Zadání vzniklo ve spolupráci s firmou Oidis Solutions. Hlavními úkoly bylo navrhnout a implementovat grafický editor Oidis Studio pro vizuální navrhování uživatelského rozhraní webových aplikací založených na knihovně Bootstrap, který nahradí dosavadní Bootstrap Studio a zajistí plnou kompatibilitu s platformou Oidis. Student se musel seznámit s vývojem desktopových aplikací na platformě Chromium, s technologiemi TypeScript, HTML, JavaScript a SASS, s knihovnou GrapesJS, frameworkem Bootstrap a s principy generování kódu a komponentové architektury. Zadání hodnotím jako průměrně obtížné a považuji ho za splněné.

Výsledný editor bude využit ve firmě Oidis Solutions pro vývoj projektů ve frameworku Oidis.

Student komunikoval během celého akademického roku. Konzultace probíhaly online s vedoucím práce a přímo ve firmě Oidis Solutions s konzultantem – panem Ing. Jakubem Cieslarem. Student řádně plnil zadané úkoly a práce postupovala dobrým tempem.

Evaluation level: zadání splněno

Práce má logickou strukturu a jednotlivé kapitoly na sebe navazují. Teoretická část je zpracována velmi pěkně, obsah je vysoce relevantní řešenému tématu a poskytuje potřebný kontext k webovým aplikacím, vizuálním editorům a platformě Oidis. Za nejzdařilejší považuji kapitolu 4, kde student přímo navazuje na předchozí popis platformy Oidis a dobře vysvětluje, proč běžné vizuální editory typu Bootstrap Studio nejsou pro dané použití dostačující. Dále zde jasně definuje konkrétní požadavky na výsledný editor.

V práci mi chybí detailnější popis architektury řešení. Kapitola 5 popisuje uživatelský postup a stručný návrh uživatelského rozhraní. V sekci 6.1 se objevuje určitý náznak návrhu architektury, avšak pro diplomovou práci není dostačující. Očekával bych ucelený popis hlavních komponent editoru a především způsobu, jak návrh zohledňuje požadavky z kap. 4, např. editaci drag-and-drop, synchronizaci editace HTML/CSS s vizuálním editorem a responzivní náhled podle Bootstrap breakpointů. Chybí také přehled skutečně podporovaných komponent Bootstrap/Oidis a zdůvodnění volby knihovny GrapesJS oproti jiným možným technologiím. Implementační kapitola pak více popisuje výslednou funkcionalitu než vnitřní realizaci řešení. Oceňuji však přílohy, které vhodně dokreslují podobu aplikace.

Testovací kapitola vysvětluje, že výsledná aplikace byla funkčně ověřena a vyzkoušena také vývojáři pracujícími s platformou Oidis. Je však poměrně stručná a spíše popisná. Práci by prospěly jasněji definované testovací scénáře, očekávané výsledky a konkrétnější vyhodnocení zpětné vazby od uživatelů.

Celkově práce dobře popisuje motivaci a požadavky na vytvářené řešení. Z technické zprávy plyne, že výsledná aplikace svůj účel plní velmi dobře. Problém je, že nedostatečně vysvětluje, jak přesně jsou tyto požadavky návrhově a implementačně realizovány. Čtenář tak chápe, co aplikace "umí", ale vnitřní fungování řešení si musí z velké části domýšlet.

Bibliografie čítá 23 zdrojů, přičemž všechny jsou relevantní řešenému tématu. Prakticky všechny převzaté pasáže jsou vhodně odzrojovány a prohřešky vůči citační etice jsem neobjevil. V práci je jeden převzatý obrázek, který je korektně označen.

Práce z velké části stojí na platformě Oidis a knihovně GrapeJS. Je proto škoda, že se zde zdroje omezují jen na poznámky pod čarou. Vzhledem k tomu, že se jedná o klíčové technologie, umístění relevantních zdrojů přímo do bibliografie by celkové kvalitě práce určitě prospělo. Interní dokumentace platformy Oidis je navíc přímo v doporučené literatuře.

V teoretické části student uvádí, že React, Angular a Vue patří mezi nejčastěji používané frameworky a že Bootstrap nebo Material UI poskytují hotové komponenty pro responzivní rozhraní. To je sice pravda, nicméně u odborné práce by bylo vhodné taková tvrzení opřít o relevantní zdroje, např. o dokumentaci nebo průzkum používanosti.

Hlavním přínosem díla je možnost přímé práce se soubory projektů Oidis. Vývojář tak již nadále nemusí udržovat jednu verzi komponenty ve vizuálním editoru a druhou ve zdrojovém kódu aplikace. Výsledky práce tak najdou využití zejména v týmu, které tuto technologii používá. Pro plné nasazení v praxi by však bylo vhodné řešení více stabilizovat, doplnit automatizované testy a jasněji vymezit podporované komponenty.