Student pracoval na zajímavém praktickém tématu měření účinnosti a výkonu malé vodní elektrárny na principu vodního kola. Pro měření kroutícího momentu na hřídeli byl použit nový asynchronní elektromotor. Ten bylo nutné kalibrovat. Dá se říct, že velkou část práce zabrala kalibrace asynchronního motoru pro měření kroutícího momentu vodního kola. S touto částí se student musel doslova poprat, protože cílem bylo měření kroutícího momentu při nízkých otáčkách vodního kola. Nakonec tuto část zvládl velice dobře a poradil si i s vysvětlením anomálního chování kalibračního měření při nejnižších a nejvyšších otáčkách.
Student provedl kalibraci, dále provedl všechna potřebná měření na vodním kole. V další části práce podrobně popisuje postup měření a zpracování naměřených dat. V závěru práce provádí srovnání svých měření s měřením prováděným před touto prací, kde se pro stanovování kroutícího momentu používal jiný asynchronní motor.
Student podrobně analyzoval získané výsledky a vyvodil z nich závěry. Při zpracování zadaného úkolu pracoval student samostatně. Student splnil zadání a proto doporučuji jeho práci k obhajobě.

Předložená diplomová práce se zabývá zajímavým tématem s velkým přesahem do praxe, a sice experimentálním stanovením charakteristik vodního kola instalovaného v těžké hydraulické laboratoři Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana.

Po historickém vhledu do vodní energetiky v úvodní části autor odůvodňuje motivaci opětovného nasazení vodních kol za účelem zpracování dosud nevyužitého potenciálu malých vodních toků v České republice. Následuje rozbor konstrukčních odlišností jednotlivých typů vodních kol a zařazení měřeného stroje do tohoto dělení společně s popisem celé experimentální tratě. Zbytek práce (rozsahově přibližně dvě třetiny) je již věnován samotnému měření a vyhodnocení výsledků.

Za největší slabinu celé práce považuji rešeršní část, která je příliš strohá a nedostatečně podložená citacemi. První trojici kapitol by bylo vhodnější propojit do jednotného celku, jelikož i s obrázky zaujímá pouhých 6 stran a k řešené problematice přispívá jen minimálně. Navíc se v podstatě opírá jen o tři zdroje, přičemž zejména v první kapitole nejsou některé odstavce citovány vůbec a text místy působí strojově. Až od čtvrté kapitoly se autor začíná skutečně věnovat tématu vodních kol. Výrazně přibývají citace i věcné informace a text je logičtěji a přirozeněji strukturován, byť je stále protkán četnými gramatickými chybami a neobratnými formulacemi. Tento trend pokračuje i v 5. a 6. kapitole, kde autor shrnuje konstrukci vlastního vodního kola, způsoby regulace a experimentální trať včetně měřicí techniky. Občasné nejednoznačnosti v popisné části většinou vynahrazují přehledné obrázky.

Praktické části se autor oproti rešerši zhostil s daleko větší pečlivostí. Proměřil pole kalibračních bodů pro širokou škálu otáček, z nichž pomocí vlastní kalibrační funkce sestavené v prostředí Matlab určil krouticí moment. Vhodně posoudil významnost faktorů ovlivňujících použitou polynomiální regresi a z odchylek oproti měření vyhodnotil toleranční pole zvolené regresní funkce. Zde mi nedávala smysl pouze úvaha o regresi pomocí polynomu 2. stupně v oblasti kalibračního pole, kde autor popisuje průběh funkce jako "nepatrně lineárně klesající až konstantní". Po shrnutí metodologie měření v kap. 8 autor přistoupil ke zhodnocení naměřených dat. Oceňuji zejména kvalitu grafického zpracování výsledků, které si i přes velké množství obsažených dat zachovává čitelnost a přehlednost. Závěrem autor srovnává své výsledky s předcházející diplomovou prací na toto téma. Na rozdíl od této i dalších diplomových prací, na které student do značné míry navazuje, mi zde však chybí alespoň základní analýza nejistot měření.

Stanovené cíle práce lze považovat za splněné, pouze rozbor výsledků ve formě zhodnocení optimálního provozního pásma vodního kola mohl být detailnější. Student však prokázal schopnost systematicky proměřit a přehledně zpracovat značné množství dat ve formě požadovaných charakteristik a vyvodit z nich smysluplné závěry. Celkový dojem z diplomové práce bohužel snižují poměrně časté překlepy, pravopisné chyby a nevhodně zvolené formulace. Velmi rušivé je také opakování týchž informací několikrát za sebou, nejvíce v kapitolách 5 a 8. Práce s citacemi je podprůměrná, autor se ve většině případů odkazuje na středoškolské učební texty, diplomové práce na podobné téma, obrázky z Wikipedie a manuály k měřicí technice, přičemž některé citace obsahují přesměrování z odpovědí od umělé inteligence ChatGPT, aniž by autor využití AI deklaroval.

Ostatní připomínky k práci:
- V anglickém názvu práce na titulní straně je opomenut pojem vodního kola.
- Říční vodní kola na str. 26 jsou anglicky nesprávně uvedena jako "steam water wheels" namísto stream water wheels.
- V kapitole 4 autor hovoří o měrném průtoku "q", definice této veličiny nicméně chybí.
- K rovnici (5.1) definující synchronní otáčky motoru jsou uvedeny nesprávné jednotky.
- Použitý ultrazvukový hladinoměr je dvousondový, nikoliv "dvou soudový" (str. 33).
- Kapitola 8 obsahuje duplikát obrázku 5.5, a to včetně popisku (viz obr. 8.2).

I přes výše zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku D (uspokojivě). Topics for thesis defence:

1. V upravených definicích parametrů n_11 (8.9) a Q_11 (8.10) jste využil odlišný charakteristický rozměr. Odůvodněte toto rozhodnutí. Jaký charakteristický rozměr byste zvolil v případě jednotkového výkonu P_11?
2. V práci byly proměřeny 3 polohy přívodního žlabu vůči vertikální ose vodního kola (0, –120 a –165 mm). Proběhlo vzhledem k možnostem polohování žlabu detailnější posouzení optimální vzdálenosti výstupu ze žlabu od vertikální osy vodního kola?
3. Při rekonstrukci dat z diplomové práce Ing. Jirků jste použil svou kalibrační funkci? Nebudou výsledky z důvodu použití odlišného asynchronního motoru zatíženy chybou?