Diplomová práce studenta Bc. Samuela Gomoly se zabývá návrhem a numerickým i experimentálním ověřením demonstrátoru flutteru pro výukové a výzkumné účely. Téma práce zahrnuje řešení komplexního inženýrského problému vyžadujícího propojení poznatků z oblasti aeroelasticity, konstruování a dynamiky konstrukcí.

Po odborné stránce je práce zpracována na velmi dobré úrovni. Student prokázal schopnost samostatně navrhnout, vyrobit a sestavit funkční technický celek. Současně dokázal aplikovat poznatky získané během studia, zejména z oblasti aeroelasticity a modelování v prostředí MKP. Za významný přínos práce považuji experimentální ověření demonstrátoru prostřednictvím experimentální modální analýzy a zejména jeho úspěšné testování v aerodynamickém tunelu.

Plné shody mezi numerickými a experimentálními výsledky nebylo dosaženo, což je vzhledem ke komplexnosti řešené problematiky do určité míry očekávatelné. Student však provedl kritickou analýzu možných příčin těchto rozdílů a navrhl konkrétní opatření pro další zpřesnění demonstrátoru. Vzhledem k rozsahu provedených prací a dosaženým výsledkům považuji všechny cíle práce za splněné.

 

Student pracoval vesměs samostatně, zejména při návrhu a realizaci demonstrátoru. Konzultace využíval pravidelně, především při řešení problémů souvisejících se sestavením numerického modelu v prostředí MSC Patran/Nastran.

Práce je logicky uspořádána a její grafická úroveň je velmi dobrá. Práce je zpracována ve slovenském jazyce, proto se nevyjadřuji k detailům jazykové a gramatické správnosti textu.

Diplomová práce splňuje zadání ve všech bodech a svým rozsahem i kvalitou zpracování odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci.

Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A – výborně.

Diplomová práce se zabývá návrhem a experimentálním ověřením demonstrátoru flutteru, přičemž jejím hlavním cílem je porovnání numerické predikce s experimentálními výsledky. Autor navrhl několik variant konstrukčního řešení demonstrátoru, které byly hodnoceny na základě zvolených kritérií. Tyto varianty však ve skutečnosti představují spíše dílčí konstrukční obměny jednoho základního konceptu než skutečně odlišná řešení.  Hodnocení variant postrádá hlubší oporu, zejména z hlediska vlivu jednotlivých variant na dynamické vlastnosti systému a jejich promítnutí do následného MKP modelu.
Použitý MKP model je zjednodušený, založený na drátovém modelu s koncentrovanými hmotami a idealizovanými pružnými prvky, což se projevuje především v rozdílech absolutních hodnot vlastních frekvencí a kritické rychlosti flutteru. Shoda mezi výpočtem a měřením je proto spíše kvalitativní než kvantitativní – numerický model správně zachycuje trendy a závislosti na poloze těžiště a tuhosti, avšak přesnost predikce zůstává omezená. Autor sice do modelu zahrnul experimentálně stanovené tuhosti pružných elementů, vliv nelinearit, parazitního tlumení a výrobních tolerancí je však do modelu zahrnut pouze nepřímo a zůstává převážně na úrovni slovní diskuse. Určité rozpaky rovněž vyvolává způsob procentuálního porovnání výsledků, zejména interpretace „procent shody“ a značení pomocí symbolu Δ, které může působit zavádějícím dojmem.
Diskuse rozdílů mezi výpočtem a měřením je věcná, avšak místy by si zasloužila hlubší kvantifikaci odchylek a citlivostní analýzu vlivu jednotlivých parametrů. Přes uvedené výhrady práce splňuje zadání a demonstruje základní funkčnost navrženého přístupu. Topics for thesis defence:

1. Jaký vliv mají Vámi použitá zjednodušení modelu na přesnost výsledků?
2. Který z parametrů modelu považujete za nejcitlivější na změny a jak by jeho nepřesné určení ovlivnilo výsledky Vaší analýzy?