Diplomová práce se zabývá statistickým zpracováním dat získáním z hodu kostkou.

Úkolem studenta bylo pro obyčejnou kostku sestrojit vrhací zařízení závislé na parametrech a s jeho pomocí simulovat hody. Dalším úkolem bylo analyzovat získané výsledky vzhledem k ideální kostce a k závislosti výsledků hodů na parametrech vrhacího zařízení.

Práce se skládá ze čtyř hlavních částí: popis základních matematických metod, konstrukce vrhacího zařízení, formulace hypotéz a popis experimentů a jejich vyhodnocení. Při vyhodnocení bylo provedeno i „ruční“ házení. Zde se kostka jevila jako ideální, kdežto při házení s pomocí vrhacího zařízení již byly výsledky ovlivněny parametry vrhacího zařízení. Proto student pro další vyhodnocení použil rekategorizaci.

Práce obsahuje více překlepů a chyb.

Student pracoval samostatně. Vyzdvihl bych jeho originální řešení házejícího stroje a snahu o zapojení entropie při hledání možných závislostí v datech.

Diplomovou práci Bc. Krajného doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B.

Diplomová práce se zabývá statistickou analýzou výsledků hodu kostkou získaných pomocí studentem navrženého robota a snaží se odpovědět na otázku, zda existuje způsob hodu kostkou, který může ovlivnit rozdělení výsledků. Robot byl sestaven ze stavebnice LEGO Spike Prime a nastavováním tří parametrů byl získán rozsáhlý soubor experimentálních dat, který patří k velmi cenným výstupům práce. Dokumentace ke stavbě i ke zprovoznění robota je srozumitelná, takže je experiment snadno reprodukovatelný. Další důležitou částí práce je zpracování rozsáhlého souboru dat pomocí pythonovských skriptů a velmi povedená vizualizace výsledků pro jednotlivé kombinace parametrů ve formě medailonků. K posuzování několika hypotéz týkajících se rovnoměrnosti výsledků byla kromě klasických testů dobré shody a binomického testu použita netradičně i entropie, pro kterou byla odvozena příslušná p-hodnota a také linearita mezi entropií a testovým kritériem G-testu. Ukázalo se, že některá nastavení robota vedla k odchylkám od očekávaného rozdělení, ale jednoznačně prokázat obecný vliv nějakého parametru na výsledek hodu se nepodařilo. To však určitě nemůže být bráno jako negativum.

Je vidět, že tvorbě robota, experimentálnímu sběru dat a řešení vizualizace velkého množství získaných dat věnoval student mnoho času. Je proto škoda, že více času nevěnoval i samotnému psaní diplomové práce. Práce totiž obsahuje velmi mnoho pravopisných chyb (špatně použité čárky ve větách, hrubky, špatně používaná velká písmena uprostřed vět), plno překlepů i typografických chyb, krkolomné formulace. Dále chybí číslování rovnic, některých obrázků i tabulek a student se tak na ně v textu odkazuje špatně nebo vůbec. Značení v průběhu práce není konzistentní (např. tučné X značí náhodný výběr, náhodnou veličinu i vektor pozorovaných četností,...). Práce se tak celkově moc dobře nečte, čtenář si toho musí často dost domýšlet. 

Po obsahové stránce je ale práce kvalitní, splnila cíle zadání a doporučuji ji proto k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Popište přesněji test dobré shody, který jste používal k porovnávání dvou experimentů (např. porovnání experimentů č.21 a č.23 na straně 62 - ukažte i výpočet testového kritéria, nebudou zde vadit malé četnosti u hodnoty 3?).
2. V práci jste testoval pouze vliv orientace kostky na výsledek hodu. Stejným způsobem by bylo možné otestovat vliv rychlosti nebo výšky hodu. Mohl byste ukázat aspoň krátkou analýzu?