Práce je věnována studiu Voroného diagramů (VD), jejich modifikací a metodám výpočtu a přihlédnutím k aplikaci v teoretické chemii. Student se věnoval VD v euklidovském prostoru a vedle základního pojetí se zabýval konstrukcí jedné konkrétní buňky. Metoda, ač složitostně netestována (posuzování složitosti algoritmu nebylo předmětem práce), se jeví jako užitečný nástroj pro nalezení buňky pro jeden prvek bez nutnosti počítat buňky ostatní.

Ladění algoritmu v R^3 a jeho implementaci v Pythonu věnoval student značné množství času. Mimo to, na základě školitelem vzneseného návrhu vyvinul metodu, kde využitím VD by bylo možno získat obor možné extrapolace hodnot. Následně vypočítal VD pro data získaná metadami výpočtů v teoretické chemii a snažil se na nich ověřit užitečnost pro výpočet odhadu veličiny chemický posun. Přestože jsou výstupy z algoritmu v mnoha případech zcela odlišné od požadovaných hodnot, na základě vyjádření ze strany chemických poptávačů metody je možné výsledky stále intrpretovat způsobem, jenž metodu neodsuzuje k zániku, nýbrž k úpravě vedoucí k vyladění. Jednou z takových úprav může být zapojení vážených VD, kterým je věnována část 3. kapitoly této práce.

Práce obsahuje mírně větší počet překlepů. Poměrně často se mění označení dimenze, střídavě jsou to indexy "n" a "d". V některých chvílích to vytváří matoucí text. Příklad 2.1.3., Příklad 2.1.5, Příklad 2.1.12 , Definice 2.3.1. Z těchto důvodu je Definice 2.2.9 nepochopitelná.  Na několika místech je špatně použití symbolů "patří" a "je prvkem", Definice 3.1.1, Věta 3.1.7. V Definici 2.2.1 je jiné označení intervalu než ve zbytku textu. Dále v textu jsou  nějaké další podobné nepřesnosti které neuvádím. 

V definici 2.2.3 chybí podmínka že součet lambd musí být jedna. Ve větě 2.2.6 je potřeba dodat že "všech podprostorů"

Nejsou zohledněny limitní případy, zejména ve větě 3.1.7 která je klíčová, je v důkazu předpoklad existence vrcholu W, jehož existence ale závisí na počtu řídících bodů. 

Kapitola 4.5.1 obsahuje nedefinované objekty, R_Q, r, Q_l..  

Nerozumím tomu proč jsou kódy formou přílohy a ne online, například na Githubu. Je škoda, že se vyvinutý algoritmus nepoužije i v aplikaci. Je pěkné, že teoretické výsledky slouží k důkazu korektnosti algoritmu, ale je škoda že se takto vyvinutý algoritmus nepoužije na analýzu proteinů. Chápu ale že to je nad rámec formátu BP a nepovažuji to za nedostatek.

Celkově na mně práce působí velmi dobře, obsahuje vlastní teoretické výsledky (Věta 3.1.7), vlastní návrh algoritmu (kap. 4.5.2), vlastní implementaci v Pythonu (přílohy) a originální aplikaci (kap. 5). Hlavním benefitem práce je právě komplexní přístup k problému. Topics for thesis defence:

1. Proč v algoritmu 4.4 pracujete v rovině vložené v prostoru? Pokud je to kvůli orientaci nestačil by determinant?
2. Vysvětlete Definici 2.2.9.
3. Vysvětlete pojmy kapitoly 4.5.1
4. U orientace vrcholu stěny (str. 24), proč záporná hdonota souvisí z orientaci CW (čekal bych to naopak)