Práce je zaměřena na problematiku výcviku palubního personálu v obchodní letecké dopravě. Autor s využitím vlastních provozních zkušeností práci rozdělil do sedmi základních částí, včetně úvodu a závěru, ve kterých se věnuje definování role palubního personálu v obchodní letecké dopravě, základním legislativním požadavkům ve vztahu k výcviku palubnímu personálu, struktuře výcviku, náplni výcviku v jednotlivých jeho částech a následně pak srovnání výcvikových programů vybraných provozovatelů.

Práce je zpracována na velmi dobré grafické i stylistické úrovni a obsahuje vlastní vhled autora v jednotlivých částech zpracovávaného tématu, včetně závěrečného srovnání úrovně, resp. přístupu k výcviku palubního personálu různých leteckých provozovatelů.

Závěrem lze konstatovat, že práce slpnila cíle zadání a lze ji doporučit k obhajobě.

Předložená bakalářská práce se zabývá výcvikem palubních průvodčích v obchodní letecké dopravě, přičemž analyzuje legislativní rámec, strukturu a obsah výcviků a provádí jejich srovnání u tří reálných provozovatelů. Téma je pro studijní program Profesionální pilot relevantní, neboť palubní průvodčí jsou nedílnou součástí bezpečnostního systému každého komerčního letu.

Práce je přehledně strukturována a pokrývá tematiku od mezinárodního a evropského legislativního rámce (ICAO Annex 6, Part-CC, Part-ORO) přes obsah jednotlivých typů výcviku až ke komparativní analýze. Výraznou silnou stránkou práce je kapitola 6, věnovaná srovnání výcvikových programů u tří anonymizovaných provozovatelů. Autor jako člen palubní posádky u všech tří společností mohl čerpat z přímé profesní zkušenosti, která mu umožnila srovnání na úrovni detailu a kontextu, jenž není dostupný z veřejně dostupné literatury. Tato skutečnost dodává práci nadstandardní praktický rozměr. Závěry komparace – zejména zjištění, že typ provozu (charter, ACMI) zásadně formuje rozsah a zaměření výcviku – jsou věcné a dobře podložené.

K nedostatkům práce patří: (1) chybějící podkapitola 5.1.6 – číslování skáče z 5.1.5 na 5.1.7, aniž by byla absence vysvětlena; (2) v bibliografii jsou zdroje [3] a [4] uvedeny jako identické záznamy Leteckého předpisu L 6 bez vzájemného rozlišení, což je formální chyba; (3) seznam zdrojů čítá pouze 20 položek, což je při rozsahu legislativní základny tématu relativně málo.

Celkově práce prokazuje schopnost autora propojit legislativní teorii s vlastní provozní praxí a formulovat relevantní závěry o stavu výcviku palubních průvodčích v komerčním letectví. Navzdory uvedeným nedostatkům splňuje práce požadavky kladené na bakalářskou práci. Topics for thesis defence:

1. V práci uvádíte, že u Provozovatele C nebyly nouzové postupy dostatečně prakticky dopracovány, což mohlo vést k časovým prodlevám při jejich aplikaci. Na základě jakých konkrétních pozorování jste k tomuto závěru dospěl a jaký dopad to podle vás může mít na skutečnou připravenost posádky?