Bakalářská práce se zabývá návrhem technologického postupu výroby plechového krytu lampy z materiálu DC05 o tloušťce stěny 1,5 mm při roční sérii 100 000 kusů. Student v rozboru zadání srovnával různé alternativy výroby jako je kovotlačení, jednobodové tváření, konvenční hluboké tažení a hydromechanické tváření. Na zvolené hydromechanické tažení vypracoval rešerši současných možností výroby rotačních dílů. Dále provedl technologické a kontrolní výpočty, navrhl nástroj a stroj. Součástí práce je i výkresová dokumentace s pár nedostatky. Výsledné hodnocení zohledňuje nižší úroveň stylistické a grafické stránky práce, stejně tak i obsahu. Student pravidelně konzultoval, k vypracování přistupoval zodpovědně. I přes výše uvedené výhrady práce odpovídá zadání a splňuje vytyčené cíle.

Bakalářská práce pana Karla Matýška zpracovávající návrh výroby krytu lampy se zaměřuje, krom literární rešerše, na návrh postupu výroby s použitím hydromechanického tažení, kontrolní výpočty a návrh tvářecího nástroje podpořeného výkresovou dokumentací. Splňuje tak vytyčené hlavní cíle práce.

Zmíněná rešeršní část se zaměřuje na shrnutí poznatků v oblasti stříhání (výroba polotovaru) a především pak hydromechanického tažení. Zde je třeba zmínit, že rešeršní část by mohla být obsáhlejší. Chybí mi zde především informace ohledně hydromechanického tažení, např. součinitel tažení, bližší vysvětlení určení přidržovací síly, resp. vysvětlení tzv. skutečného tažného poměru, nebo nastínění průběhu protitlaku kapaliny v závislosti na zdvihu (pracovní diagram procesu). Dále některé údaje jsou neúplné nebo zavádějící, např. schéma střižného procesu na obr. 10, kde chybí přidržovač, pojmenování tažné síly ve vzorci 3.1 chybně jako kritická nebo samotný užívaný pojem hydromechanické tváření namísto tažení.

V návrhové části se student zaměřuje nejprve na výrobu polotovaru, která je dle jeho návrhu realizovatelná postupovým stříháním ze svitku plechu. V tomto kontextu nerozumím vztahu 3.13, ve kterém autor stanovuje počet tabulí na výrobní sérii. V rámci návrhu střižného procesu autor dále uvádí zvolený odvíječ a rovnačku. Další kapitoly už jsou zaměřeny především na návrh procesu hydromechanického tažení. Zde se vyskytují nesrovnalosti stran protitlaku kapaliny, který byl uvažován pro stanovení tvářecí síly. Zatímco v rešeršní části je uveden doporučený rozsah 20 až 60 MPa, v praktické části je bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení odlišností nebo jiného zhodnocení stanoven tlak 4 MPa, který dle mého názoru nebude dostačovat. Do výpočtu tlaku by se správně, jako minimální poloměr, měl dosazovat poloměr u příruby, kterou autor z výpočtu vyloučil i když je, dle mého názoru, nedílnou součástí výtažku. Autor rovněž, počítá i tvářecí práci, která je ale pro návrh bezpředmětná.

V kap. 4.1 pojednávající o návrhu nástroje nerozumím zvolenému konceptu, ve kterém jsou horní a spodní část nástroje vůči sobě nevedeny. V tomto směru předpokládám výrazné problémy při ustavení a vycentrování jednotlivých částí nástroje v dutině lisu. V návrhu chybí rovněž popis stran systému ovládání tlaku kapaliny v tažné komoře, tj. jaký je zvolený agregát, jak bude tlak řízen, jaká kapalina bude použita apod. Ve zmíněné kapitole se rovněž uvádí, že „vzhledem k působení vysokého vnitřního tlaku musí rozměry komory být navrženy s ohledem na dostatečnou pevnost a tuhost konstrukce“. V práci ale chybí kontrolní výpočet tuhosti. Zde se nabízí využití numerické simulace. Ve výkresové dokumentaci návrhu tažníku nerozumím osazení o poloměru 3,5 mm, který je součástí funkční plochy tažníku a je zde naprosto zbytečné. Znamená pouze vyšší náklady na výrobu. Topics for thesis defence:

1. Blíže vysvětlete vztah 3.3 na str. 20. Pokud by byl použit, jaký tlak přidržovače byste pro vámi řešený případ spočítal?
2. Stanovte velikost střižné síly při stříhání polotovaru.
3. Bylo by možné sloučit operace stříhání a hydromechanického tažení? Jak by vypadal nástroj?
4. Jakou jste zvolil tlakovou kapalinu a jakým způsobem bude v procesu regulován její tlak?