Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit systém chlazení využívající odpařování vody a posoudit vhodnost nasazení vypařovacích systémů v různých lokalitách včetně ČR. Součástí zadání byla rešerše dané problematiky, návrh chladicího zařízení pracujícího na principu odpařování a vyhodnocení spotřeby vody potřebné pro jeho provoz. Student provedl sadu měření v klimatické komoře při různých průtocích vzduchu, tloušťkách celulózy, a to vše pro devět různých klimatických podmínek. V letošním roce měl student za úkol zlepšit zpracování závěrečné práce oproti loňskému roku. Konzultace probíhaly pravidelně a student měl dostatečný časový prostor pro odstranění hlavních nedostatků práce. V průběhu roku se podařilo opravit zásadní odborné i formální chyby, které byly v předchozí verzi identifikovány. Student opravil hlavní připomínky z loňského roku a doplnil statistické vyhodnocení nejistot měření výkonu. Dále doplnil kapitolu věnovanou komerčnímu systému, ve které prezentoval výsledky měření, jež v loňské verzi práce nebyly zahrnuty, přestože tato měření provedl. Současně doplnil také kapitolu zabývající se možnostmi využití systému v podmínkách ČR a v úvodu lépe rozpracoval problematiku změny klimatu. Podařilo se tedy zlepšit formální i obsahovou stránku práce, přesto však výsledný text stále vykazuje nedostatky po stylistické a kompoziční stránce. Práce obsahuje místy nepřehledné formulace a některé pasáže mohou být pro čtenáře obtížně srozumitelné. Slabší je zejména provázanost textu, návaznost jednotlivých částí a práce s odkazy na obrázky a tabulky. Student pracoval poctivě na zlepšení práce, jeho celková samostatnost a vlastní přinos byli dostatečné. Pozitivně hodnotím rozsah řešení a splnění cílů. Výslednou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím USPOKOJIVĚ (D).

Diplomová práce pana Bc. Juráka je zaměřena na udržitelné systémy chlazení prostřednictvím odpařování vody a jejich využití. V rámci definovaných cílů práce se měl student zaměřit na rešerši vypařovacích systémů a M-cyklu, navrhnout chladicí zařízení pracující na principu vypařování a vyhodnotit množství spotřebované vody pro jeho provoz, identifikovat vhodné a nevhodné lokality na Zemi pro jeho provoz a vyhodnotit použitelnost systému v podmínkách ČR.

Závěrečná práce byla studentovi vrácena s požadavkem na zapracování připomínek oponenta a komise, což student z větší části splnil. Byla provedena úprava formální stránky práce, oprava citací a zároveň došlo k rozšíření textu. V rámci plnění cílů byl podrobněji doplněn zejména cíl věnovaný použitelnosti navrhovaného zařízení v podmínkách České republiky. Došlo také k opravě obrázků a grafů.

I přes uvedená doplnění a zlepšení však práce stále vykazuje určité nedostatky, a to především z hlediska celkové čitelnosti. Nepřesné formulace a časté opakování obdobných vyjádření místy zhoršují srozumitelnost předkládaného textu. V práci se objevují například duplicitní informace, včetně opakování celého souvětí na straně 73 v kapitole 5 „Posouzení využitelnosti systému v ČR“. Řada informací se v průběhu práce opakuje, text na sebe proto místy obtížněji navazuje a čtenář se v něm hůře orientuje. K přehlednosti práce nepřispívají ani často chybějící odkazy na obrázky přímo v textu.

Jak již bylo zmíněno výše, citace byly oproti předchozí verzi práce opraveny a ve většině případů odkazují na odpovídající zdroje. Byl nalezen pouze jeden chybný odkaz, kdy uvedená informace pocházela z jiného článku, a dále chybějící citace u obrázku 2.12. Problémem však zůstává nesourodost citačního stylu. Při podrobnějším zkoumání lze nalézt například nejednotné uvádění názvů článků, které jsou v některých případech označeny hvězdičkami a v jiných nikoliv. U odborných článků je v některých případech uveden identifikátor DOI, zatímco u jiných článků, které DOI rovněž mají, chybí. Například u zdroje [16] není uveden rok vydání a současně zde chybí název časopisu.

Práce disponuje kvalitní databází vzniklou na základě realizovaných měření. Oproti předchozí verzi závěrečné práce došlo ke zjevnému zlepšení kapitoly zaměřené na získané výsledky, což hodnotím pozitivně. Je však škoda, že text je místy chaotický a znesnadňuje například pochopení toho, jaké testy a v jakých kombinacích byly realizovány. Oceňuji také doplnění teorie a výpočtu nejistot typu A a B. Ráda bych však upozornila na chybu v rozepsaném vztahu pro výpočet nejistoty typu B, konkrétně ve vztahu (3.8), kde by se již neměla vyskytovat suma, protože se jedná o rozepsaný součet jednotlivých členů.

Z hlediska cílů práce byl podrobně doplněn cíl zaměřený na posouzení použitelnosti navrhovaného zařízení v podmínkách České republiky. Ocenila bych však detailnější zpracování cíle věnovaného rešerši Maisotsenkova cyklu, který je v cílech práce výslovně uveden, avšak v samotném textu je mu věnována pouze omezená pozornost. Z hlediska identifikace a vyhodnocení vhodných podmínek a nevhodných lokalit na Zemi pro nasazení tohoto systému bych rovněž ocenila explicitnější zhodnocení dané problematiky, například formou mapového zobrazení s vyznačením vhodných a nevhodných oblastí.

Práci pana Bc. Juráka i přes výše uvedené výtky doporučuji k obhajobě s výsledným hodnocením D/uspokojivě. Topics for thesis defence:

1. V práci uvádíte, že jednou z limitací experimentu bylo manuální navlhčování voštiny, která při určitých kombinacích provozních podmínek rychle vysychala. Zároveň zmiňujete, že vhodnějším řešením by bylo kontinuální vlhčení voštiny. Navrhněte proto úpravu experimentálního testovacího stavu tak, aby bylo možné během měření zajistit kontinuální a rovnoměrné vlhčení voštiny.
2. Jedním z cílů práce bylo navrhnout chladicí zařízení pracující na principu přímého nebo nepřímého odpařování a vyhodnotit množství vody potřebné pro jeho provoz. V rámci práce jste se však již od počátku zaměřil pouze na návrh chladicího zařízení využívajícího princip přímého odpařování. Na základě jakých kritérií nebo vstupních informací jste se rozhodl právě pro tento princip? Vysvětlete prosím také, proč nebyla v práci uvažována ani porovnána možnost realizace zařízení založeného na principu nepřímého odpařování.
3. Ve výpočtu nejistot uvádíte, že u měřených veličin předpokládáte normální rozdělení. Ověřoval jste tento předpoklad statistickým testem normality? Pokud ano, jaký test jste použil? Pokud ověření provedeno nebylo, navrhněte, jaký test by byl pro posouzení normality naměřených dat vhodný.
4. Na straně 18 uvádíte jako chladiva s nízkým GWP amoniak (R717), oxid uhličitý (R744), vodu (R718) a uhlovodíky, například propan (R290). Vysvětlete prosím, co znamená zkratka GWP a jaký je její význam při hodnocení environmentálních dopadů chladiv. Dále uveďte hodnoty GWP pro uvedená chladiva. Obdobně prosím vysvětlete také význam ukazatele ODP a uveďte jeho hodnoty pro tato chladiva.