Bakalářská práce Maxima Miška s názvem „Mechanické ztráty hnacího řetězce moderních zážehových motorů“ se zabývá analýzou mechanických a čerpacích ztrát moderních spalovacích motorů. Téma je zvoleno vhodně, protože snižování pasivních odporů je jednou z cest ke zvyšování účinnosti spalovacích motorů a snižování spotřeby paliva.

Student v práci zpracoval přehled základních zdrojů mechanických ztrát, zejména ztrát v pístové skupině, uložení klikového hřídele, ventilovém rozvodu a pomocných agregátech. Práce se dále věnuje čerpacím ztrátám, metodám jejich experimentálního stanovení a možnostem modelování. Za přínosnou považuji zejména praktickou část, ve které student pracuje s měřenými daty moderního přeplňovaného zážehového motoru EA211 1,5 TSI EVO.

Oceňuji, že práce nezůstala pouze na úrovni rešerše, ale obsahuje i vyhodnocení reálných provozních dat. Student prokázal schopnost pracovat s veličinami používanými při hodnocení spalovacích motorů, jako jsou indikovaný, efektivní a ztrátový střední tlak, mechanická účinnost a čerpací práce. Výsledky jsou prezentovány přehledně a ukazují vliv otáček a zatížení motoru na velikost mechanických a čerpacích ztrát.

Cíle zadání považuji za splněné. Student popsal hlavní mechanismy vzniku mechanických ztrát, uvedl metody jejich měření a stanovení, zpracoval problematiku modelování a predikce a provedl praktické vyhodnocení pro konkrétní motor. Práce tak vhodně propojuje teoretický rozbor s experimentálními daty.

Po formální stránce je práce zpracována přehledně a logicky. Text je psán slovensky, je srozumitelný a doplněný vhodnými obrázky, tabulkami a grafickými výstupy. Drobné rezervy lze spatřovat v tom, že některé výsledky mohly být v závěru interpretovány ještě stručněji a s větším důrazem na praktické dopady pro konstrukci a provoz moderních motorů. Tyto připomínky však nesnižují celkovou kvalitu práce.

Pozitivně hodnotím také transparentní uvedení podpůrného využití generativní umělé inteligence, zejména pro rešerši a jazykovou korekturu, bez přímého vkládání výstupů do práce.

Celkově hodnotím práci jako zdařilou bakalářskou práci s praktickým přesahem. Student prokázal schopnost zpracovat odborné téma z oblasti spalovacích motorů, pracovat s měřenými daty a formulovat závěry vyplývající z provedeného vyhodnocení. Práci doporučuji k obhajobě.

Bakalářská práce pana Maxima Miška se věnuje mechanickým ztrátám spalovacího motoru. První, rešeršní část je poměrně obsáhlá (celkem 45 stran) a poskytuje ucelený přehled o problematice tření ložisek, pístové skupiny, rozvodového mechanismu a o energetických nárocích příslušenství. Celá tato část je velmi přehledně a logicky uspořádaná, ovšem převážně jen popisuje a opakuje obecně známá fakta. Je velkou škodou, že se autor naopak více nevěnoval hlubší a kritické analýze dostupných odborných zdrojů. V textu citelně chybí zařazení konkrétních grafických závislostí vystihujících trendy mechanické účinnosti a ztrát (například vliv viskozity a teploty motorového oleje, vliv různých provozních režimů či různých konstrukčních řešení), což by teoretické části dodalo mnohem větší inženýrskou hloubku.

Naopak celá kapitola 3 by se dala výrazně zestručnit. Je zřejmé, že výměna náplně souvisí s čerpacími ztrátami, ale považuji za nadbytečné podrobněji rozepisovat obecně známé principy konstrukčních řešení VVT. Stejně tak přeplňování mohlo být demonstrováno graficky v rámci porovnání parametrů downsizingových trendů. Správně bylo zmíněno využití recirkulace výfukových plynů, což je velmi aktuální téma; případné doplnění konkrétních přístupů a reálných hodnot úspor (např. v dálničním režimu) by práci taktéž výrazně obohatilo. V kapitole 6 student jen velmi okrajově zmiňuje metody modelování a predikce mechanických ztrát a tato kapitola bohužel dostatečně nevystihuje danou problematiku.

Druhá část práce se věnuje experimentálnímu ověření mechanické účinnosti motoru 1.5 TSI. Kladně hodnotím správné zvolení metody s využitím průběhu tlaku ve válci (indikovaného tlaku) jako jediné adekvátní, byť tato metoda neumožňuje zjistit dílčí ztráty. Ocenil bych ovšem, kdyby student detailněji popsal celý měřicí řetězec a měřené veličiny. Celá metodika měření je v práci popsána nestandardním, nekonkrétním a příliš obecným způsobem.(není popsán měřicí řetězec ani měřené veličiny) Student zde skokově přechází od metodiky měření k výpočtům průběhu tlaku ve válci a p-V diagramu. Tato experimentální část tak ztrácí logickou návaznost na předchozí kapitoly, což je škoda, protože realizovaný experiment považuji za hlavní přidanou hodnotu celé práce.

V poslední části práce se student věnuje zhodnocení a analýze naměřených průběhů tlaku v kontextu s veličinami měřenými na motoru, respektive dynamometru. Samotná prezentace výsledků je méně přehledná a někdy se vytrácí smysl toho, co chtěl autor konkrétním grafem vyjádřit. K naměřeným výsledkům by bylo vhodné doplnit širší komentář. Obecně bych doporučil v závěru prezentovat naměřené trendy mechanické účinnosti v jednom souhrnném grafu (kde by na ose x byly otáčky motoru a na ose y zatížení motoru ohraničené vnější charakteristikou). Z toho by byla jasně patrná výrazně horší mechanická účinnost v nízkých zatíženích motoru (obdoba úplné charakteristiky, kterou pokrývaly vybrané body měření).

Naměřená data průběhu tlaku jsou až podezřele nekvalitní – viditelné silné oscilace, z práce nelze zhodnotit kde nastala chyba. Bylo by také vhodné naměřená data a analýzu výsledků přidat k nahlédnutí do příloh práce.

Student prokázal potřebné odborné schopnosti při řešení zadaného technického úkolu. Práce je splněna v celém rozsahu, a proto ji doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Můžete student objasnit, čím je v p-V diagramu (Graf 1) způsoben ostrý skok v kompresní části?
2. Můžete student komisi detailněji popsat a interpretovat naměřené grafické výstupy účinnosti pro jednotlivé režimy, u kterých v textu práce chybí hlubší komentář? Z čeho plynou zjištěné rozdíly?
3. Muže se student vyjádřit k prezentovaným naměřeným datum průběhu tlaku ve válci, respektive k viditelným oscilacím? Zda pracoval s průměrnými hodnotami z 200 po sobě jdoucích cyklů, nebo s jedním vybraným cyklem. Data jsou až podezřele nekvalitní nemohla chyba vzniknout při importu nebo následném zpracování?