Práce předkládá návrh výroby spojky upevnění podlahového roštu. Součást bude vyráběna z materiálu DC01 z plechu o tloušťce 2 mm s následným žárovým zinkováním. S ohledem na velikost série 5 000 ks měsíčně je zvolena výroba stříháním a ohýbáním v postupovém sdruženém nástroji.

Student zpracovával závěrečnou práci 2 roky, přičemž v prvním se dostavil pouze na jednu konzultaci 9.4.2025. Kvůli nevyhovujícímu stavu bylo rozhodnuto o vypracování práce v následujícím akademickém roce. V něm probíhaly konzultace od února 2026 již na pravidelné bázi. Nicméně finální verze práce a výkresové dokumentace nebyla, s ohledem na jejich pozdní vypracování, konzultována. I přes značné úsilí, vynaložené v posledních možných dnech, se studentovi podařilo práci vypracovat.

Připomínky:
- vodící lišty bych volil z kvalitnějšího materiálu, aby se zabránilo vydření;

Bakalářská práce Tomáše Pařízka se zabývá návrhem výroby spojky pro podlahové rošty. Na úvod autor představil funkci dané součásti a zvážil možné způsoby výroby s ohledem na vybavení a možnosti firmy FERRUM s.r.o. V této souvislosti se mi zdá zbytečné mezi návrhy způsobů výroby zařadit výrobu plechového rozvinu řezáním vodním paprskem s následným ohybem na ohýbačce, když ani jedním zařízením daná firma nedisponuje. Po zvážení všech reálných možnosti nakonec autor vybral výrobu řešené součásti prostřednictvím kombinace stříhání a ohýbání v postupovém sdruženém nástroji. Tuto variantu navrhl, aniž by byla uvedená ve výčtu možných variant a popisuje ji až v následující kapitole. Dle logiky by bylo vhodnější ji uvést v rámci možných variant výroby. Vzhledem k výrobě 5000 ks měsíčně, mohl autor v práci více zauvažovat, zda výroba sdruženého nástroje se vzhledem k dané produkci vyplatí.

Práce splňuje potřebný rozsah i vytyčené cíle zadání. Její kvalitu ovšem snižuje slabší stylistický projev s mnoha gramatickými chybami a překlepy. Některá vyjádření jsou zavádějící a nedostatečná, např. definice stříhání uvedená na str. 13 v rámci popisu čtvrté varianty výroby součásti, nedostatečný popis střižné plochy a chybná definice střižné vůle uvedené na str. 15, obr. 9 nemá dostatečnou vypovídající hodnotu, na str. 17 postrádám jakékoliv vysvětlení nástřihového plánu, vyjádření „Ohybník se začne do polotovaru zabořovat“ či užití slova „esenciální“ není technického charakteru, stejně tak výraz matrice by bylo vhodnější změnit na střižnice, hodnota posunutí neutrální vrstvy x je stejně nazvána jako součinitel posunutí neutrální vrstvy k, svitky jsou dodávány v předem nastříhaných šířkách nikoliv tloušťkách jak je uvedeno na str. 35 a mnoho dalších. Dále se v práci vyskytují faktické chyby jako na str. 36, kde autor pro výpočet počtu výstřižků použil jiný vzorec než výše uvedený vztah (3.2), u výpočtu využití materiálu na str. 36 je špatná hodnota plochy výstřižku ve vysvětlivkách, u vzorců (3.4) až (3.10) chybí zdroje, odkud byly převzaty, na str. 46 je ve výpočtu dle vzorce (3.10) chybně dosazená hodnota horní mezní úchylky, do vzorce pro výpočet střižné vůle je dosazena špatná hodnota součinitele Cvs, u hodnoty šířky otvoru ve střižnici chybí horní mezní úchylka.

Praktická část práce je zpracována v logickém sledu. Autor zvolil jako výchozí polotovar pásy 1metr dlouhé, nastříhané z tabulí plechu, a to s ohledem na strojní vybavení dané firmy. Dále byly v práci navrženy varianty výrobního postupu, z nichž student vybral variantu s ohybem směrem dolů a jedním volným krokem. Tato volba se jeví jako správná a umožňuje návrh konstrukčně jednoduššího nástroje. V rámci řešení daného problému autor stanovil potřebné síly a práce nutné pro volbu stroje a provedl kontrolní výpočty. U kontroly střižníku na ztrátu vzpěrné stability bych podotkla, že z logiky věci je vhodnější vypočtenou kritickou délku střižníku porovnávat s volnou délkou střižníku v okamžiku, kdy čelo střižníku dosedá na plech a je tedy pod zatížením. V rámci návrhu nástroje, autor navrhl pružinový přidržovač. V práci ovšem postrádám analýzu přidržovací síly od navržené pružiny přidržovače. Většinou se pružinový přidržovač navrhuje s předpětím odpovídající vypočtené přidržovací síle, a to z důvodu, aby v okamžiku počátku ohybu byl již polotovar přidržován potřebnou silou. Tato pružina se během procesu ohýbání bude na dráze ohybníku ještě stlačovat a síla bude narůstat. Do konečné celkové tvářecí síly se tudíž musí započítat síla stlačení pružiny v okamžiku dosažení dolní polohy nástroje nikoliv původně vypočtená síla přidržovací. Výsledná tvářecí síla pak bude vycházet o něco větší. Otázkou je, zda pak zvolený lis bude silově vyhovovat. Navržený nástroj je funkční a díky koncovému dorazu umožňuje využití celé délky pásu. Při zpracování textu bakalářské práce autor využil celkem 51 literárních zdrojů, z nichž převážná většina představuje internetové zdroje. Většina citací uvedených v přehledu použité literatury není správně vytvořena dle ČSN ISO 690.

Výkresová dokumentace splňuje požadavky vedoucího bakalářské práce. K této dokumentaci mám tyto připomínky:

Na všech výkresech sestav nástroje chybí hrany u rotačních dílců jako je kruhový střižník, hledáčky, sloupky atd., otvory pro nosné šrouby postrádají závit, u těla přidržovače není vyznačen částečný řez kolem hledáčku. Na výkrese matrice (střižnice) BP-248221-00-2.03 by bylo vhodnější uvést jako celkovou drsnost Ra 1,6 namísto Ra 0,8. U ohybnice, č. výkresu BP-248221-00-2.07, se mi zdá zbytečné kompletně celou součást vyrábět v drsnosti Ra 0,8. Topics for thesis defence:

1. U vzorce (2.25) je uveden pojem vyrovnávaná plocha. Vysvětlete, co se tímto myslí.
2. Co bude okraj plechu dělat pod vodicí deskou, když bude ohybníky vtahován do ohybnice? Při jeho zvedání bude dřít o vodicí desku nebo bude přetahován přes poloměr ohybnice? Na výkrese vodicí desky to není zcela zřejmé. Vysvětlete, jak jste tento problém řešil.
3. Jak je zajištěn odvod vystřihnutého odpadu do propadového otvoru? Nebude odstřihnutý můstek padat na hranu otvoru vzhledem k průměru otvoru 200 mm? Zvláště, když byla stopka ještě posunutá kvůli otvoru pro přidržovač. Znázorněte graficky.
4. Jak bude řešen posuv konce pásu, který bude již zcela schován uvnitř nástroje?
5. Proč byla základová deska vytvořena ze dvou desek o celkové výšce 80 mm?