizací systému pro sběr a přenos dat z fotovoltaické elektrárny na dispečink včetně jejich vyhodnocení a zobrazení uživateli. Autor v teoretické části shrnuje vybrané komunikační protokoly používané v energetice a představuje platformu ABB AC500. V praktické části následně realizuje komunikaci mezi analyzátorem a PLC pomocí Modbus TCP/IP, přenos dat na dispečink pomocí IEC 60870-5-104, ukládání do InfluxDB, vizualizaci v Grafaně a lokální webové rozhraní pro uživatele.
Mezi silné stránky práce patří volba aktuálního a prakticky využitelného tématu, poměrně široký záběr použitých technologií a snaha o vytvoření uceleného řešení od sběru dat až po jejich vizualizaci. Kladně hodnotím také zřejmý implementační rozsah práce a skutečnost, že autor propojil více různých prostředků do funkčního demonstračního celku.
Práce však má i několik nedostatků. Po formální stránce je text místy zbytečně popisný, méně přehledný a objevují se stylisticky slabší nebo terminologicky nejednotné formulace. Z citačního hlediska je práce výrazně opřena zejména o dokumentaci výrobce a úzký okruh nezávislých odborných zdrojů.
Za hlavní technický nedostatek považuji omezené ověření navrženého řešení. Autor sám uvádí, že část veličin byla simulována, a výsledná demonstrace tak nepracuje plně s reálnými provozními daty FVE. Chybí také podrobnější vyhodnocení spolehlivosti, chování při chybových stavech komunikace nebo přesnější analýza přínosů a limitů navrženého systému.
Student v zásadě splnil hlavní cíl práce, tedy návrh a realizaci přenosu dat z FVE na dispečink a jejich následné zobrazení uživateli přes webové rozhraní. Na druhou stranu vyhodnocení výsledků zůstává spíše na demonstrační úrovni a některé části řešení by si zasloužily důkladnější technické ověření.
I přes uvedené výtky je z práce patrné, že autor věnoval řešení značné úsilí a zadaný problém v základním rozsahu vyřešil. Práci proto doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou C / 78 bodů. Topics for thesis defence:

1. Jaké jsou hlavní důvody volby protokolu IEC 60870-5-104 oproti alternativám typu MQTT, OPC UA nebo IEC 61850 pro Vámi navrženou architekturu, a v jakých parametrech by se tato řešení lišila?
2. Které části měřených nebo zobrazovaných veličin byly v práci získány z reálného zařízení a které byly simulovány, a jak byste navrhl metodiku plného ověření systému na reálné fotovoltaické elektrárně?

Points proposed by reviewer: 78