Diplomová práce se zabývá problematikou kvadratického neomezeného binárního optimalizačního problému (QUBO). Student v úvodních kapitolách prokázal schopnost samostatně nastudovat poměrně rozsáhlou odbornou literaturu a srozumitelně zpracovat teoretický základ problematiky QUBO.

Významnou část práce tvoří experimentální porovnání klasického genetického algoritmu s několika moderními vícekriteriálními evolučními algoritmy aplikovanými na QUBO prostřednictvím převodu na dvoukriteriální spojitý problém. Student navrhl a implementoval vlastní experimentální framework, integroval knihovny Pymoo a Optuna a provedl rozsáhlé experimenty nad několika sadami benchmarkových instancí různých velikostí.

Student pracoval velmi samostatně. V průběhu řešení prokázal schopnost orientovat se v odborných článcích i implementačních detailech použitých algoritmů.

Po formální stránce je práce zpracována na solidní úrovni. Text je logicky členěn, jednotlivé kapitoly na sebe navazují a práce působí konzistentním dojmem. Přestože se v textu objevují relativně často různé jazykové či typografické nepřesnosti, nijak zásadně nesnižují odbornou úroveň práce.

Celkově hodnotím práci jako kvalitně zpracovanou diplomovou práci, která splnila stanovené cíle zadání. Navrhované hodnocení B/velmi dobře.

Práce splňuje zadané cíle.

Je uveden pěkný přehled QUBO problému a jeho použití pro řešení jiných problémů. Hlavní přínos práce je přehled možných metod řešení problému a jejich srovnání.

Vzhledem k délce práce nespatřuji jako výrazný problém drobné překlepy, které se zde výjimečně vyskytují. Za rušivé považuji formátování bloků pseudokódu. To nepůsobí příliš esteticky (například v 4.1 srovnejme krok 2.2) a krok 2.3) z pohledu mezer).

V práci místy chybí lepší napojení obsahu jednotlivých kapitol (sekcí). Po představení statistických metod bych ocenil krátkou část věnující se explicitně tomu, jak budou metody použity (je rozepsáno lehce chaoticky u každé testovací sady a v softwarové implementaci).

V části shrnující výsledky je velké množství tabulek, které mají různé šířky (zbytečně). Grafy jsou často nevycentrované a vyčnívají. U prezentovaných hodnot nebylo vždy zvoleno adekvátní zaokrouhlení (při uvádění průměrů v řádu tisíců není potřeba uvádět dvě desetinná místa, v případě W-statistiky jsou 4 desetinná místa také zbytečná).

Prezentována dominance některých metod nad jinými je přesvědčivě statisticky podložená, chybí zde ale snaha interpretovat proč tomu tak je.

Výsledný dojem z práce je však navzdory těmto nedostatkům velmi dobrý. Topics for thesis defence:

1. V části práce 4.2.1 následuje rovnici (29) tato věta: "Je patrné, že účelová funkce 𝑓1 je pouze spojitá verze QUBO." Z čeho je patrné, že 𝑓1 je spojitá ?
2. V sekci 3.3 je navržen převod omezení 𝑥 + 𝑦 ≥ 1 na penalizaci 𝑃(1 − 𝑥 − 𝑦 + 𝑥𝑦). Jakou roli zde hraje konstanta 1? Bylo by možné tuto konstantu vynechat?
3. Pro Isingův model určený následovně a=[1 0;0 4], b = [0,10] lze uskutečnit převod na QUBO problém. Lze tento převod uskutečnit pomocí vztahů (5) a (6)? Mohl by jste to prosím předvést?
4. Mezi hardwarovými parametry použitého PC je uvedena také grafická karta. Měla vliv na výkon PC při běhu algoritmů?