Studentka se v práci zabývá aktuální problematikou redukce poškození myokardu při postinfarktové reperfuzi. Teoretická část srozumitelně objasňuje souvislosti mezi reperfusním poškozením myokardu a vlivem inhibitorů krevních destiček a dále popisuje způsob sběru dat v klinickém prostředí a následné třídění a zpracování těchto dat. V této části vyzdvihuji množství práce, jenž studentka v nemocničním archivu odvedla při manuálním dohledávání informací z chorobopisů i při anotaci EKG stripů. V praktické části studentka kategorizuje faktory ovlivňující vývoj elevace ST úseku během léčby, přičemž každý z těchto faktorů je důkladně popsán i interpretován. Studentka ale mohla v práci hlouběji analyzovat vztahy mezi faktory, což v metodice sice zmiňuje (využití vícerozměrné lineární regresní analýzy), ale v praktické části to naplňuje jen stručným konstatováním, že “léčba je pravděpodobně ovlivněna komplexní kombinací více faktorů, jejichž vliv se v rámci tohoto souboru nepodařilo jednoznačně oddělit.”, aniž by postup více dokumentovala a aniž by vyzkoušela alternativní metody analýzy. Diskuze výsledků je bohatá a autorka velmi důkladně vztahuje své výsledky k zjištěním dalších autorů. Rozsah práce je adekvátní, v některých částech bych naopak doporučil seskupit stejné myšlenky k sobě a rozsah práce tím zredukovat. Formální úroveň zprávy mírně trpí nekvalitní grafikou obrázků. Zadání je splněno a studentka pracovala na zadaném úkolu svědomitě, systematicky a samostatně koordinovala komunikaci s lékaři, pod jejichž vedením kompletovala dataset. Points proposed by supervisor: 82

Studentka Jana Brunclíková se ve své diplomové práci věnuje vlivu inhibitorů krevních destiček na myokardiální reperfuzi. Studentka pracovala s šablonou WORD, která zanechala spoustu nedostatků z vizuálního hlediska, viz. obrázky a tabulky.
Z hlediska práce s literaturou vykazuje práce několik nedostatků. V úvodní části se objevují informace bez uvedení zdroje a citace jsou často uváděny pouze jednou větou pro celý odstavec, což ztěžuje identifikaci konkrétních převzatých informací. Řazení citací neodpovídá pořadí uvedenému v seznamu literatury a samotný seznam není zpracován jednotným citačním stylem. Pozitivně hodnotím počet citovaných relevantních zdrojů.
Po formální a stylistické stránce práce obsahuje řadu nedostatků. Některé názvy kapitol nejsou vhodně formulovány (např. „Teoretická část práce“, „Praktická část práce“, „Kuřáctví“ nebo „Rozložení ST poklesu u sledovaného souboru“). Teoretická část obsahuje velmi malé množství obrazového materiálu, přičemž vložené obrázky jsou často nečitelné, nejsou zarovnány na střed a jejich velikost neodpovídá prostoru na stránce. Nejasně působí také zařazení dvou samostatných kapitol věnovaných statistickým metodám a statistickým analýzám.
Metodická část práce není dostatečně podrobně popsána. Chybí jasná informace o původu dat, způsobu jejich získání, formátu uchování a o tom, zda byl zajištěn informovaný souhlas pacientů. Není zřejmé, zda byla data získávána elektronickým nebo manuálním odečtem z papírové dokumentace. Rovněž není dostatečně vysvětleno, co přesně představuje proměnná „kouření“ zahrnutá do analýzy, zda se jedná o počet vykouřených cigaret, dávku nikotinu, užívání elektronických cigaret či jinou charakteristiku. Nejasný je také postup stanovení poklesu ST elevace, zejména kolik měření či hodnot bylo použito na začátku a na konci sledování. Databáze je k práci přiložena. Celkově mi zde chybí popis této anotované databáze v databázi, která je slíbena v zadání bodě 3. Považuji ho tedy za částečně nesplněný.
V textu dochází k opakování cílů a postupů práce v několika kapitolách. Tvrzení, že dataset obsahoval více proměnných, než bylo možné zobrazit v tištěné podobě, by bylo vhodnější řešit zařazením kompletního přehledu do příloh. Ukázka datasetu obsahující pouze identifikační číslo pacienta, věk, pohlaví a STEMI nepřináší čtenáři významnou přidanou hodnotu a působí spíše nerelevantně.
Výsledková část je místy nepřehledná. Popisné statistice je věnován nadměrný prostor, přestože by základní charakteristiky bylo možné prezentovat výrazně stručněji. V praktické části jsou navíc vysvětlovány základní typy proměnných a statistických testů, což není pro diplomovou práci nezbytné. Některé kapitoly zaměřené na hodnocení výsledků na sebe logicky nenavazují a jejich obsah se místy prolíná s diskusí. K lepší orientaci v metodice i výsledcích by přispělo zařazení vývojového diagramu.
Diskuse je příliš rozsáhlá, málo členěná a obsahuje řadu pasáží s omezenou informační hodnotou. Podobně i závěr je zbytečně dlouhý, přičemž nejvýznamnější sdělení obsahuje až jeho závěrečný odstavec.
Z hlediska praktického přínosu diplomové práce je rozsah použitých metod poměrně omezený. Studentka pracovala převážně s Excel a základním zpracováním dat, přičemž výjimku představuje regresní analýza. Ikdyž je zde analýza popisné statistiky rozsáhle interpretována a prezentována, úroveň zpracování a prezentace dat tak odpovídá spíše podprůměrné bakalářské práci. V práci nejsou využity pokročilejší algoritmy či programování ani nadstandardní statistické metody, které by bylo možné u diplomové práce očekávat.
Přestože autorka prokázala schopnost orientovat se v problematice akutních koronárních syndromů a zpracovat klinická data pomocí základních statistických metod, vlastní odborný a technický přínos práce považuji za omezený. Práce nepřináší nový metodický postup ani dostatečně přesvědčivou odpověď na hlavní výzkumnou otázku formulovanou v zadání. Analýza je provedena korektně, avšak převážně na deskriptivní úrovni a bez hlubšího rozboru získaných výsledků. Formální stránka práce je uspokojivá, avšak metodická i interpretační část vykazuje řadu nedostatků. Zadání považuji za splněné s výhradami. Práci považuji za nedostačující a hodnotím 45 body F. Doporučuji studentce využít konzultace s kolegy na UBMI a doplnit práci alespoň o pokročilejší statistickou analýzu relace příznaků a případně zrealizovat klasifikační model. Points proposed by reviewer: 45